Příjmy strana 2 z 3

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že vláda stihne do konce roku zrušit elektronickou evidenci tržeb a zvýšit hranici pro paušální daň i povinnou registraci k DPH. Zatím oba zákony čekají ve sněmovně. Opozice k nim má výhrady. Variantou pro jejich projednání jsou podle ministra i mimořádné schůze.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Po letní pauze ožila fotbalová hřiště a začaly soutěže, včetně těch nejnižších – okresních přeborů. Venkovské kluby překonaly zákaz covidové činnosti, teď ale čelí další hrozbě, růstu cen za energie. Kvůli nedostatku hráčů i peněz se začaly oddíly slučovat.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.

Vláda ve středu schválí návrh, který umožní vyplatit dávku pět tisíc korun na dítě rodinám s hrubým příjmem za loňský rok do jednoho milionu korun, avizoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet projednávání návrhu minulou středu o týden odložil. Jurečka to dle svých slov navrhl kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Některá ministerstva se postavila k materiálu kriticky a upozornila na jeho nesoulad s ústavním pořádkem nebo právem EU.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Podle resortu se tak projeví zejména důsledky války na Ukrajině. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Pokud se predikce naplní, bude se jednat o největší celoroční inflaci od roku 1993.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Poslanecká sněmovna schválila rozpočet se schodkem 280 miliard korun. V pořadu Události, komentáře o něm debatovali místopředsedové Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO). Podle Skopečka rozpočet se sníženým schodkem ukazuje odpovědnější rozpočtovou politiku v porovnání s předchozí vládou, podle Havlíčka jde ale pouze o „švindl“.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Hlavní město bude v příštím roce zřejmě hospodařit s příjmy a výdaji ve výši zhruba 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice pak půjde přibližně 19,86 miliardy, z toho čtyři miliardy mají jít na stavbu metra D. Město bude v příštím roce rovněž splácet své dluhy a další peníze vloží do rezervy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválili pražští radní. Návrh rozpočtu musí ještě projednat a schválit zastupitelé.

Kvůli stále vyšším cenám, ale také blížícím se Vánocům lidé v tomto období sahají po krátkodobých půjčkách. Právě před takzvanými mikropůjčkami ale odborníci varují. Předtím, než se o ni lidé rozhodnou požádat, by se měli ujistit, jestli přece jen nenajdou způsob, jak v domácnosti peníze ušetřit.

Příjmy katolické církve z kostelních sbírek se v loňském roce meziročně snížily o 192 milionů na 336 milionů korun. Propad o 75 procent vinou pandemie koronaviru zaznamenaly také příjmy ze vstupného do památek, a to meziročně o 103 milionů na 35 milionů korun. Pandemie způsobila i výpadek z provozu ubytovacích a stravovacích zařízení a mimořádné výdaje na provoz otevřených kostelů. Loňské hospodaření církve přesto skončilo se ziskem 376 milionů korun, což bylo o 347 milionů korun více než v roce 2019. V pondělí o tom informovali zástupci církve.

Americký Senát ve čtvrtek místního času schválil zákon, který vládě prodlužuje možnost půjčovat si finanční prostředky. Spojeným státům se tak nejspíše podaří vyhnout platební neschopnosti, informovaly agentury AP a Reuters. Normu musí schválit také Sněmovna reprezentantů.

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.

Vysokoškolské koleje letos kvůli pandemii koronaviru přišly o miliony korun. Studenti navíc často váhají s rezervací pokojů na příští akademický rok. ČT to potvrdili zástupci oslovených škol. Koleje se příjmy snaží nahradit dotacemi i poskytováním levného ubytování pro turisty. Zájem je ale oproti minulým letům nízký.

Výpadky z výběru daní nebo třeba nájemného v první polovině roku dolehly na rozpočty měst a obcí, a některé proto musely omezit investice. S rozvolňováním se ale situace zlepšuje. Příjmy z rozpočtového určení daní podle Svazu měst a obcí v květnu mírně vzrostly a pomohlo také otevření sportovišť a památek.

Americký Nejvyšší soud spustil dle médií revoluci v tamním univerzitním sportu. Sportovci-studenti dosud nesměli od školy pobírat plat ani jiné finanční nebo materiální bonusy. Verdikt soudců to mění a spolu s odměnami pro studenty přetváří celou povahu vysoce populárního univerzitního sportování.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny mezi lety 2012 až 2019. V pátek o tom informovala Celní správa. Komise požaduje peníze i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. To vedlo k nižším příjmům rozpočtu EU.

Svou ekonomickou situaci hodnotí podle průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi 44 procent lidí jako lepší než před dvěma lety. V porovnání s dotazováním z června 2019 je to nárůst o šest procentních bodů. Podle necelé pětiny lidí se naopak jejich ekonomický stav zhoršil.