Schodek rozpočtu po prvních pěti měsících, který je třetí nejvyšší od založení samostatné České republiky, představuje podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO) neradostný výsledek. Podle něj vláda rezignovala na ekonomický růst, řekl v pořadu Události, komentáře. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) míní, že je u deficitu znát pozitivní posun oproti loňsku, ale budoucí vlády budou mít s konsolidací veřejných financí ještě mnoho práce. Podle něj to bylo hnutí ANO, které zdevastovalo veřejné finance.
Deficit dosáhl ke konci května 210 miliard korun, oproti dubnu je vyšší skoro o šedesát miliard. I když se vyvíjí lépe než loni, je schodek oproti období před covidem stále vysoký, myslí si Skopeček. „Covid byl zneužit k tomu, že se veřejné finance kvalitativně dramaticky zhoršily. Ještě spousta politických reprezentací bude mít v nadcházejících letech dost práce, aby konsolidaci veřejných financí provedla,“ řekl.
Podle Nachera zveřejněná data nejsou veselá. „Tato vláda rezignovala na ekonomický růst, na výběr daní, na boj s šedou ekonomikou,“ prohlásil.
Skopeček vidí za ekonomickými problémy především to, že za vlády hnutí ANO vyšplhal deficit rozpočtu na více než tři sta miliard korun, koalice ho od té doby postupně snižuje. „Mně to přijde jako neuvěřitelná drzost,“ vyjádřil se ke kritice členů ANO. Hnutí zdevastovalo během covidu veřejné finance, prohlásil Skopeček.
„Kdybychom přijali (za naší vlády) vaše pozměňovací návrhy, tak je schodek státního rozpočtu o dvě stě miliard vyšší,“ obořil se na Skopečka Nacher. Následně politika ODS například obvinil, že v opozici chtěla jeho strana snižovat daně, ale ve vládě je naopak zvyšuje.
Snaha šetřit
Zatímco příjmy státu stouply zhruba o deset procent, výdaje se snížily jen o jednu desetinu procenta. Skopeček prohlásil, že by chtěl tempo snižování zrychlit, přesto považuje snížení výdajů za úspěch, který se například za vlády ANO v absolutní míře nepovedl ani jednou. Také řekl, že rostou výdaje na důchody, zatímco jiné naopak klesají.
„Vláda šetří na lidech, nikoliv na státu,“ prohlásil v reakci Nacher. Podle něj se v rámci větších příjmů zvyšovaly různé daně, ale u státu šetření vidět není. „Rozpočet se bere povrchně jako cíl, nikoliv jako nástroj k něčemu, k ekonomickému růstu a k tomu, abychom se měli obecně všichni lépe,“ míní.
Skopeček namítl, že vláda například snižuje počet státních úředníků. Zdůraznil ale, že roste počet státních zaměstnanců, jako jsou policisté, vojáci nebo pedagogičtí pracovníci.
Peníze do školství
Místopředseda sněmovny se staví negativně k dalšímu navyšování rozpočtu u školství, které žádá ministr školství Mikuláš Bek (STAN) – chce desítky miliard korun navíc.
Upozorňuje, že si koaliční vláda dala při svém vzniku za cíl konsolidaci veřejných financí. „Pro mě jakýkoli ministr, který nepřišel šetřit a přišel si říkat každý rok o vyšší rozpočtové peníze, nepochopil misi vlády a neměl do takové vlády vstupovat,“ řekl Skopeček. Dodal, že vyšší platy pedagogům a pedagogickým pracovníkům přeje, ale za deset let se podíl školství na rozpočtu zvýšil ze 138 miliard na 265 miliard.
Nacher nedokázal říci, zda by ANO požadované finance do školství přidalo, kdyby bylo na místě koaliční vlády. „Takhle vám neumím odpovědět,“ řekl s tím, že například neví, na co by peníze navíc šly. Obvinil ale vládu, že si postavila kampaň mimo jiné na tom, že bude chtít 150 procent průměrného platu pro učitele. V zákoně je přitom stanoveno 130 procent, ale prý se to nedodržuje a plat pro učitele dosahuje asi 113 procent toho průměrného.
Cíle 150 procent by podle Skopečka mělo být dosaženo. „Já bych byl velmi rád a budu dělat všechno pro to, aby to 150 procent bylo, ale také se musí dělat něco s tím resortem,“ zmínil s tím, že platy učitelů se postupně zvyšují.
