Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.
Zmrazení platů hasičů a policistů Hamáček odmítá, takový rozpočet prý nepodpoří. Šetřete jinde, vzkazují Fiala a Rakušan
Otázky Václava Moravce 29. srpna 2021 (1. část) (zdroj: ČT24)
Hamáček reagoval na slova mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka, podle kterého prezident Miloš Zeman považuje návrh rozpočtu za málo úsporný a investiční. Údajně by ho mohl i vetovat. Podle vicepremiéra by bylo veto rozpočtu velkou komplikací, jelikož by se zřejmě prodloužilo období rozpočtového provizoria. Připomněl ale, že schodek by mohl být o 120 miliard korun nižší, kdyby hnutí ANO, ODS a SPD neprohlasovaly zrušení superhrubé mzdy.
Prezident Miloš Zeman ale v souvislosti s rozpočtem mluvil zejména o výdajové stránce, nikoli o té příjmové. Hamáček se s prezidentem setkal v polovině srpna a podle jeho slov se o vetu nezmínil. „Bavili jsme se o fungování resortu vnitra. Já prostě nevidím možnost nějakých razantních úspor na naší bezpečnosti. Nechci se dostat do situace, kdy nebudou mít hasiči na naftu nebo policisté na benzin, kdy budou prosit (o pomoc) hejtmany,“ řekl Hamáček.
Jak lidé vnímají schodek státního rozpočtu v roce 2020
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se přitom v sobotu vyjádřila v tom smyslu, že se zmrazí platy hasičů a policistů. To chce předložit přímo na vládě. „To se nedohodneme. Nebudu hlasovat pro státní rozpočet, který zmrazí platy hasičů a policistů,“ řekl ministr vnitra s tím, že ČSSD by postup koordinovala.
Pro ČT zároveň Schillerová řekla, že navržený schodek na příští rok by mohl být nižší než nyní uvažovaných 390 miliard korun. „Musíme počkat na priority. Až budu mít dokončená jednání (s ministry) a s premiérem.“
Vláda bude schvalovat návrh rozpočtu 2022 během září. Do konce tohoto měsíce ho pak musí předat do sněmovny. Budou se jím tedy zabývat až poslanci zvolení v říjnových parlamentních volbách. Senát se zákonem o státním rozpočtu nezabývá.
Jsme schopni ušetřit sto miliard, říká Fiala
„Rozpočet, jak je teď sestaven, vede Českou republiku do krachu,“ uvedl Fiala. Podle něj je zadlužování země enormní. „Ten problém je ale na výdajové stránce rozpočtu. My si neporadíme, když výdaje nebudeme rozumně škrtat,“ řekl. Odmítl ale zmrazení platů policistů a hasičů. „Toto není ten problém, těch výdajů je tam strašně moc, které se dají škrtat,“ dodal a zmínil například neinvestiční dotace podnikatelským subjektům či neefektivní postupy ve státní správě.
Fiala tvrdí, že koalice Spolu by byla schopna ušetřit až sto miliard korun. Připomněl očekávaný růst ekonomiky zhruba o 4 až 4,5 procenta, což je podle něj nárůst příjmů o 80 až 100 miliard. „Tady je návrh, že o sto miliard se zvýší příjmy státního rozpočtu, a jenom o deset miliard se sníží výdaje, a to v době, kdy nebudou platit žádná anticovidová opatření. Tak co to je za návrh rozpočtu?“ ptal se šéf ODS.
Rakušan: Jsme jedna z mála zemí, které ve svých schodcích stoupají
Rakušan podle svých slov nevěří tomu, že by ministryně Schillerová myslela zmrazení platů hasičů a policistů vážně. Jako důležitý pro rozpočet s nižším deficitem zmínil plán úspor a růstu. „S ekonomickým růstem samozřejmě v této chvíli musíme počítat, ale rozhodně nebudeme sestavovat rozpočet, který má schodek 390 miliard, a z toho 190 miliard je určeno na investice,“ řekl Rakušan. Podle něj to svědčí o tom, že dalších dvě stě miliard jde do provozu. „Jsme jedna z mála zemí na světě, která v postcovidové době ve svých schodcích stoupá,“ dodal.
