Ledovce na západě Antarktidy se pohybují stále rychleji, zjistili vědci

Ledovce na západě Antarktidy se stále rychleji pohybují do oceánu. Na vině je zřejmě rostoucí teplota okolní vody. Tento proces podle nové studie, kterou publikoval časopis Nature Communications, přispívá k vzestupu mořských hladin.

Výzkum, který uskutečnili britští vědci, se zaměřil na celkem 14 ledovců v antarktické oblasti Getz. „Je to vůbec poprvé, co někdo tato místa podrobně studoval, jsou totiž pro lidi nepřístupná,“ poznamenala podle BBC jedna z autorek Heather Selleyová z University of Leeds. 

Konkrétně tým zkoumal „chování“ ledovců mezi lety 1994 až 2018. Satelitní snímky odhalily, že za zmíněnou dobu tato tělesa ztratila celkem 315 gigatun ledu, což odpovídá 126 milionům vodou naplněných olympijských bazénů. 

„Dynamická nerovnováha“

Dále vědci došli k závěru, že za čtvrtstoletí se rychlost pohybu všech 14 ledovců zvýšila v průměru téměř o třetinu. Tři se dokonce zrychlily o více než 44 procent a jeden o 59 procent. „To spolu se ztenčováním ledu potvrzuje, že oblast Getzu se nachází v dynamické nerovnováze, což znamená, že ztrácí více ledu, než jej získává díky sněžení,“ vysvětlila Selleyová.

Pravděpodobnou příčinou je podle vědců působení relativně teplé oceánské vody. Ta se dostává pod ledovce a zespodu je rozpouští.

„Víme, že teplejší oceánské vody narušují mnoho ledovců v západní Antarktidě. Tato nová pozorování pak ukazují, jaký dopad to má na oblast Getz,“ uvedl spoluautor studie Pierre Dutrieux z British Antarctic Survey.

Výzkum by mohl podle autorů pomoct předpovědět, zda se mohou ledovce v tomto regionu za několik desetiletí zhroutit a jak by to mohlo ovlivnit budoucí vzestup mořské hladiny.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 10 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 12 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...