Komise žádá Česko o dvě miliardy korun. Země špatně vybírala cla za čínský textil, zdůvodnila

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny mezi lety 2012 až 2019. V pátek o tom informovala Celní správa. Komise požaduje peníze i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. To vedlo k nižším příjmům rozpočtu EU.

„Evropská komise je přesvědčena, že díky nesprávným postupům celních orgánů EU v letech 2012 až 2019 došlo ke ztrátě příjmů, které jsou odváděny do rozpočtu EU ze cla vybraného členskými státy. Nyní po členských státech požaduje poměrnou částku jako náhradu ztráty,“ uvedla celní správa.

Celní poplatky tvoří přibližně patnáct procent příjmů společného rozpočtu EU, kterého je Česko dlouhodobě čistým příjemcem. Mluvčí komise v pátek sdělila, že unijní exekutiva chce žádostí, která následuje po obsáhlém vyšetřování a analýze, zajistit, aby všechny státy hradily svůj spravedlivý podíl do rozpočtu.

„Nejsou to další peníze pro Brusel. Dopad těchto příspěvků na rozpočet bude neutrální, protože se jimi redukuje výše národních plateb do rozpočtu EU vypočítávaných na základě hrubého národního důchodu,“ uvedla mluvčí. Odmítla upřesnit, kolika států se doplatek týká. Je jich podle ní „několik“.

Komise dala postih i Británii

„EU asi našla nápadné rozdíly v tom, jak podobný dovoz z Číny proclívají jednotlivé členské země. Předpokládám, že Česko bude údajný nedoplatek rozporovat, a to i ve spolupráci s ostatními kritizovanými státy. Alespoň do doby, než soud rozhodne v obdobném sporu EU s Británií,“ řekl ředitel poskytovatele celních služeb Gerlach Luděk Procházka.

Obdobný případ totiž řeší Komise s Velkou Británií od roku 2018. Tehdy ostrovní zemi dala dva měsíce na doplacení 2,7 miliardy eur celních poplatků do unijního rozpočtu. Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) totiž uvedl, že Británie dlouhodobě ignorovala rozsáhlé celní podvody se zbožím dováženým především z Číny. Tím Unii způsobila značné ztráty, které by měla nahradit. Případ nakonec skončil u Evropského soudního dvora.

Clo patří mezi takzvané tradiční zdroje rozpočtu EU. Ty podle účetní závěrky EU za rok 2019 činily 21,2 miliardy eur (zhruba 515 miliard korun). Celkové výnosy EU v roce 2019 činily 160,3 miliardy eur.

Podle Zprávy o činnosti celní správy za rok 2019 poslalo Česko do EU z výběru cla 7,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo 6,8 miliardy korun. Cla jsou ovšem i příjmem státního rozpočtu. Dohromady do EU i rozpočtu tak celní správa v roce 2019 odvedla z cel 9,2 miliardy korun.

Celkový počet dovozních celních prohlášení podaných v roce 2019 ve srovnání s předchozím rokem klesl o 0,9 procenta na 1,3 milionu. Počet položek v celních prohlášeních ale podle dokumentu mírně vzrostl na 2,8 milionu. Zprávu za rok 2020 dosud ministerstvo financí, pod které celníci spadají, nezveřejnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 31 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...