Koalice Pirátů a STAN podle Rakušana dokáže úsporami v rozpočtu ušetřit 80 až 100 miliard korun, aniž by se sahalo na platy, například u hasičů či policistů. „To není skupina obyvatel, na které bychom chtěli šetřit, my chceme šetřit na tomto státu, který se projedl k neuvěřitelným výdajům a nemá sebemenší tendenci šetřit sám na sobě,“ konstatoval předseda STAN.
Jaký má deficit vliv na inflaci?
Rakušan také uvedl, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci. „Zvyšovat v této chvíli deficity je jednoznačná proinflační záležitost. Sice dáváte lidem různé dárečky, vy jim něco zvyšujete, bavíte se o tom, komu zvýšíte důchody a platy, ale když jste spoluzodpovědní za inflaci, tak lidem stoupají ceny, oni si za ten svůj plat prostě koupí méně,“ řekl Hamáčkovi Rakušan. „U inflace je těch faktorů více, vláda v tom nějakou roli hraje také,“ přiznal Hamáček.
Inflace v Česku
Fiala zmínil také zadlužení, které připadá na každého občana České republiky. „Rok 2013 –zadlužení každého občana ČR bylo 160 tisíc korun. Po letech vaší vlády je dnes zadlužení 225 tisíc korun – to mluví za všechno,“ řekl a upozornil také na meziroční pokles výdajů na investice o deset procent. „Slyšeli jsme od vlády – ,My se z té krize proinvestujeme' – a kde to je? Kdybyste ty peníze dávali do budoucnosti, investovali, tak se bavme o tom, že má deficit nějakou racionalitu, ale to vy prostě neděláte,“ řekl Fiala na adresu vlády.
Debata o sporu mezi prezidentem a BIS
Hamáček, Fiala a Rakušan hovořili v Otázkách Václava Moravce také o sporu mezi Hradem a Bezpečnostní informační službou (BIS). Shodli se na tom, že veřejné polemiky mezi nejvyššími ústavními činiteli o práci či řediteli BIS jsou mimořádně nešťastné, nezodpovědné a oslabují pozici České republiky.
Oba zástupci opozice si myslí, že nedávné výměny názorů mezi prezidentem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) kvůli údajným odposlechům Zemanových spolupracovníků jsou důsledkem rozhodnutí vlády, která současného šéfa BIS Michala Koudelku, kterému skončil mandát, na další období nejmenovala, ale pověřila ho prozatímním vedením tajné služby.
Hamáček také uvedl, že záležitosti týkající se BIS se mají řešit ve sněmovní kontrolní komisi, nikoliv veřejně v médiích. „Takové přestřelky nikomu nepomáhají,“ řekl. Komise v tomto týdnu konstatovala, že neexistují žádné indicie o tom, že by zpravodajská služba použila odposlechy v rozporu se zákonem. Koudelka členům komise řekl, že za dobu jeho působení ve funkci nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů.
Šéf BIS také vyloučil, že by na něj Babiš tlačil, aby ukončil prověřování některé osoby, o čemž hovořil Zeman. Hrad vzápětí Koudelku v tiskové zprávě obvinil, že porušuje zákon mimo jiné tím, že neodpověděl od roku 2018 na žádost prezidenta o informaci.
Přestřelka prý nahrává Rusku
Předseda ODS Fiala považuje za mimořádně zneklidňující, když hlava státu opakovaně zpochybňuje práci BIS, která upozorňuje na pronikání ruského a čínského vlivu do Česka. „Některým silám to nevyhovuje, chtějí posunovat Českou republiku na Východ, k Rusku,“ sdělil.
Rakušan uvedl, že „trapná přestřelka“ mezi oběma nejvyššími ústavními činiteli je pro zemi ostudou a nahrává jen Rusku. Oba opoziční politici poukázali na to, že v okolí prezidenta pracují podle nich lidé s podezřelými vazbami, navíc Zemanův kancléř stále nemá bezpečnostní prověrku. Alarmující je podle nich i to, že buď prezident, nebo premiér v současném sporu lže.
Hamáček považuje za problém, že se jmenování šéfa tajné služby stalo v Česku politickým bojem. Bezpečnostní aparát ale pracuje profesionálně a je dostatečně robustní, aby tuto situaci zvládl, řekl ministr vnitra.