Antarktida strana 5 z 5

Ledovce na západě Antarktidy se stále rychleji pohybují do oceánu. Na vině je zřejmě rostoucí teplota okolní vody. Tento proces podle nové studie, kterou publikoval časopis Nature Communications, přispívá k vzestupu mořských hladin.

Hluboko pod antarktickými krami je mnohem více života, než se čekalo, prokázali vědci při výzkumu téměř kilometr pod ledem. Tamní život má navíc zcela nečekanou podobu, která odporuje všem předpokladům a teoriím.

Studenti a vyučující z Fakulty architektury Vysokého učení technického (VUT) v Brně navrhli novou podobu výzkumné stanice CZ*ECO Nelson v souostroví Jižní Shetlandy. Objekt, který před čtyřmi lety získal od soukromníka Český antarktický nadační fond, má výhledově sloužit vědcům jako sklad, laboratoř a malá ubytovna.

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vychází v odborném časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o vůbec největšího suchozemského tvora, který kdy na naší planetě žil, uvedla stanice CNN.

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Rozrostla se kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se netypicky vyskytla i nad Arktidou.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Nákaza koronavirem se poprvé potvrdila v Antarktidě. Na chilské výzkumné stanici na západě nejizolovanějšího kontinentu světa se koronavirus prokázal u 36 lidí. Šestadvacet z nich přitom tvoří příslušníci chilské armády, zatímco ostatní jsou civilní zaměstnanci údržby. Informovala o tom britská televize Sky News. Počet lidí v Antarktidě se mění v průběhu roku. V zimě jich tam je kolem tisíce, v létě zhruba 5 tisíc.

Vědci poprvé objevili mikroplasty v placentě a obávají se, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí, které se s nimi musejí potýkat už před narozením. „Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ citoval list The Guardian šéfa výzkumného týmu Antonia Ragusu.

Antarktida od konce srpna zaznamenala více než 30 tisíc otřesů, což představuje nezvyklý nárůst seismické aktivity na tomto vzdáleném sněhem pokrytém kontinentu. S odkazem na vědce z národního seismologického střediska na Chilské univerzitě o tom napsala agentura Reuters.

Vědci z Masarykovy univerzity se vypraví na antarktickou stanici i letos, kdy cestování komplikuje pandemie koronaviru. Budou pokračovat v dlouhodobém výzkumu dopadů klimatické změny na přírodu ostrova Jamese Rosse. Výprava je letos menší, osmičlenná, informoval mluvčí univerzity Pavel Žára.

Oceánologové v posledních týdnech bedlivě sledují postup obří ledové kry nazvané A-68, která se pomalu posouvá k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. Toto britské zámořské území je domovem milionů tučňáků, tuleňů a další subpolární fauny a flory. Pokud by ledový kolos narazil na pevninu či kontinentální šelf, mohl by je vážně ohrozit, píše agentura Reuters.

Experimentální snímek FREM o umělé inteligenci a antarktické samotě slovenské režisérky Viery Čákanyové má on-line premiéru na portálu DAFilms. Režisérka natočila během svého pobytu v Antarktidě ještě dokumentární deník Bílá na bílé, který získal hlavní cenu letošního Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

Dvojice badatelů ze Syrakuské univerzity našla důkazy, že pravěký bezobratlý tvor podobný krakatici se skořápkou ve tvaru sponky mohl žít až stovky let. Paleontologové svůj objev oznámili na letošním setkání Geologické společnosti Ameriky, která proběhla kvůli pandemii on-line.

V současnosti největší ledová kra na planetě známá pod názvem A-68 se posouvá k ostrovu Jižní Georgie, britskému zámořskému území v jižním Atlantském oceánu. Podle serveru BBC, který o tom informoval, existuje možnost, že ledový kolos, který je podobně velký jako Moravskoslezský kraj, uvázne u pobřeží ostrova o přibližně stejné velikosti. V tom případě by mohl vážně ohrozit tamní tučňáky a tuleně.

Filmy Bílá na bílé, Lotyšští kojoti a Nová šichta považují porotci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě za letošní nejlepší dokumentární snímky. Cenu za přínos světové kinematografii dostal čínský umělec Aj Wej-wej.

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

Vysloužilý satelit se na oběžné dráze patrně minul se zbytkem rakety. S odvoláním na sdělení americké společnosti LeoLabs o tom informoval zpravodajský web BBC. Kolizi třetího stupně čínské rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod) vypuštěné v roce 2009 a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby, který Zemi obíhá od roku 1989, LeoLabs předpovídala s 20procentní pravděpodobností na pátek 03:00 SELČ. Nyní však společnost uvedla, že nezaznamenala nad Antarktidou úlomky, které by při střetu vznikly.

K tomu, abychom mohli na obloze pozorovat optické úkazy, stačí málo: přítomnost drobných ledových krystalů a sluneční nebo měsíční světlo. Na krystalcích ledu dochází v atmosféře k odrazům a lomům světelných paprsků a výsledkem jsou kola, oblouky nebo skvrny, které souhrnně označujeme jako halové jevy.

Už před dvěma lety oznámili astronomové, že pod povrchem Marsu, pod jeho jižním pólem, se skrývá velké jezero. Nová pozorování to nyní nejen potvrdila, ale navíc odhalila, že takových jezer se tam nachází víc.

Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila, že teplota –69,6 °C (–93,3 °F) zaznamenaná 22. prosince 1991 na automatické meteorologické stanici v Grónsku je tou vůbec nejnižší, jaká kdy byla na severní polokouli naměřena.

Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je velikost srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.

Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.

Satelitní snímky odhalily, že na Antarktidě je o 20 procent více kolonií tučňáků císařských, než bylo doposud známo. Vědci využili pro analýzu snímky z družicového systému Copernicus Sentinel-2, pomocí kterých hledali exkrementy ptáků na antarktickém ledu.