Od Antarktidy se odlomila nová největší kra na světě, je velká jako Pardubický kraj

Od Antarktidy se odlomil obrovský kus ledu a vznikla tak největší kra na světě, informovala Evropská kosmická agentura (ESA) na základě satelitních snímků. Vědci ji označili jako A-76, ve Weddellově moři ji zachytila evropská družice Sentinel-1. Obří kus ledu je 170 kilometrů dlouhý a 25 kilometrů široký.

Rozloha 4320 kilometrů čtverečních z ní dělá největší kru na světě a přebírá dosavadní prvenství od kry označované A-23A, která má přibližně 3880 kilometrů čtverečních. Nový velikán se odloupl od šelfového ledovce pojmenovaného po polární průzkumnici Edith Ronneové. Názvy ker vznikají podle oblasti, kde byly poprvé zaznamenány, číslo určuje jejich pořadí. Pokud se rozlomí, přidávají se další písmena na konec názvu.

Oddělování nových ker v této oblasti je poměrně běžné, je součástí přírodních cyklů a nesouvisí s klimatickými změnami, uvedl Ted Scambos, odborník na ledovce a kry z Coloradské univerzity. A-76 se nejspíš brzy rozpadne na dva až tři kusy, píše Reuters.

Nový ledový útvar jako první zpozorovali britští vědci, jejich objev pak potvrdili američtí kolegové po prozkoumání snímků z mise Sentinel-1, která se skládá ze dvou satelitů obíhajících okolo země. Sentinel umožňuje celoroční sledování vzdálených oblastí, jako je Antarktida, bez ohledu na počasí nebo světlo a tmu.

Největší zaznamenaná kra se odtrhla v březnu 2000 od Rossova šelfového ledovce. Její rozloha byla 11 tisíc kilometrů čtverečních, délka 295 kilometrů a na šířku měl 37 kilometrů. Obří kra se v následujících letech rozpadla na několik menších částí a většina z nich do roku 2018 roztála. 

Další obří kra se odtrhla od antarktického ledovce Larsen ve Weddellově moři na západě Antarktidy v červenci 2017. Její rozloha byla 5800 kilometrů čtverečních, délka 175 kilometrů a šířka 50 kilometrů. I tato obří kra se postupně rozpadla na několik menších částí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...