Antarktida strana 5 z 5

Podle simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

Vysloužilý satelit se na oběžné dráze patrně minul se zbytkem rakety. S odvoláním na sdělení americké společnosti LeoLabs o tom informoval zpravodajský web BBC. Kolizi třetího stupně čínské rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod) vypuštěné v roce 2009 a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby, který Zemi obíhá od roku 1989, LeoLabs předpovídala s 20procentní pravděpodobností na pátek 03:00 SELČ. Nyní však společnost uvedla, že nezaznamenala nad Antarktidou úlomky, které by při střetu vznikly.

K tomu, abychom mohli na obloze pozorovat optické úkazy, stačí málo: přítomnost drobných ledových krystalů a sluneční nebo měsíční světlo. Na krystalcích ledu dochází v atmosféře k odrazům a lomům světelných paprsků a výsledkem jsou kola, oblouky nebo skvrny, které souhrnně označujeme jako halové jevy.

Už před dvěma lety oznámili astronomové, že pod povrchem Marsu, pod jeho jižním pólem, se skrývá velké jezero. Nová pozorování to nyní nejen potvrdila, ale navíc odhalila, že takových jezer se tam nachází víc.

Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila, že teplota –69,6 °C (–93,3 °F) zaznamenaná 22. prosince 1991 na automatické meteorologické stanici v Grónsku je tou vůbec nejnižší, jaká kdy byla na severní polokouli naměřena.

Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je velikost srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.

Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.

Satelitní snímky odhalily, že na Antarktidě je o 20 procent více kolonií tučňáků císařských, než bylo doposud známo. Vědci využili pro analýzu snímky z družicového systému Copernicus Sentinel-2, pomocí kterých hledali exkrementy ptáků na antarktickém ledu.

Tým vědců z Oregonské státní univerzity potvrdil první aktivní únik metanu z mořského dna v Antarktidě. Ve svém příspěvku zveřejněném ve sborníku Královské společnosti B skupina expertů popsala expedici do oblasti Cinder Cones poblíž základny McMurdo Station v Rossově moři. Podle výsledků této výpravy je důvod ke znepokojení, unikající metan totiž může mít závažné důsledky pro globální oteplování.

Lidstvo ovlivnilo přírodu už v téměř celé Antarktidě, zjistili vědci. Nejvíce zasažené jsou podle nich oblasti bez ledu a pobřeží, kde se nachází většina biodiverzity. Výzkum publikoval prestižní časopis Nature.

Svrchní část ledovce Presena v italských Alpách mění barvu na světle růžovou. Příčinou jsou zelené řasy chlamydomonas nivalis, které se vyskytují jak v Alpách, tak i v oblastech kolem severního polárního kruhu, ale také v Antarktidě. Toto zbarvení je sice vizuálně působivé, naznačuje však současně zranitelnost ledovce klimatickými změnami.

Jižní pól se během uplynulých třiceti let zahříval třikrát rychleji než zbytek světa. Příčinou jsou zvyšující se teploty oceánů, na které má vliv lidská činnost, popsala nová studie.

Jedno z největších vajec, jaké kdy věda poznala, bylo objeveno v Antarktidě. Paleontologové řeší záhadu, jaký obří pravěký tvor ho mohl snést – a také, jakým způsobem.

Teploty se během května na Sibiři pohybovaly asi 10 stupňů nad dlouhodobým průměrem. Podle evropské služby Copernicus byl tento květen celosvětově nejteplejším měsícem od začátku satelitního měření.

Po třech měsících skončilo v Česku období společenské izolace. Většinu lidí uvrhlo do stavu, na který nebyli ani zvyklí, ani připravení. Omezení mezilidských vztahů se ukázalo pro mnohé větším problémem, než čekali. Přitom kdysi zažívali lidé mnohem horší a delší doby izolace –⁠ jedny z těch nejtěžších prožívali první dobyvatelé Antarktidy a Arktidy.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy zpátky do České republiky. Všech devět vědců po návratu zamířilo do čtrnáctidenní karantény. V tiskové zprávě to uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oddělení univerzity. Návrat vědců zkomplikovaly potíže plavidla i světová pandemie koronaviru.

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.

Před čtyřiceti miliony let Antarktidu obývalo několik druhů žab. Fosilie těchto obojživelníků se našly na ostrově Seymour, blízko nejjižnějšímu výběžku Jižní Ameriky. Jedná se o další důkaz, že tato ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu.

Globální šíření viru si dosud vyžádalo okolo 165 tisíc životů, nákaza se celosvětově potvrdila u téměř dvou a půl milionů lidí. Nejjižněji položený kontinent se kvůli nákaze uzavřel světu a tamní vědci se uchýlili do izolace na svých základnách.

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Návrat vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy se kvůli koronavirovým opatřením komplikuje. Nyní jsou na lodi směřující do Chile, tam ale nejspíš budou muset do dvoutýdenní karantény. Popsal to vedoucí českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Účastníci expedice jsou podle něj v pořádku.

Vědecká expedice na Antarktidě řeší dramatický úbytek tučňáků. Není ale zcela jasné, zda populace pouze migrují, nebo má situace spojitost se změnou klimatu. Třicetičlenný vědecký tým se v polovině února vydal k pobřeží ostrova Anvers, kde se snaží zmapovat jednotlivé kolonie.