Cestovní ruch, pohostinství či zemědělství – všechna tato odvětví ve středních Čechách v uplynulém roce výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Například zámek Kačina se snažil dorovnat ztráty z návštěvnosti on-line prohlídkami, nejvíce mu ale pomohlo natáčení dvou filmů v prostorách památky. Utrpěli i vinaři, jejich tržby se mnohdy propadly až o polovinu, automobilky zase bojovaly s nedostatkem materiálu. Dopady pandemie na život v Česku mapuje pořad SeČTeno, tentokrát ze Středočeského kraje.
Jednou z památek, které jsou už delší dobu kvůli koronavirovým opatřením uzavřené, je i zámek Kačina, ve kterém se nachází i zemědělské muzeum. Podle ředitele pobočky Kačina a náměstka pro muzeologii Národního zemědělského muzea Pavla Douši se zámek chystá otevřít už v pondělí. „Ten rok byl specifický. Některé přípravy jsme museli přizpůsobit,“ uvedl.
Národní zemědělské muzeum si podle Douši muselo najít jiný způsob komunikace s návštěvníky. „Naše bádání o minulosti, o krajině, musíme někomu předat. Hledali jsme nové způsoby – digitalizované sbírky, výstavy na internetu, on-line přenosy, kdy děláme komentované prohlídky, které streamujeme, takže ta komunikace se totálně proměnila,“ řekl.
Zámku Kačina finančně pomohlo natáčení dvou filmů s mezinárodní produkcí. „Byla to taková reakce na to, že zámek je zavřený, je to nějaká jiná cesta, jak si poradit v propadech tržeb z návštěvnosti,“ uvedl Douša.
Například Kutná Hora je nejnavštěvovanějším městem ve Středočeském kraji. „Máme spoustu památek, nevlastní je jenom město, ale také církev či farnosti. I kraj tam má svůj hrádek, kde je muzeum stříbra,“ vyjmenovává starosta města Josef Viktora (ANO).
Ke Kutné Hoře tak díky turismu patří i spousta hotelů, restaurací nebo kaváren. „Jsme s nimi ve spojení. Zhruba pět a půl milionu z rozpočtu města jsme věnovali právě na podporu hoteliérů, ubytování, ale také do gastra,“ řekl starosta s tím, že byl odpuštěn například nájem v městských prostorách nebo poplatky za ubytování.
„Ztráta v tržbách za vstupné je zhruba sto milionů korun, ztráta z těch dalších oborů jako gastro a další je zhruba pět set milionů,“ sdělil předseda Okresní hospodářské komory Kutná Hora Vladimír Střihavka. Tato čísla přitom platí jenom pro Kutnou Horu. Drtivá většina podnikatelů podle Střihavky dosáhla na státní kompenzace, neúspěšných bylo údajně jenom minimum živnostníků.
Podpora místních podnikatelů podle Viktory nekončí. „Určitě to budeme projednávat. Už jsme schválili milion korun na podporu drobných podnikatelů. Věřím tomu, že jak se rozvolní, tak se turisté vrátí. Asi se nevrátí ti z asijských zemí, například z Ruska, ale jinak už teď sleduji, že se tam (v Kutné Hoře) turisté objevují,“ dodal starosta.
Vinaři v problémech
Koronavirus zasáhl také vinaře ve středních Čechách, například v okolí Mělníku nebo Kutné Hory. Vinaři sice prodávají stále, ale lidé mají nyní zájem hlavně o levnější vína. „Méně prodáme sekty, protože není co slavit. Když jste doma sám, tak nevypijete sekt,“ uvedla majitelka vinařství Bettina Lobkowicz, která se zaměřila právě na prodej na internetu a vinařství otevřelo i výdejnu v Praze.
Víno se prodává i ve stánku pod chrámem svaté Barbory v Kutné Hoře. „O víkendu, kdy běžně děláme tržby kolem dvaceti až třiceti tisíc, tak nyní je ta tržba kolem 1500 korun,“ řekl vinař Lukáš Rudolfský. Jeho tržby se za poslední rok propadly o zhruba 50 procent, kromě turistů totiž nemají o víno zájem ani restaurace, které jsou zavřené. Vinař musel dokonce přistoupit na snížení platů zaměstnanců.
