Textil

Čína je největší světový výrobce i spotřebitel textilu a vyhodí ročně zhruba dvacet šest milionů tun oblečení. Většina z toho končí na skládkách a nemá další využití. To chtějí změnit některé továrny, které textilní odpad znovu využívají pro svou výrobu. Stěžují si ale na nevoli úřadů podporovat recyklaci i obecně na přístup Číňanů k nakládání s odpadem.

Češi budou moct znovu potvrdit, jak jsou dobří v třídění. Od ledna začne povinný sběr textilu. Obce budou muset zřídit místo, kde ho lze odložit – podobně jako nyní například bioodpad. Množství textilního odpadu v Evropské unii narostlo. Souvisí to i s chováním spotřebitelů, kteří kupují více oblečení a nosí ho kratší dobu. Ekologické a sociální dopady podle čerstvého průzkumu většinou neznají.

Broumovská diakonie vymyslela způsob, jak využít staré poničené oblečení. Z nevyužitého textilu, který charita dostává od lidí pro potřebné, chce po rozdrcení vyrábět stavební desky. Ty by potom mohly stavební firmy využívat například pro stavbu domů. Diakonie už na to má patent a shání peníze na nákup výrobní linky.

Slezské zemské muzeum v Opavě vystavuje tisíc let staré textilie, které v Egyptě nosili první křesťané. Jedná se o zdobené kusy oděvů, které si v té době mohli dovolit jenom ti nejbohatší. Textil Koptů, což byli původní obyvatelé Egypta, má podle odborníků výjimečnou kvalitu. Na oděvech se objevují motivy řecké i římské, ale také první křesťanské symboly.

Pandemie koronaviru už několikrát tvrdě dopadla na země jižní i východní Asie a poznamenala tamní továrny. To pociťují i západní módní značky, které se musí před Vánocemi vypořádat s výpadky objednaného zboží. Proto se začínají obracet zády k tradičním centrům textilní výroby v Číně nebo Vietnamu a výrobny hledají blíže svým obchodům. Evropské značky tak využívají Balkán nebo Turecko, ty americké zase Mexiko nebo Brazílii.

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny mezi lety 2012 až 2019. V pátek o tom informovala Celní správa. Komise požaduje peníze i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. To vedlo k nižším příjmům rozpočtu EU.

V Brně otevřeli industriální stezku u řeky Svitavy, která nabízí jedenáct zastávek. Přiblíží průmyslovou historii města od textilu přes parní stroje až po zbraně. V tiskové zprávě to uvedli zástupci tiskového oddělení magistrátu a Turistického informačního centra města Brna (TIC).

Olomoucký vrchní soud uzavřel kauzu krácení daní na textilním zboží ze strany skupiny podnikatelů, kteří podle rozsudku obrali stát o půl miliardy korun. Ve skupině byl i brněnský podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani, klíčový svědek, který policisty dovedl ke korupční kauze v Brně-střed zvané Stoka. Krajský soud mužům uložil původně tresty od čtyř do 13 let, vrchní soud ve čtvrtek zmírnil tresty čtyřem obžalovaným včetně El-Talabaniho, tomu soud snížil trest o rok na tři roky.

Krnov se vzdal bezmála stomilionové dotace z Evropské unie. Získal ji před lety na vybudování muzea v areálu bývalé textilky Karnola. Objekt připravovaného muzea v prosinci 2017 vyhořel. Od té doby se diskutuje, co s ním bude. Zastupitelé rozhodli, že se oprava podle původního projektu neuskuteční.

Krajský soud zprostil dva muže obžaloby z přípravy požáru obřího skladu textilu v Olomouci. Požár, ke kterému došlo před třemi lety, způsobil škodu za čtyřicet milionů korun. Mohamad Chaito a Radim Král byli obžalovaní z přípravy obecného ohrožení, žalobkyně pro ně žádala osm let vězení. Přípravu požáru se jim prokázat nepodařilo, podezření však podle soudu přetrvává.

Krajský soud v Olomouci se ve středu začal zabývat rozsáhlým požárem skladu textilu v Olomouci z roku 2016, který způsobil škodu za zhruba 40 milionů korun. Podle státní zástupkyně požár připravovali obžalovaní Radim Král a Mohamad Chaito, oběma proto hrozí trest osm až patnáct let vězení. Soud bude pokračovat ve čtvrtek.