Komise žádá Česko o dvě miliardy korun. Země špatně vybírala cla za čínský textil, zdůvodnila

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny mezi lety 2012 až 2019. V pátek o tom informovala Celní správa. Komise požaduje peníze i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. To vedlo k nižším příjmům rozpočtu EU.

„Evropská komise je přesvědčena, že díky nesprávným postupům celních orgánů EU v letech 2012 až 2019 došlo ke ztrátě příjmů, které jsou odváděny do rozpočtu EU ze cla vybraného členskými státy. Nyní po členských státech požaduje poměrnou částku jako náhradu ztráty,“ uvedla celní správa.

Celní poplatky tvoří přibližně patnáct procent příjmů společného rozpočtu EU, kterého je Česko dlouhodobě čistým příjemcem. Mluvčí komise v pátek sdělila, že unijní exekutiva chce žádostí, která následuje po obsáhlém vyšetřování a analýze, zajistit, aby všechny státy hradily svůj spravedlivý podíl do rozpočtu.

„Nejsou to další peníze pro Brusel. Dopad těchto příspěvků na rozpočet bude neutrální, protože se jimi redukuje výše národních plateb do rozpočtu EU vypočítávaných na základě hrubého národního důchodu,“ uvedla mluvčí. Odmítla upřesnit, kolika států se doplatek týká. Je jich podle ní „několik“.

Komise dala postih i Británii

„EU asi našla nápadné rozdíly v tom, jak podobný dovoz z Číny proclívají jednotlivé členské země. Předpokládám, že Česko bude údajný nedoplatek rozporovat, a to i ve spolupráci s ostatními kritizovanými státy. Alespoň do doby, než soud rozhodne v obdobném sporu EU s Británií,“ řekl ředitel poskytovatele celních služeb Gerlach Luděk Procházka.

Obdobný případ totiž řeší Komise s Velkou Británií od roku 2018. Tehdy ostrovní zemi dala dva měsíce na doplacení 2,7 miliardy eur celních poplatků do unijního rozpočtu. Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) totiž uvedl, že Británie dlouhodobě ignorovala rozsáhlé celní podvody se zbožím dováženým především z Číny. Tím Unii způsobila značné ztráty, které by měla nahradit. Případ nakonec skončil u Evropského soudního dvora.

Clo patří mezi takzvané tradiční zdroje rozpočtu EU. Ty podle účetní závěrky EU za rok 2019 činily 21,2 miliardy eur (zhruba 515 miliard korun). Celkové výnosy EU v roce 2019 činily 160,3 miliardy eur.

Podle Zprávy o činnosti celní správy za rok 2019 poslalo Česko do EU z výběru cla 7,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo 6,8 miliardy korun. Cla jsou ovšem i příjmem státního rozpočtu. Dohromady do EU i rozpočtu tak celní správa v roce 2019 odvedla z cel 9,2 miliardy korun.

Celkový počet dovozních celních prohlášení podaných v roce 2019 ve srovnání s předchozím rokem klesl o 0,9 procenta na 1,3 milionu. Počet položek v celních prohlášeních ale podle dokumentu mírně vzrostl na 2,8 milionu. Zprávu za rok 2020 dosud ministerstvo financí, pod které celníci spadají, nezveřejnilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 2 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...