Dopady na zemědělství
Koronavirus má dopady také na zemědělství ve středních Čechách. Pěstitelé či chovatelé totiž nemají komu dodávat, jde hlavně o restaurace, dlouho však byly uzavřené také školy. Méně peněz nyní dostanou i od obchodních řetězců.
„Nakupují od zemědělců za ceny, které se jim vůbec nevyplatí, například kilo brambor za korunu či 1,50 koruny, takže zaorávají, případně zužitkovávají do bioplynových stanic,“ řekla ředitelka Regionální agrární komory Středočeského kraje Petra Novotná.
Také zemědělci ale mohou čerpat kompenzace. „Ministerstvo zemědělství udělalo program Agricovid, letos už běží druhá výzva, ale většinou ten program spíš slouží pro menší podniky, ty větší by spíš ocenily očkování proti covidu, aby ten trh mohly pak zásobit,“ uvedla Novotná.
Podle soukromého zemědělce a majitele rodinné farmy Jana Krále bylo asi nejhorší to, že se ze dne na den přerušily obchodní vztahy. „Co se týče naší produkce vajíček, tak dodáváme hodně do Prahy, do obchodních center, na farmářské trhy a do restaurací či hotelů. Všechno skončilo, takže jsme měli najednou potřebu změnit dodavatelské vztahy,“ řekl.
Hlavní ekonom ZOS Kačina Miloš Buňka tvrdí, že problémy byly také s výpadkem lidí. „Byli nemocní, v karanténě nebo museli být doma s dětmi. Ty ekonomické problémy ale přicházely až ve druhé polovině loňského roku, nejvíce se projevují začátkem roku letošního,“ uvedl s tím, že největší propad byl v tržbách za vepřové maso.
Farma Jana Krále se snažila propad v tržbách kompenzovat například prodejem ze dvora, více se později prodávalo i internetovým prodejcům s potravinami. Pro mnohé obchodní řetězce je však podle Krále více problematické odebírat od malého farmáře než se domluvit s velkým dodavatelem.
Automobilový průmysl v době pandemie
Také automobilový průmysl byl jedním z odvětví, která koronavirus zasáhl. Objevují se například problémy s dodávkami komponent, chybí například polovodiče. Maldoboleslavská Škoda Auto ale vidí začátek letošního roku optimisticky. „Co se týče výroby, tak jsme v současné době spokojeni. Jsme nad loňským rokem ve výrobě i v prodeji,“ popisuje situaci člen představenstva Škodovky Martin Jahn. Výpadky v dodávkách se firmě daří kompenzovat. Naopak kvůli chybějícím dílům na dva týdny v březnu zastavila výrobu kolínská Toyota.
Plošné uzavírání provozoven bylo likvidační zejména pro menší firmy, někteří podnikatelé dokonce v době covidu rozjeli nové podnikání. Například Petr Doskočil pracoval jako hodinový manžel, což ale v době lockdownu dělat nemohl. S přítelkyní tak začali vyrábět poličky do bytu. Prodávají je na internetu, zájem je velký.
„Chtěli jsme vyrobit něco do domácnosti a protože přítel je truhlář, tak jsme jich vyrobili o něco víc. Ten přebytek, co jsme měli, jsme dali na sociální sítě, tam se strhla hrozná lavina zájmu,“ popsala začátky podnikání partnerka Petra Doskočila Aneta Čermáková.
Jako přelomový a rekordní vnímá loňský rok firma Linet Group SE ve Slaném, která vyrábí nemocniční lůžka. Výroba tam narostla o jednu třetinu. „Byl to čas obrovské nejistoty, nic neplatilo. My jsme ty dodávky museli citlivě ředit mezi jednotlivé zákazníky, protože i tam vznikala panika, že 'všechno potřebujeme hned', ačkoliv ten požadavek nebyl úplně reálný,“ uvedl ředitel firmy Tomáš Kolář.
