Komunikace vlády o dani z neočekávaných zisků je tragická, řekl Kalousek

Nahrávám video
UK: Spor o zvyšování daní
Zdroj: ČT24

Princip daně z neočekávaného zisku podporuji a vždy jsem ho podporoval. Komunikace vlády o dani je však tragická, řekl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný připustil, že komunikace byla nešťastná, zmínil však, že jednání nebyla jednoduchá. Podotkl, že vláda musela zároveň čekat, jak se k dani postaví EU. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy má více negativ než pozitiv.

Vládní daňový balíček, do kterého chce vláda novou daň vložit, sněmovna v úterý propustila do třetího čtení. Koaliční i opoziční poslanci k návrhu daně předložili několik dalších návrhů úprav včetně sazby daně. Koaliční Piráti nakonec nevznesli svůj návrh, aby se daň vztahovala již na zisky za letošní rok. Opoziční ANO navrhuje, aby daň platila jen pro příští rok. 

„Pokládám za fér, že vítězové bez zásluh se o své vítězství podělí s těmi, kteří to nezavinili,“ řekl Kalousek s tím, že souhlasí s principem daně. Zároveň podotkl, že samotný proces zavedení je velmi riskantní. „Neprošlo to řádným legislativním procesem, nemáme stanovisko legislativní rady vlády, až to jednou budou řešit správní soudy, tak se z toho zblázní, protože nebudou vědět, jak to zákonodárce myslel,“ podotkl Kalousek.

Kritizoval rovněž, že vláda nyní zapsala do návrhu státního rozpočtu příjmy ze zákona, který ještě nebyl ani napsán.

Zmínil rovněž, že je rád, že odpadl pirátský návrh o retroaktivitě. Komunikaci vlády však považuje za tragickou. „Je naprosto tragická a amatérská. To vláda nikdy neměla dopustit,“ uvedl s tím, že chápe, že je nyní bezprecedentní situace. „Pak ale vláda musí vystoupit a říct jasné rozhodnutí. Ale aby to komunikovala způsobem ,pal, nepal, možná, ano‘, to je to nejstrašnější,“ podotkl Kalousek s tím, že neví, zda si vláda uvědomuje, co tato rozhodnutí dělají s důvěrou na akciových trzích.

„Každý vládě odpustí chybu, všichni jsme dělali chyby, ale neměli by odpustit amatérismus,“ uvedl Kalousek.

Zároveň zmínil, že rizika, kolik peněz se reálně vybere, jsou obrovská. „Nevěřím tomu, že vláda vybere tolik, kolik slibuje.“

Radim Fiala: Vláda tolik nevybere

Podobně se o dani z mimořádných zisků vyjádřil i Radim Fiala (SPD). „Jsou to velké oči pana ministra financí,“ uvedl Fiala s tím, že si nemyslí, že jde o systémové řešení. „Pro nás má více negativ než pozitiv, například, že se počítá s tím, že vybere z bank třiatřicet miliard. My si myslíme, že to nebude ani ne třetina,“ uvedl s tím, že banky budou rovněž optimalizovat zisky.

Podotkl, že půjde o problém pro firmy v Česku a případně nové příchozí investory. „Daň bude šedesátiprocentní a pak je tam devatenáct procent daň z příjmů. Celkově to zdanění je osmdesát procent. To už odporuje Lafferově křivce,“ podotkl s tím, že zde už není přímá úměra. „Čím vyšší je daň, tím méně se vybere.“

Fiala navrhl, že peníze by se mohly vzít z energetických firem, například z ČEZu. „Tam si můžeme vzít ty jejich zisky pomocí dividend po zdanění a nebudeme muset kompenzovat minoritní akcionáře,“ uvedl.

Výborný: Komunikace nebyla šťastná

Výborný (KDU-ČSL) přiznal, že komunikace nebyla šťastná, zároveň zmínil, že jednání nebylo jednoduché. „Velmi si ale cením toho, že na základě tohoto jednání jsme se shodli na tom, že daň z neočekávaných zisků bude platit mezi lety 2023 až 2025, nikoliv zpětně na rok 2022. Ta určitá míra rizika, že by to mohlo být klasifikováno jako neústavní, tady byla a my jsme do tohoto rizika nechtěli jít,“ uvedl s tím, že museli počkat, jak se k dani postaví EU.

Na výtky, že zákon neprošel řádným legislativním procesem, podotkl, že nic jiného nezbylo. „Pokud chceme dosáhnout toho, abychom se nepřeklopili do 1. ledna a neřešili problém retroaktivity, tak nezbylo nic jiného než pozměňovací návrh,“ uvedl Výborný s tím, že proces byl nastaven tak, aby zákon mohl být ve třetím čtení a všechny příjmy byly tak legislativně ošetřeny.

„Je to daň za to, že žijeme v bezprecedentní krizové době. Jsme pod tlakem a musíme na to nějakým způsobem reagovat,“ dodal Výborný.

Kalousek podotkl, že kdyby vláda s tímto návrhem přišla před prázdninami, kdy všichni stejně věděli, že musí přijít, mohl legislativním procesem projít. „Teď už se s tím nic dělat nedá, protože vláda zaspala. To riziko tu nemuselo být,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 15 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...