Zemřel český zakladatel antarktické stanice Prošek

Zemřel geograf Pavel Prošek, bylo mu 85 let. Založil vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Působil jako prezident Českého antarktického nadačního fondu. Zemřel v neděli v kruhu svých nejbližších, potvrdil manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.

„Bude nám trvale ctí, že jsme s ním mohli pracovat na největším snu české polární vědy; už teď je postrádán stejně bolestně, jako bude navždy s vděčností vzpomínán,“ stojí na Facebooku výzkumného programu.

Prošek působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, věnoval se například tématu změny klimatu v polárních oblastech. Od 90. let dvacátého století osobně vyjížděl do Antarktidy. A právě tam se podílel na vzniku české antarktické stanice, která je díky němu v provozu od roku 2007.

Antarktická základna

Česká antarktická stanice J. G. Mendela dnes představuje unikátní výzkumnou infrastrukturu nejen na české národní úrovni. Jedná se o excelentní výzkumné pracoviště s dlouhodobým multidisciplinárním výzkumem zaměřeným na nezamrzající suchozemské ekosystémy a geosystémy Antarktidy.

Stanice se nachází v severní části ostrova Jamese Rosse (poloostrov Ulu) v blízkosti Antarktického poloostrova. Základna je v provozu pouze během australského léta, tj. obvykle od ledna do poloviny března.

8 minut
10 let české polární stanice
Zdroj: ČT24

Později se Prošek stal prezidentem Českého antarktického nadačního fondu. Jeho cílem je podporovat všechno, co souvisí s českými vědeckými činnostmi v antarktickém prostoru.

„Myšlenka založení Českého antarktického nadačního fondu vznikala při postupné konsolidaci týmů českých vědců i techniků během antarktických výzkumů. Máme vědecké, technické i logistické zkušenosti a tvoříme dobrý tým nejen profesionálně, ale i lidsky. Antarktická nadace umožní dále optimálně a v širším záběru rozvíjet vše, co jsme se díky jižní pevnině naučili,“ uvedl Prošek na webu fondu.

Prošek byl nejen autorem mnoha vědeckých publikací, ale také popularizační knihy Setkávání s Antarktidou. Byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

54 minut
Pavel Prošek v Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 5 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 10 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 11 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 15 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
včera v 17:02

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
včera v 16:13

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
včera v 13:15

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10
Načítání...