Od Antarktidy se odlomila nová největší kra na světě, je velká jako Pardubický kraj

Od Antarktidy se odlomil obrovský kus ledu a vznikla tak největší kra na světě, informovala Evropská kosmická agentura (ESA) na základě satelitních snímků. Vědci ji označili jako A-76, ve Weddellově moři ji zachytila evropská družice Sentinel-1. Obří kus ledu je 170 kilometrů dlouhý a 25 kilometrů široký.

Rozloha 4320 kilometrů čtverečních z ní dělá největší kru na světě a přebírá dosavadní prvenství od kry označované A-23A, která má přibližně 3880 kilometrů čtverečních. Nový velikán se odloupl od šelfového ledovce pojmenovaného po polární průzkumnici Edith Ronneové. Názvy ker vznikají podle oblasti, kde byly poprvé zaznamenány, číslo určuje jejich pořadí. Pokud se rozlomí, přidávají se další písmena na konec názvu.

Oddělování nových ker v této oblasti je poměrně běžné, je součástí přírodních cyklů a nesouvisí s klimatickými změnami, uvedl Ted Scambos, odborník na ledovce a kry z Coloradské univerzity. A-76 se nejspíš brzy rozpadne na dva až tři kusy, píše Reuters.

Nový ledový útvar jako první zpozorovali britští vědci, jejich objev pak potvrdili američtí kolegové po prozkoumání snímků z mise Sentinel-1, která se skládá ze dvou satelitů obíhajících okolo země. Sentinel umožňuje celoroční sledování vzdálených oblastí, jako je Antarktida, bez ohledu na počasí nebo světlo a tmu.

Největší zaznamenaná kra se odtrhla v březnu 2000 od Rossova šelfového ledovce. Její rozloha byla 11 tisíc kilometrů čtverečních, délka 295 kilometrů a na šířku měl 37 kilometrů. Obří kra se v následujících letech rozpadla na několik menších částí a většina z nich do roku 2018 roztála. 

Další obří kra se odtrhla od antarktického ledovce Larsen ve Weddellově moři na západě Antarktidy v červenci 2017. Její rozloha byla 5800 kilometrů čtverečních, délka 175 kilometrů a šířka 50 kilometrů. I tato obří kra se postupně rozpadla na několik menších částí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...