Vláda navzdory nečekaným výdajům slibuje dodržet schodek rozpočtu. Opozice je skeptická

6 minut
UDÁLOSTI: Vláda hodlá dodržet letošní schodek rozpočtu 295 miliard korun
Zdroj: ČT24

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje, že udrží schodek letošního státního rozpočtu ve schválené výši 295 miliard korun. Podle něj i dalších koaličních politiků výsledek hospodaření letos nezhorší ani červnová mimořádná valorizace důchodů. Opozice o tom však pochybuje. Očekává, že výdaje budou nakonec tak vysoké, že se nepodaří udržet rozdíl mezi výdaji a příjmy státu pod 300 miliardami. A pochyby, zda se podaří naplnit všechny plánované příjmy, připustil i předseda sněmovního rozpočtového výboru.

I když vláda v parlamentu prosadila změnu výpočtu mimořádné červnové valorizace důchodů, penze se v červnu zvýší, což bude stát 15 miliard korun. Rozpočet schválený koncem loňského listopadu s takovým výdajem však nepočítá. Podle ministra financí Stanjury se ale přesto podaří udržet schodek ve schváleném limitu.

„Naštěstí nevidím žádné vnější šoky, které by mohly přijít horší, než byly v roce 2022. Naším úkolem je zvládnout základní parametry státního rozpočtu. A při přípravě státního rozpočtu 2024 ukázat i legislativní opatření, která budou platit od příštího roku a povedou k trvalému trendu výraznějšího snižování deficitu,“ řekl.

Že schodek nepřekročí 295 miliard, jsou přesvědčeni i další vrcholní koaliční politici. „Pro nás je důležité, abychom nepřekročili 295 miliard korun schváleného deficitu. Budeme se snažit, aby to takto bylo i na konci roku a aby byl deficit ještě nižší,“ řekl předseda KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen, že „stav veřejných financí nutí vládu k tomu, aby dodržela schodek rozpočtu, který je už tak dost šílený“.

Jiný významný koaliční poslanec ovšem připustil, že by mohl vzniknout problém. Nikoli kvůli valorizaci důchodů, ale kvůli některým plánovaným příjmům. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) uvedl, že hrozí, že vláda nebude moci využít asi 50 miliard, které chtěla vybrat díky emisním povolenkám. K tomu je ale potřeba souhlas Bruselu.

„Vypadá to, že Evropská unie neustoupí a že peníze, které se teď převedly na ministerstvo životního prostředí, jsou ohrožené. Nevíme, jestli nám nakonec dohody s Evropskou unií vyjdou,“ přiznal Bernard.

Opozice hovoří i o dalších rizicích a o tom, že se schodek rozpočtu nakonec vyšplhá nad 300 miliard. „Chybějí další peníze, chybějí desítky miliard na Státní fond dopravní infrastruktury, kde jsou uzavřeny smlouvy. Nesedí kompenzace,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Také místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z opoziční SPD je přesvědčen, že bude schodek nad 300 miliardami. Odkázal na výsledky státního hospodaření v prvních dvou měsících, které bylo historicky nejhorší. Ke konci února dosáhl deficit 120 miliard korun.

Ministr Stanjura však věří, že v dalších měsících budou již výsledky podstatně lepší. „Klíčové budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných zisků z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 36 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...