Schodek rozpočtu vzrostl na 252 miliard. Plánovaný deficit dodržíme, věří premiér i ministr financí

5 minut
Události: Schodek rozpočtu vzrostl na 252 miliard
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

„Máme velkou šanci dodržet plánovaný schodek, pokud najdeme úspory ve výši patnáct až dvacet miliard. Jsme schopni je nalézt. Myslím, že je nalezneme do konce měsíce, možná do poloviny září,“ okomentoval Stanjura.

„Pokud se ptáte, jestli mohu říci, že dodržíme rozpočet zhruba v plánovaném deficitu, tak to říci mohu. A teď ještě s větší jistotou, než s jakou jsem to já i ministr financí říkal na jaře,“ je přesvědčen premiér Fiala.

Rozpočtový deficit během prvních pěti měsíců letošního roku postupně rychle rostl. Zatímco v lednu vláda hospodařila s deficitem šest miliard, v únoru už to bylo téměř 120 miliard a v květnu přes 270 miliard. Během června a července schodek klesl zhruba na necelých 215 miliard korun. Za prvních deset dní srpna ale vzrostl na zmiňovaných 252.

Ministr Stanjura v polovině července předložil poslancům rozpočtového výboru analýzu vývoje letošního hospodaření státu. Připustil v ní, že jeho resort zpřesnil plánovaný schodek na 321 miliard korun. To je o 26 miliard vyšší částka než schválený deficit na letošní rok. Nicméně ministr financí chce v letošním rozpočtu uspořit až dvacet miliard a přiblížit se tak třísetmiliardové hranici.

Rekordní dividenda od ČEZ

Vládě letos pomůže vylepšit hospodaření rekordní dividenda od společnosti ČEZ. Stát tak získá v tomto roce do rozpočtu 54 miliard. Právě díky nim by mohl rozpočtový schodek ke konci srpna znovu klesnout ke 200 miliardám korun.

„Schodek klesl dva měsíce za sebou. Předpokládám, že srpen bude buď rozpočtově neutrální, nebo schodek poklesne proti červenci. Stejný vývoj očekávám v měsíci září. Pak bude záležet na vládě, abychom to zvládli do konce roku. Děláme na tom jako tým, všichni členové vlády,“ poznamenal Stanjura.

„Děláme setrvalé úspory v provozních výdajích, v platových výdajích, zastavili jsme veškeré nábory lidí v resortu ministerstva práce a sociálních věcí, pokud to nejsou opravdu nezbytné personálie,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Je určitě naprosto nezbytné udržet deficit tak, jak je naplánován na 295 miliardách. Už tak je hodně vysoký, a proto musíme udělat opatření už pro ten stávající rozpočet,“ vyjádřila se předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

ANO chystá podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

Sněmovní opozice ale slibům vlády, že letošní plánovaný rozpočtový schodek dodrží, nevěří. Upozorňuje na to, že některé plánované příjmy vláda do rozpočtu nezíská. Za některé výdaje, třeba za důchody, bude podle opozice muset zaplatit více, než plánovala.

ANO ve čtvrtek navíc oznámilo, že chystá podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), aby například prověřil možné nesrovnalosti mezi návrhem rozpočtu a jeho skutečným vývojem. „Jsou to příjmy z modernizačního fondu, pro které neměl žádný podklad, aby tam dal padesát miliard, je to špatně odhadnutá windfall tax, zejména u bank, kde se nezměnily žádné podmínky, jsou to chybějící výdaje například v resortu ministerstva práce a sociálních věcí,“ vyjmenovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Vláda od počátku sestavila lživý a chybný rozpočet. My jsme tady na to upozorňovali opakovaně, že je rozpočet nerealistický,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.

Na daních stát vybírá výrazně víc

Rozpočtu pomáhají vyšší příjmy. Na daních stát letos vybírá výrazně více peněz než minulý rok. Firmy na odvodech z příjmů do konce července poslaly už 122 miliard korun, meziročně o třetinu víc.

Podobné je to i u fyzických osob. Z jejich výdělků vláda za sedm měsíců získala osmdesát miliard, což je proti loňsku plus patnáct a půl miliardy.

Vyšší je také inkaso daně z přidané hodnoty, kterou lidé platí při nákupech zboží a služeb. Letos se už v polovině prázdnin přiblížilo 209 miliardám. Je za tím i vysoká inflace. Naopak na daních spotřebních – jako je ta z alkoholu, tabáku nebo pohonných hmot – stát zatím vybral o pět miliard méně. A to i kvůli sníženému odvodu z nafty. V srpnu se ale tato sazba vrátila na původní úroveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...