Komunikace vlády o dani z neočekávaných zisků je tragická, řekl Kalousek

Nahrávám video
UK: Spor o zvyšování daní
Zdroj: ČT24

Princip daně z neočekávaného zisku podporuji a vždy jsem ho podporoval. Komunikace vlády o dani je však tragická, řekl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný připustil, že komunikace byla nešťastná, zmínil však, že jednání nebyla jednoduchá. Podotkl, že vláda musela zároveň čekat, jak se k dani postaví EU. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy má více negativ než pozitiv.

Vládní daňový balíček, do kterého chce vláda novou daň vložit, sněmovna v úterý propustila do třetího čtení. Koaliční i opoziční poslanci k návrhu daně předložili několik dalších návrhů úprav včetně sazby daně. Koaliční Piráti nakonec nevznesli svůj návrh, aby se daň vztahovala již na zisky za letošní rok. Opoziční ANO navrhuje, aby daň platila jen pro příští rok. 

„Pokládám za fér, že vítězové bez zásluh se o své vítězství podělí s těmi, kteří to nezavinili,“ řekl Kalousek s tím, že souhlasí s principem daně. Zároveň podotkl, že samotný proces zavedení je velmi riskantní. „Neprošlo to řádným legislativním procesem, nemáme stanovisko legislativní rady vlády, až to jednou budou řešit správní soudy, tak se z toho zblázní, protože nebudou vědět, jak to zákonodárce myslel,“ podotkl Kalousek.

Kritizoval rovněž, že vláda nyní zapsala do návrhu státního rozpočtu příjmy ze zákona, který ještě nebyl ani napsán.

Zmínil rovněž, že je rád, že odpadl pirátský návrh o retroaktivitě. Komunikaci vlády však považuje za tragickou. „Je naprosto tragická a amatérská. To vláda nikdy neměla dopustit,“ uvedl s tím, že chápe, že je nyní bezprecedentní situace. „Pak ale vláda musí vystoupit a říct jasné rozhodnutí. Ale aby to komunikovala způsobem ,pal, nepal, možná, ano‘, to je to nejstrašnější,“ podotkl Kalousek s tím, že neví, zda si vláda uvědomuje, co tato rozhodnutí dělají s důvěrou na akciových trzích.

„Každý vládě odpustí chybu, všichni jsme dělali chyby, ale neměli by odpustit amatérismus,“ uvedl Kalousek.

Zároveň zmínil, že rizika, kolik peněz se reálně vybere, jsou obrovská. „Nevěřím tomu, že vláda vybere tolik, kolik slibuje.“

Radim Fiala: Vláda tolik nevybere

Podobně se o dani z mimořádných zisků vyjádřil i Radim Fiala (SPD). „Jsou to velké oči pana ministra financí,“ uvedl Fiala s tím, že si nemyslí, že jde o systémové řešení. „Pro nás má více negativ než pozitiv, například, že se počítá s tím, že vybere z bank třiatřicet miliard. My si myslíme, že to nebude ani ne třetina,“ uvedl s tím, že banky budou rovněž optimalizovat zisky.

Podotkl, že půjde o problém pro firmy v Česku a případně nové příchozí investory. „Daň bude šedesátiprocentní a pak je tam devatenáct procent daň z příjmů. Celkově to zdanění je osmdesát procent. To už odporuje Lafferově křivce,“ podotkl s tím, že zde už není přímá úměra. „Čím vyšší je daň, tím méně se vybere.“

Fiala navrhl, že peníze by se mohly vzít z energetických firem, například z ČEZu. „Tam si můžeme vzít ty jejich zisky pomocí dividend po zdanění a nebudeme muset kompenzovat minoritní akcionáře,“ uvedl.

Výborný: Komunikace nebyla šťastná

Výborný (KDU-ČSL) přiznal, že komunikace nebyla šťastná, zároveň zmínil, že jednání nebylo jednoduché. „Velmi si ale cením toho, že na základě tohoto jednání jsme se shodli na tom, že daň z neočekávaných zisků bude platit mezi lety 2023 až 2025, nikoliv zpětně na rok 2022. Ta určitá míra rizika, že by to mohlo být klasifikováno jako neústavní, tady byla a my jsme do tohoto rizika nechtěli jít,“ uvedl s tím, že museli počkat, jak se k dani postaví EU.

Na výtky, že zákon neprošel řádným legislativním procesem, podotkl, že nic jiného nezbylo. „Pokud chceme dosáhnout toho, abychom se nepřeklopili do 1. ledna a neřešili problém retroaktivity, tak nezbylo nic jiného než pozměňovací návrh,“ uvedl Výborný s tím, že proces byl nastaven tak, aby zákon mohl být ve třetím čtení a všechny příjmy byly tak legislativně ošetřeny.

„Je to daň za to, že žijeme v bezprecedentní krizové době. Jsme pod tlakem a musíme na to nějakým způsobem reagovat,“ dodal Výborný.

Kalousek podotkl, že kdyby vláda s tímto návrhem přišla před prázdninami, kdy všichni stejně věděli, že musí přijít, mohl legislativním procesem projít. „Teď už se s tím nic dělat nedá, protože vláda zaspala. To riziko tu nemuselo být,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 5 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 15 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...