Příjmy strana 4 z 5

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Poslanecká sněmovna schválila rozpočet se schodkem 280 miliard korun. V pořadu Události, komentáře o něm debatovali místopředsedové Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO). Podle Skopečka rozpočet se sníženým schodkem ukazuje odpovědnější rozpočtovou politiku v porovnání s předchozí vládou, podle Havlíčka jde ale pouze o „švindl“.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Hlavní město bude v příštím roce zřejmě hospodařit s příjmy a výdaji ve výši zhruba 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice pak půjde přibližně 19,86 miliardy, z toho čtyři miliardy mají jít na stavbu metra D. Město bude v příštím roce rovněž splácet své dluhy a další peníze vloží do rezervy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválili pražští radní. Návrh rozpočtu musí ještě projednat a schválit zastupitelé.

Kvůli stále vyšším cenám, ale také blížícím se Vánocům lidé v tomto období sahají po krátkodobých půjčkách. Právě před takzvanými mikropůjčkami ale odborníci varují. Předtím, než se o ni lidé rozhodnou požádat, by se měli ujistit, jestli přece jen nenajdou způsob, jak v domácnosti peníze ušetřit.

Příjmy katolické církve z kostelních sbírek se v loňském roce meziročně snížily o 192 milionů na 336 milionů korun. Propad o 75 procent vinou pandemie koronaviru zaznamenaly také příjmy ze vstupného do památek, a to meziročně o 103 milionů na 35 milionů korun. Pandemie způsobila i výpadek z provozu ubytovacích a stravovacích zařízení a mimořádné výdaje na provoz otevřených kostelů. Loňské hospodaření církve přesto skončilo se ziskem 376 milionů korun, což bylo o 347 milionů korun více než v roce 2019. V pondělí o tom informovali zástupci církve.

Americký Senát ve čtvrtek místního času schválil zákon, který vládě prodlužuje možnost půjčovat si finanční prostředky. Spojeným státům se tak nejspíše podaří vyhnout platební neschopnosti, informovaly agentury AP a Reuters. Normu musí schválit také Sněmovna reprezentantů.

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.

Vysokoškolské koleje letos kvůli pandemii koronaviru přišly o miliony korun. Studenti navíc často váhají s rezervací pokojů na příští akademický rok. ČT to potvrdili zástupci oslovených škol. Koleje se příjmy snaží nahradit dotacemi i poskytováním levného ubytování pro turisty. Zájem je ale oproti minulým letům nízký.

Výpadky z výběru daní nebo třeba nájemného v první polovině roku dolehly na rozpočty měst a obcí, a některé proto musely omezit investice. S rozvolňováním se ale situace zlepšuje. Příjmy z rozpočtového určení daní podle Svazu měst a obcí v květnu mírně vzrostly a pomohlo také otevření sportovišť a památek.

Americký Nejvyšší soud spustil dle médií revoluci v tamním univerzitním sportu. Sportovci-studenti dosud nesměli od školy pobírat plat ani jiné finanční nebo materiální bonusy. Verdikt soudců to mění a spolu s odměnami pro studenty přetváří celou povahu vysoce populárního univerzitního sportování.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny mezi lety 2012 až 2019. V pátek o tom informovala Celní správa. Komise požaduje peníze i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. To vedlo k nižším příjmům rozpočtu EU.

Svou ekonomickou situaci hodnotí podle průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi 44 procent lidí jako lepší než před dvěma lety. V porovnání s dotazováním z června 2019 je to nárůst o šest procentních bodů. Podle necelé pětiny lidí se naopak jejich ekonomický stav zhoršil.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) dodal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dokumenty o svém majetku. Potvrdily to mluvčí resortu zdravotnictví i úřadu vlády. Média v minulých dnech upozornila na nedostatky v ministrově majetkovém přiznání a další záležitosti. Arenberger je přesvědčen, že se žádného zásadního pochybení nedopustil. Jak s obsahem materiálů po víkendu naloží Babiš, je podle ministra na něm.

Cestovní ruch, pohostinství či zemědělství – všechna tato odvětví ve středních Čechách v uplynulém roce výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Například zámek Kačina se snažil dorovnat ztráty z návštěvnosti on-line prohlídkami, nejvíce mu ale pomohlo natáčení dvou filmů v prostorách památky. Utrpěli i vinaři, jejich tržby se mnohdy propadly až o polovinu, automobilky zase bojovaly s nedostatkem materiálu. Dopady pandemie na život v Česku mapuje pořad SeČTeno, tentokrát ze Středočeského kraje.

Matka samoživitelka, kuchař, servírka, nebo horník – lidé, na které epidemie koronaviru dopadla zvlášť tvrdě. Někteří přišli nejen o příjem, ale i o střechu nad hlavou. „A mnohdy si nemají ani od koho půjčit, protože často tito lidé, kteří pracovali například v gastru, mají přátele jen v rámci stejného oboru a ti jsou na tom stejně,“ přiblížila ve Studiu 6 příběhy série Život během pandemie jejich autorka, novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková. Dokument uvede od pondělí Český rozhlas Plus.

Kraje po propadech svých daňových příjmů začaly uvažovat o zdražování jízdného, škrtání jednotlivých spojů i větších změnách v dopravních systémech, které v posledních letech v regionech vznikly. Některé kraje připravují možné scénáře dalšího vývoje. ČT to zjistila z odpovědí jednotlivých krajských samospráv.

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

V prvním pololetí letošního roku se platební morálka zadlužených Čechů nezhoršila. Průměrná částka, kterou tuzemští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek, meziročně sice mírně klesla na 2600 korun, zároveň se však zvýšil počet nově vytvořených dohod o splácení dluhu i míra jejich dodržování, vyplývá ze statistik inkasní agentury EOS KSI. Zlepšení je ale podle firmy dočasné, neboť reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše až na konci roku.