Úbytek ledu na Zemi rekordně zrychlil, překvapilo to i experty

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vychází v odborném časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Glaciolog Thomas Slater z univerzity v Leedsu, který se na studii podílel, řekl, že změna je zřejmá lidem v oblastech, kde pitná voda pochází z horských ledovců, nebo tam, kde zimní ledová vrstva na moři chrání pobřežní obydlí před bouřemi. Slater řekl, že nyní se ale o rychlé odtávání ledu začínají zajímat i obyvatelé oblastí vzdálených od polárních krajů. „Lidé si uvědomují, že i když je led od nich daleko, jeho tání pocítí také oni,“ řekl Slater, kterého citovala agentura Reuters.

Hladina oceánů se za tři desetiletí vlivem tání pozemského ledu v Antarktidě, Grónsku a z horských ledovců zvedla v průměru o 3,5 centimetru. Z celkového objemu roční ztráty pochází 22 procent z horských ledovců, na něž připadá pouze jedno procento z objevu ledové vrstvy na zemském povrchu, dodal Slater.

Úbytek ledu je patrný i v Arktidě, kde v létě nebývale taje led v moři. Při loňských satelitních pozorováních vědci v arktické oblasti zaznamenali druhou nejmenší ledovou plochu za minulých 40 let. Odhalená mořská hladina je tmavá, takže pohltí více slunečních paprsků, místo aby je led odrážel zpět, což je další zdroj regionálního oteplení. V celém světě se ve srovnání s předindustriálním obdobím průměrná teplota zvýšila v průměru o 1,1 stupně Celsia, ale v Arktidě je toto oteplování ve srovnání s průměrem dvojnásobné.

Změny jsou vidět na první pohled

Na základě satelitního pozorování, místního měření a modelů britští vědci vypočítali, že v 90. letech na světě ročně v průměru ubývalo 0,8 bilionu tun ledu, v minulých letech je to ale 1,2 bilionu tun.

Geolog Gabriel Wolken, který se podílí na geologickém průzkumu na Aljašce, považuje za zajímavou kombinaci výpočtu úbytku ledu z ledovců, polárních moří a ledovcových tabulí. „Na Aljašce si už lidé důsledky ubývání ledu z ledovců uvědomují, změny jsou patrné na pohled,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu byly zodpovědné za nejhorší extrémy počasí v roce 2025

Klima roku 2025 ochlazoval přirozený globální klimatický jev La Niňa, přesto patřil k těm nejteplejším v dějinách měření. To přineslo podle nové zprávy vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) extrémní povětrnostní jevy, jež neúměrně zasáhly chudé komunity. Výzkumníci varují, že loňské katastrofy způsobené teplejším klimatem odhalily nerovnosti mezi chudými a bohatými státy, ale také limity adaptace lidstva.
5. 1. 2026

Venezuela má zřejmě obří zásoby vzácných kovů, neumí je ale těžit

Jihoamerický stát, který se ocitl v centru světové pozornosti, se může pochlubit velkými přírodními zdroji. Současně ale Venezuela není schopna tyto zdroje využívat.
5. 1. 2026

V úterý nad ránem očekávají meteorologové extrémní mrazy. Podívejte se, jak bude u vás

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu na silné noční mrazy, kdy teploty klesnou až pod minus 12 stupňů. Platí do čtvrtečního rána pro většinu republiky s výjimkou středních Čech, Prahy a východní Moravy. Vizualizace ukazuje nejnovější předpověď pro jednotlivé stanice.
5. 1. 2026

Vědecká knihovna NASA zavřela. Řeší se, kdo za to může

NASA uzavřela jednu z nejdůležitějších vědeckých knihoven této kosmické agentury. Experti se obávají, že přijdou o knihy a další data. Šéf agentury říká, že to není pravda.
5. 1. 2026
Načítání...