Schodek rozpočtu vzrostl na 252 miliard. Plánovaný deficit dodržíme, věří premiér i ministr financí

5 minut
Události: Schodek rozpočtu vzrostl na 252 miliard
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

„Máme velkou šanci dodržet plánovaný schodek, pokud najdeme úspory ve výši patnáct až dvacet miliard. Jsme schopni je nalézt. Myslím, že je nalezneme do konce měsíce, možná do poloviny září,“ okomentoval Stanjura.

„Pokud se ptáte, jestli mohu říci, že dodržíme rozpočet zhruba v plánovaném deficitu, tak to říci mohu. A teď ještě s větší jistotou, než s jakou jsem to já i ministr financí říkal na jaře,“ je přesvědčen premiér Fiala.

Rozpočtový deficit během prvních pěti měsíců letošního roku postupně rychle rostl. Zatímco v lednu vláda hospodařila s deficitem šest miliard, v únoru už to bylo téměř 120 miliard a v květnu přes 270 miliard. Během června a července schodek klesl zhruba na necelých 215 miliard korun. Za prvních deset dní srpna ale vzrostl na zmiňovaných 252.

Ministr Stanjura v polovině července předložil poslancům rozpočtového výboru analýzu vývoje letošního hospodaření státu. Připustil v ní, že jeho resort zpřesnil plánovaný schodek na 321 miliard korun. To je o 26 miliard vyšší částka než schválený deficit na letošní rok. Nicméně ministr financí chce v letošním rozpočtu uspořit až dvacet miliard a přiblížit se tak třísetmiliardové hranici.

Rekordní dividenda od ČEZ

Vládě letos pomůže vylepšit hospodaření rekordní dividenda od společnosti ČEZ. Stát tak získá v tomto roce do rozpočtu 54 miliard. Právě díky nim by mohl rozpočtový schodek ke konci srpna znovu klesnout ke 200 miliardám korun.

„Schodek klesl dva měsíce za sebou. Předpokládám, že srpen bude buď rozpočtově neutrální, nebo schodek poklesne proti červenci. Stejný vývoj očekávám v měsíci září. Pak bude záležet na vládě, abychom to zvládli do konce roku. Děláme na tom jako tým, všichni členové vlády,“ poznamenal Stanjura.

„Děláme setrvalé úspory v provozních výdajích, v platových výdajích, zastavili jsme veškeré nábory lidí v resortu ministerstva práce a sociálních věcí, pokud to nejsou opravdu nezbytné personálie,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Je určitě naprosto nezbytné udržet deficit tak, jak je naplánován na 295 miliardách. Už tak je hodně vysoký, a proto musíme udělat opatření už pro ten stávající rozpočet,“ vyjádřila se předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

ANO chystá podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

Sněmovní opozice ale slibům vlády, že letošní plánovaný rozpočtový schodek dodrží, nevěří. Upozorňuje na to, že některé plánované příjmy vláda do rozpočtu nezíská. Za některé výdaje, třeba za důchody, bude podle opozice muset zaplatit více, než plánovala.

ANO ve čtvrtek navíc oznámilo, že chystá podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), aby například prověřil možné nesrovnalosti mezi návrhem rozpočtu a jeho skutečným vývojem. „Jsou to příjmy z modernizačního fondu, pro které neměl žádný podklad, aby tam dal padesát miliard, je to špatně odhadnutá windfall tax, zejména u bank, kde se nezměnily žádné podmínky, jsou to chybějící výdaje například v resortu ministerstva práce a sociálních věcí,“ vyjmenovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Vláda od počátku sestavila lživý a chybný rozpočet. My jsme tady na to upozorňovali opakovaně, že je rozpočet nerealistický,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.

Na daních stát vybírá výrazně víc

Rozpočtu pomáhají vyšší příjmy. Na daních stát letos vybírá výrazně více peněz než minulý rok. Firmy na odvodech z příjmů do konce července poslaly už 122 miliard korun, meziročně o třetinu víc.

Podobné je to i u fyzických osob. Z jejich výdělků vláda za sedm měsíců získala osmdesát miliard, což je proti loňsku plus patnáct a půl miliardy.

Vyšší je také inkaso daně z přidané hodnoty, kterou lidé platí při nákupech zboží a služeb. Letos se už v polovině prázdnin přiblížilo 209 miliardám. Je za tím i vysoká inflace. Naopak na daních spotřebních – jako je ta z alkoholu, tabáku nebo pohonných hmot – stát zatím vybral o pět miliard méně. A to i kvůli sníženému odvodu z nafty. V srpnu se ale tato sazba vrátila na původní úroveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...