Jak hospodařil kraj?
Kvůli koronavirové epidemii a opatřením musel šetřit i Středočeský kraj. O spoustu peněz totiž přišel, ale náklady zůstaly vysoké. Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) byl za rok 2020 propad v daňových příjmech více než 400 milionů korun. „To bylo zcela zásadní i při sestavování rozpočtu pro rok 2021, protože v roce 2019 byly daňové přijmy skoro 11 miliard, ale v roce 2021 už jsme udělali rozpočet s 8,6 miliardy,“ řekla s tím, že zhruba před měsícem byl rozpočet upraven a navýšen o jednu miliardu, také díky kompenzacím.
Podle Peckové se tak muselo výrazně šetřit. Použily se například rezervy v příspěvkových organizacích, které se zapojily do rozpočtu. „Řešila se i priorita různých investičních akcí, šetřilo se i na výdajích nebo provozních nákladech. Například v rozpočtu bylo i 1,3 milionu korun na auto pro hejtmanku, tak to jsem si odpustila,“ zmínila.
Peníze z kraje podle hejtmanky mířily například na podporu ponikatelům, jednalo se až o 236 milionů korun, dalších asi 230 milionů šlo na nákup ochranných pomůcek. „To dělalo ještě minulé vedení, my jsme teď daleko úspornější,“ uvedla s tím, že hejtmanství zatím podpořilo vznik velkokapacitních očkovacích center. „To jsou ale vratné půjčky, které jsme po půl milionu dali zdravotnickým zařízením,“ dodala.
Záchrana důležitých investic
Hejtmanka uvedla, že v případě investic bylo pro kraj důležité, aby byly zachovány ty, na které jsou schváleny dotace z Evropské unie nebo státního rozpočtu. „Prioritně jsme nechali všechny akce podpořené třeba ze Státního fondu dopravní infrastruktury, to jsou silniční akce. Projekty, které byly připravené, měly stavební povolení, měly získané kofinancování, tak ty jsme chtěli zachránit,“ popsala Pecková. Ve středních Čechách by se tak letos měly rozběhnout projekty za tři a půl miliardy.
Došlo však i na nepopulární opatření – zrušilo se například jízdné zdarma. Kraj totiž dotoval pětadvaceti procenty jízdného zbylou částku, kterou senioři a studenti jinde v Česku zaplatí po slevě 75 procent od státu. Kromě toho se jízdné i zdražilo, podle hejtmanky to však bylo až po jedenácti letech od posledního zdražování. Lidé v kraji nyní zaplatí o 25 procent více.
Lázně v omezeném režimu
Težké časy kromě služeb a dalších podniků zažívá také lázeňství. Podle generálního ředitele Lázní Poděbrady Petra Valenty jsou dopady pandemie na tuto péči dramatické. Lázně sice úplně uzavřené nejsou, ale aktuálně je povolená jenom komplexní a příspěvková lázeňská péče. „Mění se to od pondělka, kdy mohou přijet samoplátci, ale pouze ti, kteří v posledních 90 dnech prodělali covid, což považujeme za diskriminační odepírání zdravotní péče,“ upozornil Valenta.
Pokud jde o peníze, mluví ředitel lázní o drastickém propadu příjmů. Podle něj Lázně Poděbrady přišly až o šedesát milionů korun. „Letos už je to, pouze za to první čtvrtletí, dalších třicet milionů korun,“ dodal.
Připomněl také, že lázně nyní bojují o to, aby mohly přijímat pacienty po covidu. „Lázně jako rehabilitační pracoviště mohou těm pacientům nabídnout skvělé služby, které je mohou dostat zpátky do kondice,“ uvedl.
Valenta také upozornil, že lázně musely přistoupit na menší redukci zaměstnanců, týkalo se to však jenom například těch sezonních. Pokles počtu pracovníků byl asi patnáct procent. „Doufáme v lepší léto než loni. Počítáme s příjmem lázeňských voucherů, jejichž platnost byla prodloužena,“ řekl ředitel lázní.
