Vláda rezignovala na růst, vytýká Nacher. Podle Skopečka zdevastovalo ANO veřejné finance

32 minut
Události, komentáře: Nacher a Skopeček o květnovém schodku rozpočtu
Zdroj: ČT24

Schodek rozpočtu po prvních pěti měsících, který je třetí nejvyšší od založení samostatné České republiky, představuje podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO) neradostný výsledek. Podle něj vláda rezignovala na ekonomický růst, řekl v pořadu Události, komentáře. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) míní, že je u deficitu znát pozitivní posun oproti loňsku, ale budoucí vlády budou mít s konsolidací veřejných financí ještě mnoho práce. Podle něj to bylo hnutí ANO, které zdevastovalo veřejné finance.

Deficit dosáhl ke konci května 210 miliard korun, oproti dubnu je vyšší skoro o šedesát miliard. I když se vyvíjí lépe než loni, je schodek oproti období před covidem stále vysoký, myslí si Skopeček. „Covid byl zneužit k tomu, že se veřejné finance kvalitativně dramaticky zhoršily. Ještě spousta politických reprezentací bude mít v nadcházejících letech dost práce, aby konsolidaci veřejných financí provedla,“ řekl.

Podle Nachera zveřejněná data nejsou veselá. „Tato vláda rezignovala na ekonomický růst, na výběr daní, na boj s šedou ekonomikou,“ prohlásil.

Skopeček vidí za ekonomickými problémy především to, že za vlády hnutí ANO vyšplhal deficit rozpočtu na více než tři sta miliard korun, koalice ho od té doby postupně snižuje. „Mně to přijde jako neuvěřitelná drzost,“ vyjádřil se ke kritice členů ANO. Hnutí zdevastovalo během covidu veřejné finance, prohlásil Skopeček.

„Kdybychom přijali (za naší vlády) vaše pozměňovací návrhy, tak je schodek státního rozpočtu o dvě stě miliard vyšší,“ obořil se na Skopečka Nacher. Následně politika ODS například obvinil, že v opozici chtěla jeho strana snižovat daně, ale ve vládě je naopak zvyšuje.

Snaha šetřit

Zatímco příjmy státu stouply zhruba o deset procent, výdaje se snížily jen o jednu desetinu procenta. Skopeček prohlásil, že by chtěl tempo snižování zrychlit, přesto považuje snížení výdajů za úspěch, který se například za vlády ANO v absolutní míře nepovedl ani jednou. Také řekl, že rostou výdaje na důchody, zatímco jiné naopak klesají.

„Vláda šetří na lidech, nikoliv na státu,“ prohlásil v reakci Nacher. Podle něj se v rámci větších příjmů zvyšovaly různé daně, ale u státu šetření vidět není. „Rozpočet se bere povrchně jako cíl, nikoliv jako nástroj k něčemu, k ekonomickému růstu a k tomu, abychom se měli obecně všichni lépe,“ míní.

Skopeček namítl, že vláda například snižuje počet státních úředníků. Zdůraznil ale, že roste počet státních zaměstnanců, jako jsou policisté, vojáci nebo pedagogičtí pracovníci.

Peníze do školství

Místopředseda sněmovny se staví negativně k dalšímu navyšování rozpočtu u školství, které žádá ministr školství Mikuláš Bek (STAN) – chce desítky miliard korun navíc.

Upozorňuje, že si koaliční vláda dala při svém vzniku za cíl konsolidaci veřejných financí. „Pro mě jakýkoli ministr, který nepřišel šetřit a přišel si říkat každý rok o vyšší rozpočtové peníze, nepochopil misi vlády a neměl do takové vlády vstupovat,“ řekl Skopeček. Dodal, že vyšší platy pedagogům a pedagogickým pracovníkům přeje, ale za deset let se podíl školství na rozpočtu zvýšil ze 138 miliard na 265 miliard.

Nacher nedokázal říci, zda by ANO požadované finance do školství přidalo, kdyby bylo na místě koaliční vlády. „Takhle vám neumím odpovědět,“ řekl s tím, že například neví, na co by peníze navíc šly. Obvinil ale vládu, že si postavila kampaň mimo jiné na tom, že bude chtít 150 procent průměrného platu pro učitele. V zákoně je přitom stanoveno 130 procent, ale prý se to nedodržuje a plat pro učitele dosahuje asi 113 procent toho průměrného.

Cíle 150 procent by podle Skopečka mělo být dosaženo. „Já bych byl velmi rád a budu dělat všechno pro to, aby to 150 procent bylo, ale také se musí dělat něco s tím resortem,“ zmínil s tím, že platy učitelů se postupně zvyšují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 4 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 18 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025
Načítání...