Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.
Nejvíce si spoří mladí lidé ve věku 18 až 29 let. Obecně ale přibývá těch, kteří si nespoří vůbec. Těch je aktuálně přes padesát procent.
„Dlouhodobě 25 až 30 procent domácností nemá žádné úspory, to znamená není ochráněná před výkyvy – například když se rozbije nějaký spotřebič, nebo před výpadkem příjmu. Některým domácnostem bohužel už došly síly, už nemají kde brát,“ podotýká ředitel STEM Martin Buchtík.
Problém vyjít s příjmy má téměř polovina českých domácností – a to napříč věkovými kategoriemi. „V loňském roce dosáhla inflace patnáct procent, nicméně mzdy rozhodně nerostly o patnáct procent, části zaměstnanců bylo přidáno, ale ne o celou výši inflace, to znamená, že reálně domácnostem poklesly mzdy ve výši 7,5 procent,“ uvádí ekonom KPMG Adam Páleníček.
Nízkopříjmové domácnosti jsou nejohroženější
Zvlášť negativně dopadá inflace na nízkopříjmové domácnosti – třeba samoživitele nebo důchodce. I proto se teď víc seniorů obrací i na bezplatné linky pomoci – jedna z nich například eviduje asi třetinový nárůst počtu hovorů oproti letům před pandemií.
„Dopředu často senioři neočekávají, že by dosáhli na nějakou pomoc od státu, mluví o tom, že je to příliš složitý proces. Pak když s námi hovoří, říkají, že to není tak složité, jak se to na začátku zdálo,“ uvádí vedoucí linky seniorů Elpida Kateřina Bohatá.
V blízké budoucnosti může k lepší ekonomické situaci domácností částečně přispět i klesající inflace. Ekonomové předpokládají, že by se na jednocifernou hodnotu mohla dostat v druhé polovině letošního roku.
Domácnosti se také kvůli financím mnohem intenzivněji zabývají tím, jak bydlí. Nejspokojenější jsou logicky ti, kteří žijí ve svém. Pokud už splatili hypotéku, mají i nižší náklady. Naopak nejmenší míru komfortu pociťují podnájemníci nebo obyvatelé sdílených bytů.
Přibylo také lidí, kteří právě tyto náklady považují za výraznou zátěž. Před dvěma lety jich byla necelá třetina, letos polovina. Je to hlavně kvůli energiím nebo dodávkám tepla, které loni prudce zdražovaly.
Cílem je vlastní bydlení
Přestože jsou teď nemovitosti pro Čechy hůř dostupné, pořád je vlastní bydlení pro velkou část těch, kteří bydlí v nájmu, cílem do budoucna. Aktuálně by přitom na koupi průměrného bytu potřebovali asi patnáct ročních platů. V Praze ještě o čtyři více. A jenom pro srovnání – zájemce ve Spojených státech by ročních platů potřeboval pouze pět.
„Dlouhodobě se u nás málo staví. Počet bytů na milion obyvatel je čtvrtý nejnižší v rámci celé Evropské unie. Ceny novostaveb jsou pořád extrémně drahé, nicméně mezinárodní zkušenosti z Evropy i ze Spojených států ukazují, že do nových bytů se mají tendenci stěhovat lidé s vyššími příjmy a uvolní ty starší, levnější byty,“ podotýká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Přesto ani na ty část společnosti nedosáhne – více ohrožené bytovou nouzí jsou nízkopříjmové domácnosti nebo mladé rodiny, které musí kvůli dětem řešit vyšší výdaje. Svou roli hraje také pohlaví.
„Ženy jsou zatíženy náklady na bydlení výrazně více než muži. Dá se to vysvětlit poměrně jednoduše tím, že existuje dlouhodobě velká propast mezi příjmy mužů a žen, která se promítá tedy i do této oblasti,“ dodává ekonomka Sociologického ústavu Akademie věd ČR Kamila Fialová.
Pětině Čechů navíc bydlení spolkne víc než čtyřicet procent příjmů, což je podle odborníků kritická hranice.
