Stát přichází s programem nazvaným Nájemní bydlení. Bude v něm 800 milionů korun určených na podporu výstavby nájemních bytů. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že jen část peněz dostanou obce a další příjemci jako dotaci. Zbytek bude k dispozici formou úvěru, takže vynaložené peníze se státu v budoucnu vrátí.
Byty mají být určeny pro ty, kteří nevlastní žádnou nemovitost a zároveň dávají na bydlení velkou část svých příjmů, například samoživitelkám, mladým rodinám, seniorům nebo potřebným profesím.
Z 800 milionů korun v programu na podporu nájemního bydlení je půl miliardy určeno přímo pro obce, zbytek pro spolky, charity a také soukromé investory, kteří budou spolupracovat na výstavbě s obcemi a minimálně čtvrtinu postavených bytů poskytnou obcím k využití.
Podle Bartoše je ale jasným cílem programu podpora měst a obcí, které by měly obnovit svůj bytový fond. Program Nájemní bydlení označil za „první krok v řadě finančních nástrojů“, které budou představeny. Ministerstvo očekává, že za peníze, které vydá, respektive které půjdou ze Státního fondu podpory investic, vzniknou asi tři stovky bytů.
„Půjde o podporu tam, kde je velký přetlak lidí, kteří se stěhují za prací, za školou a bohužel se málo staví, ať už je to ve vlastnickém bydlení, nebo v nájemním, ceny jsou vysoké, řekl bych zbytečně vysoké oproti jiným městům v Evropě,“ podotýká také prezident Asociace nájemního bydlení Stanislav Kubáček. Jen pro představu, například ve Vídni je obecních bytů čtvrtina. V Praze jen čtyři procenta.
Peníze, které stát obcím a dalším investorům poskytne, nebudou mít výhradně formu dotace, která příjemcům – pokud ji správně využijí – už jednou provždy zůstane. „Podpora se bude skládat z kombinace dotace a výhodného úvěru. (…) Jedná se o relativní novinku, protože se jedná o návratný finanční nástroj. Peníze, které vynaložíme, se do systému budou postupně vracet,“ upozornil Bartoš.
Ministr míní, že „dotace na všechno nestačí“, kombinace je podle něj vhodnější. Jak velká bude dotační složka, bude záviset i na tom, jak vysoké nájemné se bude vybírat, podmínkou ministerstva přitom je, že nájemné bude za cenu, která je v daném místě obvyklá, a to nejméně po 20 let.
Situace s bydlením je podle něj v Česku velmi problematická, což souvisí s mnohaletým nepřetržitým růstem cen vlastnického bydlení. „Data, ze kterých vycházíme, ukazují, že trend nedostupnosti bydlení je obrovský. Za posledních deset let vzrostly reálné ceny více než o 60 procent,“ poukázal. V krajských městech podle něj nedosáhne na hypotéku ani „průměrná rodina, která slušně vydělává“.
Podle dat společnosti Dataligence rostou i ceny nájmů. V posledním čtvrtletí loňského roku se zvýšily více než o desetinu. Průměrné nájemné za starší 65metrový byt činí 17 750 korun. Nejvyšší nájmy jsou v Praze a Brně s průměrem přes 20 tisíc korun za 65metrový starší byt, v ostatních krajských městech jsou pod republikovým průměrem. Nejlevnější je měsíční nájemné v takovém bytě v Ústí nad Labem, Ostravě a Karlových Varech, kde se pohybuje kolem 12 až 13 tisíc.
V Česku je zhruba čtvrt milionu obecních bytů. Dvě třetiny z toho jsou určené k pronájmu.
Nájemní, nebo vlastní bydlení?
Experti na bytovou politiku se shodují, že podpora nájemního bydlení ze strany státu je správný krok. „Je to politicky dobrý tah, určitě se to vyplatí, obce po tom rády sáhnou. Problém s nedostatkem nájemního bydlení má složitější příčiny. Obdobné problémy mají mladí, ale i starší lidé v celé Evropě,“ upozornil Milan Krček z Občanského sdružení majitelů domů.
Zároveň si nemyslí, že se mladí lidé vzdají myšlenky na své vlastní bydlení. „Ale mnozí pochopí, že v průběhu času se v nájemním bydlení dá poměrně dlouho žít, hlavně bez starostí,“ podotkl.
„Souhlasím s tím, že se jedná o kapku v moři, nějak se začít musí. Tím, že se budou stavět nové byty, tak se samozřejmě bude zlepšovat situace jak na poli vlastnického bydlení, tak na poli nájemního bydlení. Já se obávám, že současné ceny na realitním trhu v zásadě znemožňují i střední třídě, aby si kupovala vlastní bydlení, proto nájemní bydlení bude alternativa zvláště pro mladé lidi stále častější, ale bohužel to bude i nutnost, abychom mohli dopřát kvalitní bydlení mladé generaci,“ konstatoval hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček.
Nájemní bydlení funguje podle něj jako první krůček k osamostatnění. „Ale myslím si, že by lidé neměli zůstat v nájemním bydlení, ale dostat se k vlastnickému bydlení,“ řekl.
Podle Jiřího Pácala z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí by nájemnímu bydlení v České republice pomohla změna legislativy, tedy vylepšení koncepce týkající se sociálního bydlení.
„Líbila se mi cesta přes takzvané garantované bydlení. A sice vlastníci poskytnou bydlení obci. Byty pak obec obsadí nájemníky, kteří nejsou schopní se na tržním prostředí uplatnit, ale za nájemníky by ručili. Takto si dovedu představit, že se na trh může dostat celá řada nájemních bytů, které třeba dneska nejsou zcela využívány. Není potřeba to dělat restriktivně přes nějaké zvyšování daní,“ dodal ředitel realitní společnosti Central Europe Holding.
