Úbytek ledu na Zemi rekordně zrychlil, překvapilo to i experty

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vychází v odborném časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Glaciolog Thomas Slater z univerzity v Leedsu, který se na studii podílel, řekl, že změna je zřejmá lidem v oblastech, kde pitná voda pochází z horských ledovců, nebo tam, kde zimní ledová vrstva na moři chrání pobřežní obydlí před bouřemi. Slater řekl, že nyní se ale o rychlé odtávání ledu začínají zajímat i obyvatelé oblastí vzdálených od polárních krajů. „Lidé si uvědomují, že i když je led od nich daleko, jeho tání pocítí také oni,“ řekl Slater, kterého citovala agentura Reuters.

Hladina oceánů se za tři desetiletí vlivem tání pozemského ledu v Antarktidě, Grónsku a z horských ledovců zvedla v průměru o 3,5 centimetru. Z celkového objemu roční ztráty pochází 22 procent z horských ledovců, na něž připadá pouze jedno procento z objevu ledové vrstvy na zemském povrchu, dodal Slater.

Úbytek ledu je patrný i v Arktidě, kde v létě nebývale taje led v moři. Při loňských satelitních pozorováních vědci v arktické oblasti zaznamenali druhou nejmenší ledovou plochu za minulých 40 let. Odhalená mořská hladina je tmavá, takže pohltí více slunečních paprsků, místo aby je led odrážel zpět, což je další zdroj regionálního oteplení. V celém světě se ve srovnání s předindustriálním obdobím průměrná teplota zvýšila v průměru o 1,1 stupně Celsia, ale v Arktidě je toto oteplování ve srovnání s průměrem dvojnásobné.

Změny jsou vidět na první pohled

Na základě satelitního pozorování, místního měření a modelů britští vědci vypočítali, že v 90. letech na světě ročně v průměru ubývalo 0,8 bilionu tun ledu, v minulých letech je to ale 1,2 bilionu tun.

Geolog Gabriel Wolken, který se podílí na geologickém průzkumu na Aljašce, považuje za zajímavou kombinaci výpočtu úbytku ledu z ledovců, polárních moří a ledovcových tabulí. „Na Aljašce si už lidé důsledky ubývání ledu z ledovců uvědomují, změny jsou patrné na pohled,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
včera v 10:01

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
31. 1. 2026

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026
Načítání...