Komise žádá Česko o dvě miliardy korun. Země špatně vybírala cla za čínský textil, zdůvodnila

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny mezi lety 2012 až 2019. V pátek o tom informovala Celní správa. Komise požaduje peníze i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. To vedlo k nižším příjmům rozpočtu EU.

„Evropská komise je přesvědčena, že díky nesprávným postupům celních orgánů EU v letech 2012 až 2019 došlo ke ztrátě příjmů, které jsou odváděny do rozpočtu EU ze cla vybraného členskými státy. Nyní po členských státech požaduje poměrnou částku jako náhradu ztráty,“ uvedla celní správa.

Celní poplatky tvoří přibližně patnáct procent příjmů společného rozpočtu EU, kterého je Česko dlouhodobě čistým příjemcem. Mluvčí komise v pátek sdělila, že unijní exekutiva chce žádostí, která následuje po obsáhlém vyšetřování a analýze, zajistit, aby všechny státy hradily svůj spravedlivý podíl do rozpočtu.

„Nejsou to další peníze pro Brusel. Dopad těchto příspěvků na rozpočet bude neutrální, protože se jimi redukuje výše národních plateb do rozpočtu EU vypočítávaných na základě hrubého národního důchodu,“ uvedla mluvčí. Odmítla upřesnit, kolika států se doplatek týká. Je jich podle ní „několik“.

Komise dala postih i Británii

„EU asi našla nápadné rozdíly v tom, jak podobný dovoz z Číny proclívají jednotlivé členské země. Předpokládám, že Česko bude údajný nedoplatek rozporovat, a to i ve spolupráci s ostatními kritizovanými státy. Alespoň do doby, než soud rozhodne v obdobném sporu EU s Británií,“ řekl ředitel poskytovatele celních služeb Gerlach Luděk Procházka.

Obdobný případ totiž řeší Komise s Velkou Británií od roku 2018. Tehdy ostrovní zemi dala dva měsíce na doplacení 2,7 miliardy eur celních poplatků do unijního rozpočtu. Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) totiž uvedl, že Británie dlouhodobě ignorovala rozsáhlé celní podvody se zbožím dováženým především z Číny. Tím Unii způsobila značné ztráty, které by měla nahradit. Případ nakonec skončil u Evropského soudního dvora.

Clo patří mezi takzvané tradiční zdroje rozpočtu EU. Ty podle účetní závěrky EU za rok 2019 činily 21,2 miliardy eur (zhruba 515 miliard korun). Celkové výnosy EU v roce 2019 činily 160,3 miliardy eur.

Podle Zprávy o činnosti celní správy za rok 2019 poslalo Česko do EU z výběru cla 7,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo 6,8 miliardy korun. Cla jsou ovšem i příjmem státního rozpočtu. Dohromady do EU i rozpočtu tak celní správa v roce 2019 odvedla z cel 9,2 miliardy korun.

Celkový počet dovozních celních prohlášení podaných v roce 2019 ve srovnání s předchozím rokem klesl o 0,9 procenta na 1,3 milionu. Počet položek v celních prohlášeních ale podle dokumentu mírně vzrostl na 2,8 milionu. Zprávu za rok 2020 dosud ministerstvo financí, pod které celníci spadají, nezveřejnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...