Krnov nechce dotaci na muzeum v bývalé textilce. Požár Karnolu příliš poškodil

Krnov se vzdal bezmála stomilionové dotace z Evropské unie. Získal ji před lety na vybudování muzea v areálu bývalé textilky Karnola. Objekt připravovaného muzea v prosinci 2017 vyhořel. Od té doby se diskutuje, co s ním bude. Zastupitelé rozhodli, že se oprava podle původního projektu neuskuteční.

První dvě palety poškozených vzorníků látek už dorazily po vysušení z Národní technické knihovny zpět do Krnova. Poškodily se při požáru. Na starosti je teď má Jitka Navrátilová, která ve vzorkovně Karnoly pracovala třicet let.

„Jsou to cenné věci, které jsou nenahraditelné. Už hned po požáru jsme se k tomu snažili tak přistupovat, že jsem označovala některé věci, které jsou významné. Ty budeme v každém případě chtít zachovat, i kdyby zůstaly v ohořelém stavu,“ popsala bývalá vedoucí dezinatury.

Zda ale vznikne místo, kde budou vzorníky vystaveny, se momentálně vůbec neví. Krnovské zastupitelstvo rozhodlo, že evropskou dotaci odmítne. Tím padl i původní projekt textilního muzea zamýšleného před požárem. 

„Rozhodnutí bylo nesmírně těžké, nebylo lehké vzdát se 94milionové dotace, ale ve finále tím hlavním parametrem byly opravdu finance a obrovské náklady jak pořizovací, tak provozní,“ uvedl starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti).

Někteří zástupci opozice s tím ale nesouhlasili. „Vyhodit 95 milionů, nechat je ležet na chodníku, je pro mě až scestné, protože je to vlastně druhá největší dotace pro město Krnov v krátkodobé historii,“ řekl opoziční zastupitel Libor Nowak (ODS).

Původní projekt muzea počítal s částkou 123 milionů korun. Jenomže po požáru z roku 2017 musel být projekt přepracován. Rozpočet na vznik muzea se tak navýšil o dalších 100 milionů. Navíc náklady na provoz by činily více než deset milionů ročně. Projekt se nelíbil ani odborníkům.

„Expozice nebyla věnována Krnovu jako takovému. Byla věnována textilnímu průmyslu vůbec – to muzeum tedy mohlo být kdekoli,“ řekla už dříve vedoucí Městského muzea Krnov Lubica Mezerová.

Naděje na muzeum stále doutná

Vedení města Krnova se myšlenky na textilní muzeum ale nevzdává. Chce vybudovat skromnější variantu. „Lidé, co měli tomu projektu co dát, nebyli moc vyslyšeni. My je chceme využít, a proto udělat menší variantu muzea s jejich silným zapojením,“ přiblížila krnovská zastupitelka Zuzana Matelová (Krnovští patrioti).

„Město Krnov si vytvořilo zbytečně velký problém, který teď bude muset financovat z vlastních zdrojů,“ kontroval opoziční zastupitel Michal Brunclík (ČSSD). Město chce v nejbližší době opravit střechy a zabezpečit všechny objekty v areálu bývalé Karnoly. Pokračovat bude i restaurování archivu látek a historických textilních strojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Novou nabíječku ani nezapojili, nešlo u ní stát. Praha slibuje nápravu

Některé nabíjecí stanice pro elektromobily v Praze jsou umístěné tak nevhodně, že se k nim řidiči prakticky nedostanou. Pokud by u nich zaparkovali, riskují navíc pokutu. Technologie hlavního města chybu připouštějí a ve spolupráci s Pražskou energetikou chystají nápravu.
3. 12. 2025

I v církvi se hřeší, ukazuje komedie Kardinální chyba

Ve hře Kardinální chyba navštíví papež malou německou diecézi, čímž vyvolá řadu zmatků. Komedii, která se vysmívá přetvářce a přehnaným ambicím, uvádí Národní divadlo moravskoslezské v české premiéře.
3. 12. 2025

Ministerstvo zrušilo firmě pokutu za znečištění Odry, věc se vrací inspekci

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zrušilo pokutu společnosti BorsodChem MCHZ za znečištění řeky Odry. Resort vyhověl odvolání firmy, které letos v září Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila pokutu za vypouštění zinku a kyanidů do řeky. Chemikálie mohly podle inspekce loni v prosinci otrávit desítky ryb. Případem se tak znovu bude zabývat ČIŽP.
2. 12. 2025

Případů žloutenky typu A je v Česku nejvíce od roku 1984

Lékaři letos evidují už 2880 případů žloutenky typu A, což je 4,5krát více než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva, vyplývá z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíce nakažených, více než čtyřicet procent z celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř padesát. Následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.
2. 12. 2025Aktualizováno2. 12. 2025

Soud v Ostravě zamítl návrh na ochranu domu v osadě Bedřiška

Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na vydání předběžného opatření na ochranu domu v osadě Bedřiška v Ostravě Mariánských Horách. Vyplývá to z rozhodnutí, které soud zveřejnil. Na domě zůstávají demonstranti. Mluvčí obyvatel Bedřišky Eva Lehotská řekla, že podobné rozhodnutí očekávali, budou ho respektovat, což ale neznamená konec protestní akce.
1. 12. 2025Aktualizováno1. 12. 2025

Pokračování Rady vlády pro paměťovou agendu je nejisté

Některým místům s historickou stopou hrozí zánik, upozorňuje Rada vlády pro paměťovou agendu. Apeluje na samosprávy, aby devastaci předešly – jedná se například o okolí Šikmého kostela v Karviné. Orgán chce dále podporovat projekty, vyhlásil proto nové kolo dotací. Někteří představitelé hnutí ANO, které skládá příští vládu, však radu v minulosti označili za zbytečnou.
28. 11. 2025

Demolice i propouštění. Areál ostravské Nové Huti prochází výraznými změnami

Areál ostravské Nové Huti, kdysi největší v zemi, se výrazně změní. Ocelárnu nebo vysoké pece už nový majitel nepotřebuje. K zemi tak půjde řada budov. Projektanti teď počítají nejlepší způsoby likvidace a výnosnost z prodeje materiálu. Zatímco větší část lokality bude rozebrána, spodní část vysoké pece, kde zatuhlo surové železo, budou zřejmě muset odstřelit. Vyčištěné pozemky bude nový majitel nabízet developerům. Pokud se situace v ocelářství zlepší, chce na části postavit elektrickou pec. V provozech huti, které ještě vyrábí, pracuje přes dva tisíce lidí. Vedení firmy ale připravuje další propouštění. Z podniku za poslední měsíce odešly čtyři tisíce lidí, výpověď do konce roku dostane dalších 250.
27. 11. 2025
Načítání...