Schodek rozpočtu vzrostl na 252 miliard. Plánovaný deficit dodržíme, věří premiér i ministr financí

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

„Máme velkou šanci dodržet plánovaný schodek, pokud najdeme úspory ve výši patnáct až dvacet miliard. Jsme schopni je nalézt. Myslím, že je nalezneme do konce měsíce, možná do poloviny září,“ okomentoval Stanjura.

„Pokud se ptáte, jestli mohu říci, že dodržíme rozpočet zhruba v plánovaném deficitu, tak to říci mohu. A teď ještě s větší jistotou, než s jakou jsem to já i ministr financí říkal na jaře,“ je přesvědčen premiér Fiala.

Rozpočtový deficit během prvních pěti měsíců letošního roku postupně rychle rostl. Zatímco v lednu vláda hospodařila s deficitem šest miliard, v únoru už to bylo téměř 120 miliard a v květnu přes 270 miliard. Během června a července schodek klesl zhruba na necelých 215 miliard korun. Za prvních deset dní srpna ale vzrostl na zmiňovaných 252.

Ministr Stanjura v polovině července předložil poslancům rozpočtového výboru analýzu vývoje letošního hospodaření státu. Připustil v ní, že jeho resort zpřesnil plánovaný schodek na 321 miliard korun. To je o 26 miliard vyšší částka než schválený deficit na letošní rok. Nicméně ministr financí chce v letošním rozpočtu uspořit až dvacet miliard a přiblížit se tak třísetmiliardové hranici.

Rekordní dividenda od ČEZ

Vládě letos pomůže vylepšit hospodaření rekordní dividenda od společnosti ČEZ. Stát tak získá v tomto roce do rozpočtu 54 miliard. Právě díky nim by mohl rozpočtový schodek ke konci srpna znovu klesnout ke 200 miliardám korun.

„Schodek klesl dva měsíce za sebou. Předpokládám, že srpen bude buď rozpočtově neutrální, nebo schodek poklesne proti červenci. Stejný vývoj očekávám v měsíci září. Pak bude záležet na vládě, abychom to zvládli do konce roku. Děláme na tom jako tým, všichni členové vlády,“ poznamenal Stanjura.

„Děláme setrvalé úspory v provozních výdajích, v platových výdajích, zastavili jsme veškeré nábory lidí v resortu ministerstva práce a sociálních věcí, pokud to nejsou opravdu nezbytné personálie,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Je určitě naprosto nezbytné udržet deficit tak, jak je naplánován na 295 miliardách. Už tak je hodně vysoký, a proto musíme udělat opatření už pro ten stávající rozpočet,“ vyjádřila se předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

ANO chystá podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

Sněmovní opozice ale slibům vlády, že letošní plánovaný rozpočtový schodek dodrží, nevěří. Upozorňuje na to, že některé plánované příjmy vláda do rozpočtu nezíská. Za některé výdaje, třeba za důchody, bude podle opozice muset zaplatit více, než plánovala.

ANO ve čtvrtek navíc oznámilo, že chystá podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ), aby například prověřil možné nesrovnalosti mezi návrhem rozpočtu a jeho skutečným vývojem. „Jsou to příjmy z modernizačního fondu, pro které neměl žádný podklad, aby tam dal padesát miliard, je to špatně odhadnutá windfall tax, zejména u bank, kde se nezměnily žádné podmínky, jsou to chybějící výdaje například v resortu ministerstva práce a sociálních věcí,“ vyjmenovala šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Vláda od počátku sestavila lživý a chybný rozpočet. My jsme tady na to upozorňovali opakovaně, že je rozpočet nerealistický,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.

Na daních stát vybírá výrazně víc

Rozpočtu pomáhají vyšší příjmy. Na daních stát letos vybírá výrazně více peněz než minulý rok. Firmy na odvodech z příjmů do konce července poslaly už 122 miliard korun, meziročně o třetinu víc.

Podobné je to i u fyzických osob. Z jejich výdělků vláda za sedm měsíců získala osmdesát miliard, což je proti loňsku plus patnáct a půl miliardy.

Vyšší je také inkaso daně z přidané hodnoty, kterou lidé platí při nákupech zboží a služeb. Letos se už v polovině prázdnin přiblížilo 209 miliardám. Je za tím i vysoká inflace. Naopak na daních spotřebních – jako je ta z alkoholu, tabáku nebo pohonných hmot – stát zatím vybral o pět miliard méně. A to i kvůli sníženému odvodu z nafty. V srpnu se ale tato sazba vrátila na původní úroveň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 14 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...