Vysokoškolské koleje hlásí milionové ztráty. Studenti navíc vyčkávají s přihláškami na příští rok

Vysokoškolské koleje letos kvůli pandemii koronaviru přišly o miliony korun. Studenti navíc často váhají s rezervací pokojů na příští akademický rok. ČT to potvrdili zástupci oslovených škol. Koleje se příjmy snaží nahradit dotacemi i poskytováním levného ubytování pro turisty. Zájem je ale oproti minulým letům nízký.

Vysoká škola ekonomická (VŠE) od ledna do května přišla o 20 milionů korun, které běžně vybere od studentů za kolejné. „Pokud se od září obnoví prezenční výuka, předpokládáme za celý rok ztrátu asi 40 milionů korun oproti roku 2019. I loni jsme na tržbách ztratili zhruba 45 milionů korun,“ říká mluvčí školy Martina Mlynářová.

Podobně je na tom i Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem. V roce 2019 na kolejném od ledna do května utržila 11,4 milionu korun, letos už jen 7,7 milionu. Je to propad i oproti loňskému roku, kdy studenti za koleje ve stejném období zaplatili kolem 10 milionů. Pro ČT to uvedl Tomáš Kraus ze Správy kolejí a menz.

„Peníze, které bychom jinak investovali do obnovy vybavení kolejí, teď jdou z větší částí do jejich provozu. Kdyby se situace nezlepšila do konce tohoto roku, mohli bychom mít vážné problémy a možná by nám musela pomoct univerzita,“ popisuje Kraus z UJEP.

Výpadky v příjmech kolejí neminuly ani největší vysoké školy, koleje Univerzity Karlovy přišly podle mluvčího Václava Hájka o výrazné částky. Totéž uvádí i zástupci Masarykovy univerzity v Brně „Měli jsme ztráty jako všichni, jsou přiměřené počtu ubytovaných studentů,“ dodává Pavel Žára z MU. Stejně jsou na tom i koleje Univerzity Palackého v Olomouci, které podle mluvčí Gabriely Sýkorové Dvorníkové za letní semestr nedosáhly ani 80 procent loňských tržeb.

Nejistota ohledně zájmu studentů na podzim

Vysokoškolské koleje nemají jistotu, že se jejich tržby v příštím akademickém roce vrátí do normálu. „V současné době je zájem o ubytování na kolejích nižší než v minulém období. Studenti čekají, jak se bude situace vyvíjet,“ tvrdí mluvčí Univerzity Karlovy Hájek.

„Obsazenost kolejí v příštím akademickém roce je teď velmi složité předpovědět. Zatím máme asi 2600 žádostí, což je zhruba stejně jako loni. To, jestli se u nás žadatelé skutečně ubytují, záleží i na situaci v zahraničí. Máme totiž vysoký podíl žadatelů z ciziny a nevíme, jaké budou mít podmínky vstupu do České republiky. Třeba jestli dostanou víza,“ doplňuje Martina Mlynářová z VŠE.

Koleje hledají nové zdroje příjmů

Koleje nyní hledají způsoby, jak výpadek příjmů pokrýt. UJEP by podle Krause ze Správy kolejí a menz UJEP měly částečně pomoct dotační programy od státu.

Většina kolejí chce ztráty dohnat i poskytováním levného ubytování turistům, chybí jim ale hosté ze zahraničí. „České vysoké učení technické na některých kolejích nabízí hostelové ubytování, zájem je ale nižší než obvykle. Většina našich návštěvníků je nyní z Česka,“ říká Jana Kosturská ze Správy účelových zařízení ČVUT.

Univerzita Hradec Králové letos turistům ubytování nabídne úplně poprvé. „Důvodem je i to, že přijdeme o další milion, protože se nekonají letní školy,“ uzavírá mluvčí Jakub Novák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 56 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...