V Antarktidě padl teplotní rekord, naměřili tam přes 18 stupňů Celsia

V Antarktidě letos padl teplotní rekord, když na argentinské polární stanici Esperanza naměřili v únoru 18,3 stupně Celsia. Měření nyní potvrdila Světová meteorologická organizace (WMO), podle níž bylo dosud nejvyšší teplotou 17,5 stupně, které teploměry ukázaly na téže polární stanici v březnu 2015.

Stanice Esperanza je nejsevernější stanicí v pevninské Antarktidě, leží na Antarktickém poloostrově, který z kontinentu vybíhá směrem k Jižní Americe.

Meteorologové u neobvykle vysokých či nízkých hodnot měření ověřují, aby předešli chybám. „Ověření těchto maximálních teplotních měření je důležité, protože nám pomáhá vytvořit obrázek o počasí a klimatu na nejzazší výspě naší planety,“ uvedl podle agentury AFP generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Expertní komise naopak neověřila záznam z brazilské stanice na Seymourově ostrově, kde přístroje letos v únoru zaznamenaly 20,8 stupně Celsia. Pro širší antarktický region, do něhož spadají i ostrovy pod 60. stupněm jižní zeměpisné šířky, je tak nadále nejvyšší teplotou 19,8 stupně Celsia naměřených v lednu 1982 na ostrově Signy na Jižních Orknejích.

Náznak budoucích problémů

Antarktida je kontinentem, který zažívá nejrychlejší růst globálních teplot. Za posledních 50 let se tam průměrná teplota zvýšila o tři stupně.

„Tento nový rekord znovu ukazuje, že vzhledem ke globálnímu oteplování musíme jednat rychle,“ uvedla zástupkyně šéfa WMO Celeste Saulová. „Je třeba pokračovat s posilováním měření, předpovědí a varovných systémů, abychom mohli reagovat na tyto extrémní jevy, které se kvůli globálnímu oteplování objevují stále častěji,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 15 mminutami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 13 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 18 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 21 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 22 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.