Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.
Ministerstvo financí počítá pro příští rok s deficitem 270 miliard korun
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám, zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,“ nechal se slyšet ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem pro letošek tak návrh pro rok 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy, výdaji vyššími o 126,3 miliardy a s o deset miliard nižším odhadovaným schodkem.
Ve střednědobém výhledu ministerstvo navrhuje deficit 250 miliard korun pro rok 2024 a 230 miliard v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
Vyšší příjmy z DPH i dalších daní
Na příjmové straně rozpočtu pro rok 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard korun pak příští rok ministerstvo očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 miliardy více na dani z příjmů fyzických osob. Počítá také s o 3,6 miliardy korun vyšším inkasem u spotřebních daní.
Na výdajové straně rozpočtu jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliard korun vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard navíc na modernizaci armády a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující války na Ukrajině.
Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou 110 miliard korun a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude deset miliard navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.
Podle návrhu by ministerstvo vnitra v příštím roce mohlo mít k dispozici na výdaje téměř 91 miliard korun, o zhruba 1,4 miliardy méně než v letošním roce. Starší pracovní návrh, který na počátku června projednala vláda, počítal s výdaji 89,2 miliardy korun.
Návrh rozpočtu vnitra počítá na příští rok s výdaji na platy přes 38 miliard korun, což je podobná částka jako v letošním roce. Na výzkum a vývoj by pak mělo mít ministerstvo k dispozici 852,5 milionů korun, o 200 milionů více než letos. Stejná částka by měla jít na výzkum i v letech 2024 a 2025.
Zvláštní kapitolu ve státním rozpočtu má Generální inspekce bezpečnostních sborů. Oproti letošnímu roku počítá návrh s nárůstem výdajů o 14 milionů korun na 487,4 milionu. Výdaje na platy v inspekci budou podle návrhu činit asi 255 milionů korun.
Méně peněz než letos by měly mít příští rok k dispozici úřad vlády, kancelář ombudsmana, Grantová agentura, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Akademie věd. Rozpočet se má snížit i většině ministerstev, výjimkou jsou vedle resortů práce a obrany také ministerstva spravedlnosti, financí a zahraničí.
O víc než 23 miliard korun by mělo v meziročním srovnání přijít ministerstvo dopravy, o 10,5 miliardy ministerstvo pro místní rozvoj a téměř o čtyři miliardy resort průmyslu a obchodu. Skoro o tři miliardy korun má klesnout rozpočet ministerstva zdravotnictví a o 2,5 miliardy resortu zemědělství.
Národní rozpočtová rada nicméně nevidí v návrhu rozpočtu ani ve střednědobém výhledu významnější posun k nápravě veřejných financí. „Snížení deficitu z letošních 330 na 270 miliard v příštím roce se na první pohled může jevit jako poměrně razantní, avšak při podrobnějším pohledu vidíme, že celkové saldo veřejných rozpočtů se bude opět pohybovat kolem čtyř procent HDP, tedy důvod k jásání zde nevidíme,“ vzkázal orgán.
Česko řeší zadlužování
V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliard v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard korun, uvedlo ministerstvo.
„Ve volebním roce 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad,“ upozornil Stanjura.
Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, řekla už dříve. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.
Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz ministerstva financí dosáhnout v příštím roce 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.
