Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.

Republikán ve 927stránkovém prohlášení uvedl, že získal 635 milionů dolarů v licenčních poplatcích společnosti Celebration Coins, o níž se předpokládá, že stojí za memecoinem $TRUMP. Trump vlastní kryptoměnu spustil loni 19. ledna, den před nástupem do funkce. Její tržní kapitalizace se ten den rychle vyšplhala na několik miliard dolarů, od té doby však její hodnota výrazně klesla.

Podle The New York Times v roce 2025 přišel jeden z jeho největších „úlovků“. Investiční firma napojená na Spojené arabské emiráty koupila téměř polovinu hlavní kryptoměnové společnosti World Liberty Financial, kterou založili Trumpovi synové a děti jeho zvláštního vyslance Stevea Witkoffa.

Nahrávám video

„Šlo o transakci, která rozmazala hranici mezi zahraniční politikou a soukromým podnikáním,“ píše NYT. Z World Liberty Financial Trump přiznal zisk více než 500 milionů dolarů. „Zpráva ukazuje, že jeho obchodování s kryptoměnami patří nyní k jeho nejlukrativnějším podnikům, což je pozoruhodný obrat pro muže, který kdysi kritizoval kryptoměny jako útočiště pro dealery drog a podvodníky,“ píše server a poukazuje na konflikt: Trump je významným hráčem v kryptoměnovém odvětví a zároveň vysoký politický představitel.

Jeho působení v kryptoměnovém odvětví ale není podle NYT zdaleka jediný problém, který vzniká v důsledku toho, že prezidentem je podnikatel. Prezidentova rodinná firma Trump Organization také využila Trumpovy popularity v určitých částech světa a licencovala Trumpovo jméno na nemovitosti v zemích, které jsou klíčové pro zájmy zahraniční politiky USA, včetně Saúdské Arábie a Kataru.

Liší se od předchozích amerických prezidentů

Trump se v přístupu k vydělávání peněz liší od předchozích amerických prezidentů, uvedl Will Walker-Arnott, ředitel oddělení soukromých klientů ve firmě Raymond James Wealth Management.

„Jimmy Carter vložil svou farmu na pěstování arašídů do správy slepého fondu a George Bush mladší prodal svůj podíl v baseballovém klubu Texas Rangers před tím, než se stal prezidentem. Trump ale zdánlivě funguje jiným způsobem a vydělává hodně peněz z kryptoměnové společnosti své rodiny,“ uvedl Walker-Arnott.

Trump v roce 2021 označil bitcoin za podvod a „nevyhnutelnou katastrofu“. V prezidentské kampani o tři roky později však prohlásil, že chce ze Spojených států učinit „kryptoměnovou metropoli světa“. Nedlouho po nástupu do funkce podepsal výnos o podpoře „odpovědného růstu“ kryptoměnového odvětví.

Bílý dům opakovaně zdůrazňuje, že Trump vložil své podniky do svěřenského fondu spravovaného jeho syny, a popírá jakýkoli střet zájmů. „Prezident ani jeho rodina se nikdy nedostali do střetu zájmů a nikdy se do něj nedostanou,“ uvedla mluvčí Bílého domu Anna Kellyová.

„Samozřejmě, že se jedná o střet zájmů,“ uvedl Richard Painter, bývalý právník pro etiku ve vládě prezidenta George Bushe mladšího. Stanici BBC řekl, že je „mimořádné“, že Trump na kryptoměnách vydělal miliardu dolarů.

Novinářům ve středu šéf Bílého domu řekl, že „všichni vydělávají“ na rostoucích akciových trzích a že se svými osobními financemi nezabývá. „Máme fondy, které mé peníze spravují. Vydělal jsem hodně peněz před tím, než jsem se stal prezidentem. Mé peníze investují a já o tom s nimi nemluvím,“ dodal.

Pohyby akciového trhu však podle NYT nevysvětlují většinu objem jeho získaných financí v roce 2025, včetně investic Spojených arabských emirátů do World Liberty Financial nebo licenčních smluv.

Kromě kryptoměn Trump získává příjmy například ze svého floridského klubu Mar-a-Lago a golfových klubů na Floridě, v New Jersey či ve Skotsku. Miliony vydělal také na hodinkách, parfémech, sportovní obuvi či Biblích své značky Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 41 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.