Vláda rezignovala na růst, vytýká Nacher. Podle Skopečka zdevastovalo ANO veřejné finance

32 minut
Události, komentáře: Nacher a Skopeček o květnovém schodku rozpočtu
Zdroj: ČT24

Schodek rozpočtu po prvních pěti měsících, který je třetí nejvyšší od založení samostatné České republiky, představuje podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO) neradostný výsledek. Podle něj vláda rezignovala na ekonomický růst, řekl v pořadu Události, komentáře. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) míní, že je u deficitu znát pozitivní posun oproti loňsku, ale budoucí vlády budou mít s konsolidací veřejných financí ještě mnoho práce. Podle něj to bylo hnutí ANO, které zdevastovalo veřejné finance.

Deficit dosáhl ke konci května 210 miliard korun, oproti dubnu je vyšší skoro o šedesát miliard. I když se vyvíjí lépe než loni, je schodek oproti období před covidem stále vysoký, myslí si Skopeček. „Covid byl zneužit k tomu, že se veřejné finance kvalitativně dramaticky zhoršily. Ještě spousta politických reprezentací bude mít v nadcházejících letech dost práce, aby konsolidaci veřejných financí provedla,“ řekl.

Podle Nachera zveřejněná data nejsou veselá. „Tato vláda rezignovala na ekonomický růst, na výběr daní, na boj s šedou ekonomikou,“ prohlásil.

Skopeček vidí za ekonomickými problémy především to, že za vlády hnutí ANO vyšplhal deficit rozpočtu na více než tři sta miliard korun, koalice ho od té doby postupně snižuje. „Mně to přijde jako neuvěřitelná drzost,“ vyjádřil se ke kritice členů ANO. Hnutí zdevastovalo během covidu veřejné finance, prohlásil Skopeček.

„Kdybychom přijali (za naší vlády) vaše pozměňovací návrhy, tak je schodek státního rozpočtu o dvě stě miliard vyšší,“ obořil se na Skopečka Nacher. Následně politika ODS například obvinil, že v opozici chtěla jeho strana snižovat daně, ale ve vládě je naopak zvyšuje.

Snaha šetřit

Zatímco příjmy státu stouply zhruba o deset procent, výdaje se snížily jen o jednu desetinu procenta. Skopeček prohlásil, že by chtěl tempo snižování zrychlit, přesto považuje snížení výdajů za úspěch, který se například za vlády ANO v absolutní míře nepovedl ani jednou. Také řekl, že rostou výdaje na důchody, zatímco jiné naopak klesají.

„Vláda šetří na lidech, nikoliv na státu,“ prohlásil v reakci Nacher. Podle něj se v rámci větších příjmů zvyšovaly různé daně, ale u státu šetření vidět není. „Rozpočet se bere povrchně jako cíl, nikoliv jako nástroj k něčemu, k ekonomickému růstu a k tomu, abychom se měli obecně všichni lépe,“ míní.

Skopeček namítl, že vláda například snižuje počet státních úředníků. Zdůraznil ale, že roste počet státních zaměstnanců, jako jsou policisté, vojáci nebo pedagogičtí pracovníci.

Peníze do školství

Místopředseda sněmovny se staví negativně k dalšímu navyšování rozpočtu u školství, které žádá ministr školství Mikuláš Bek (STAN) – chce desítky miliard korun navíc.

Upozorňuje, že si koaliční vláda dala při svém vzniku za cíl konsolidaci veřejných financí. „Pro mě jakýkoli ministr, který nepřišel šetřit a přišel si říkat každý rok o vyšší rozpočtové peníze, nepochopil misi vlády a neměl do takové vlády vstupovat,“ řekl Skopeček. Dodal, že vyšší platy pedagogům a pedagogickým pracovníkům přeje, ale za deset let se podíl školství na rozpočtu zvýšil ze 138 miliard na 265 miliard.

Nacher nedokázal říci, zda by ANO požadované finance do školství přidalo, kdyby bylo na místě koaliční vlády. „Takhle vám neumím odpovědět,“ řekl s tím, že například neví, na co by peníze navíc šly. Obvinil ale vládu, že si postavila kampaň mimo jiné na tom, že bude chtít 150 procent průměrného platu pro učitele. V zákoně je přitom stanoveno 130 procent, ale prý se to nedodržuje a plat pro učitele dosahuje asi 113 procent toho průměrného.

Cíle 150 procent by podle Skopečka mělo být dosaženo. „Já bych byl velmi rád a budu dělat všechno pro to, aby to 150 procent bylo, ale také se musí dělat něco s tím resortem,“ zmínil s tím, že platy učitelů se postupně zvyšují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 11 hhodinami

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
před 23 hhodinami

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
včeraAktualizovánovčera v 16:51

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.
včera v 15:08

Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
včeraAktualizovánovčera v 10:07

Tusk představil plán obřích investic, podle kritiků je nekonkrétní

Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
10. 2. 2025

Nezaměstnanost v lednu vzrostla

Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst bylo v lednu 83 323, o 163 250 méně než v prosinci 2024, informoval v pondělí dopoledne Úřad práce.
10. 2. 2025Aktualizováno10. 2. 2025
Načítání...