Zemřel český zakladatel antarktické stanice Prošek

Zemřel geograf Pavel Prošek, bylo mu 85 let. Založil vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Působil jako prezident Českého antarktického nadačního fondu. Zemřel v neděli v kruhu svých nejbližších, potvrdil manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.

„Bude nám trvale ctí, že jsme s ním mohli pracovat na největším snu české polární vědy; už teď je postrádán stejně bolestně, jako bude navždy s vděčností vzpomínán,“ stojí na Facebooku výzkumného programu.

Prošek působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, věnoval se například tématu změny klimatu v polárních oblastech. Od 90. let dvacátého století osobně vyjížděl do Antarktidy. A právě tam se podílel na vzniku české antarktické stanice, která je díky němu v provozu od roku 2007.

Antarktická základna

Česká antarktická stanice J. G. Mendela dnes představuje unikátní výzkumnou infrastrukturu nejen na české národní úrovni. Jedná se o excelentní výzkumné pracoviště s dlouhodobým multidisciplinárním výzkumem zaměřeným na nezamrzající suchozemské ekosystémy a geosystémy Antarktidy.

Stanice se nachází v severní části ostrova Jamese Rosse (poloostrov Ulu) v blízkosti Antarktického poloostrova. Základna je v provozu pouze během australského léta, tj. obvykle od ledna do poloviny března.

Nahrávám video

Později se Prošek stal prezidentem Českého antarktického nadačního fondu. Jeho cílem je podporovat všechno, co souvisí s českými vědeckými činnostmi v antarktickém prostoru.

„Myšlenka založení Českého antarktického nadačního fondu vznikala při postupné konsolidaci týmů českých vědců i techniků během antarktických výzkumů. Máme vědecké, technické i logistické zkušenosti a tvoříme dobrý tým nejen profesionálně, ale i lidsky. Antarktická nadace umožní dále optimálně a v širším záběru rozvíjet vše, co jsme se díky jižní pevnině naučili,“ uvedl Prošek na webu fondu.

Prošek byl nejen autorem mnoha vědeckých publikací, ale také popularizační knihy Setkávání s Antarktidou. Byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.