Komunikace vlády o dani z neočekávaných zisků je tragická, řekl Kalousek

Nahrávám video

Princip daně z neočekávaného zisku podporuji a vždy jsem ho podporoval. Komunikace vlády o dani je však tragická, řekl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný připustil, že komunikace byla nešťastná, zmínil však, že jednání nebyla jednoduchá. Podotkl, že vláda musela zároveň čekat, jak se k dani postaví EU. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy má více negativ než pozitiv.

Vládní daňový balíček, do kterého chce vláda novou daň vložit, sněmovna v úterý propustila do třetího čtení. Koaliční i opoziční poslanci k návrhu daně předložili několik dalších návrhů úprav včetně sazby daně. Koaliční Piráti nakonec nevznesli svůj návrh, aby se daň vztahovala již na zisky za letošní rok. Opoziční ANO navrhuje, aby daň platila jen pro příští rok. 

„Pokládám za fér, že vítězové bez zásluh se o své vítězství podělí s těmi, kteří to nezavinili,“ řekl Kalousek s tím, že souhlasí s principem daně. Zároveň podotkl, že samotný proces zavedení je velmi riskantní. „Neprošlo to řádným legislativním procesem, nemáme stanovisko legislativní rady vlády, až to jednou budou řešit správní soudy, tak se z toho zblázní, protože nebudou vědět, jak to zákonodárce myslel,“ podotkl Kalousek.

Kritizoval rovněž, že vláda nyní zapsala do návrhu státního rozpočtu příjmy ze zákona, který ještě nebyl ani napsán.

Zmínil rovněž, že je rád, že odpadl pirátský návrh o retroaktivitě. Komunikaci vlády však považuje za tragickou. „Je naprosto tragická a amatérská. To vláda nikdy neměla dopustit,“ uvedl s tím, že chápe, že je nyní bezprecedentní situace. „Pak ale vláda musí vystoupit a říct jasné rozhodnutí. Ale aby to komunikovala způsobem ,pal, nepal, možná, ano‘, to je to nejstrašnější,“ podotkl Kalousek s tím, že neví, zda si vláda uvědomuje, co tato rozhodnutí dělají s důvěrou na akciových trzích.

„Každý vládě odpustí chybu, všichni jsme dělali chyby, ale neměli by odpustit amatérismus,“ uvedl Kalousek.

Zároveň zmínil, že rizika, kolik peněz se reálně vybere, jsou obrovská. „Nevěřím tomu, že vláda vybere tolik, kolik slibuje.“

Radim Fiala: Vláda tolik nevybere

Podobně se o dani z mimořádných zisků vyjádřil i Radim Fiala (SPD). „Jsou to velké oči pana ministra financí,“ uvedl Fiala s tím, že si nemyslí, že jde o systémové řešení. „Pro nás má více negativ než pozitiv, například, že se počítá s tím, že vybere z bank třiatřicet miliard. My si myslíme, že to nebude ani ne třetina,“ uvedl s tím, že banky budou rovněž optimalizovat zisky.

Podotkl, že půjde o problém pro firmy v Česku a případně nové příchozí investory. „Daň bude šedesátiprocentní a pak je tam devatenáct procent daň z příjmů. Celkově to zdanění je osmdesát procent. To už odporuje Lafferově křivce,“ podotkl s tím, že zde už není přímá úměra. „Čím vyšší je daň, tím méně se vybere.“

Fiala navrhl, že peníze by se mohly vzít z energetických firem, například z ČEZu. „Tam si můžeme vzít ty jejich zisky pomocí dividend po zdanění a nebudeme muset kompenzovat minoritní akcionáře,“ uvedl.

Výborný: Komunikace nebyla šťastná

Výborný (KDU-ČSL) přiznal, že komunikace nebyla šťastná, zároveň zmínil, že jednání nebylo jednoduché. „Velmi si ale cením toho, že na základě tohoto jednání jsme se shodli na tom, že daň z neočekávaných zisků bude platit mezi lety 2023 až 2025, nikoliv zpětně na rok 2022. Ta určitá míra rizika, že by to mohlo být klasifikováno jako neústavní, tady byla a my jsme do tohoto rizika nechtěli jít,“ uvedl s tím, že museli počkat, jak se k dani postaví EU.

Na výtky, že zákon neprošel řádným legislativním procesem, podotkl, že nic jiného nezbylo. „Pokud chceme dosáhnout toho, abychom se nepřeklopili do 1. ledna a neřešili problém retroaktivity, tak nezbylo nic jiného než pozměňovací návrh,“ uvedl Výborný s tím, že proces byl nastaven tak, aby zákon mohl být ve třetím čtení a všechny příjmy byly tak legislativně ošetřeny.

„Je to daň za to, že žijeme v bezprecedentní krizové době. Jsme pod tlakem a musíme na to nějakým způsobem reagovat,“ dodal Výborný.

Kalousek podotkl, že kdyby vláda s tímto návrhem přišla před prázdninami, kdy všichni stejně věděli, že musí přijít, mohl legislativním procesem projít. „Teď už se s tím nic dělat nedá, protože vláda zaspala. To riziko tu nemuselo být,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 6 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 11 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
včera v 20:08

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.