Vláda navzdory nečekaným výdajům slibuje dodržet schodek rozpočtu. Opozice je skeptická

Nahrávám video

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje, že udrží schodek letošního státního rozpočtu ve schválené výši 295 miliard korun. Podle něj i dalších koaličních politiků výsledek hospodaření letos nezhorší ani červnová mimořádná valorizace důchodů. Opozice o tom však pochybuje. Očekává, že výdaje budou nakonec tak vysoké, že se nepodaří udržet rozdíl mezi výdaji a příjmy státu pod 300 miliardami. A pochyby, zda se podaří naplnit všechny plánované příjmy, připustil i předseda sněmovního rozpočtového výboru.

I když vláda v parlamentu prosadila změnu výpočtu mimořádné červnové valorizace důchodů, penze se v červnu zvýší, což bude stát 15 miliard korun. Rozpočet schválený koncem loňského listopadu s takovým výdajem však nepočítá. Podle ministra financí Stanjury se ale přesto podaří udržet schodek ve schváleném limitu.

„Naštěstí nevidím žádné vnější šoky, které by mohly přijít horší, než byly v roce 2022. Naším úkolem je zvládnout základní parametry státního rozpočtu. A při přípravě státního rozpočtu 2024 ukázat i legislativní opatření, která budou platit od příštího roku a povedou k trvalému trendu výraznějšího snižování deficitu,“ řekl.

Že schodek nepřekročí 295 miliard, jsou přesvědčeni i další vrcholní koaliční politici. „Pro nás je důležité, abychom nepřekročili 295 miliard korun schváleného deficitu. Budeme se snažit, aby to takto bylo i na konci roku a aby byl deficit ještě nižší,“ řekl předseda KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen, že „stav veřejných financí nutí vládu k tomu, aby dodržela schodek rozpočtu, který je už tak dost šílený“.

Jiný významný koaliční poslanec ovšem připustil, že by mohl vzniknout problém. Nikoli kvůli valorizaci důchodů, ale kvůli některým plánovaným příjmům. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) uvedl, že hrozí, že vláda nebude moci využít asi 50 miliard, které chtěla vybrat díky emisním povolenkám. K tomu je ale potřeba souhlas Bruselu.

„Vypadá to, že Evropská unie neustoupí a že peníze, které se teď převedly na ministerstvo životního prostředí, jsou ohrožené. Nevíme, jestli nám nakonec dohody s Evropskou unií vyjdou,“ přiznal Bernard.

Opozice hovoří i o dalších rizicích a o tom, že se schodek rozpočtu nakonec vyšplhá nad 300 miliard. „Chybějí další peníze, chybějí desítky miliard na Státní fond dopravní infrastruktury, kde jsou uzavřeny smlouvy. Nesedí kompenzace,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Také místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z opoziční SPD je přesvědčen, že bude schodek nad 300 miliardami. Odkázal na výsledky státního hospodaření v prvních dvou měsících, které bylo historicky nejhorší. Ke konci února dosáhl deficit 120 miliard korun.

Ministr Stanjura však věří, že v dalších měsících budou již výsledky podstatně lepší. „Klíčové budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných zisků z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 10 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánovčera v 21:18‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
včera v 20:01‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.