Paleontologové rekonstruovali život a lovecké schopnosti šavloubých tygrů, kteří žili i na našem území. Zjistili, že dokázali ulovit i mnohem větší kořist, než naznačuje velikost jejich těla.
Dýkozubci lovili mladé mamuty, potvrdilo zkoumání jejich zubů. Žili i na našem území
Neexistoval jen jediný druh šavlozubého tygra, kočkovitých šelem s tímto výrazným znakem bylo víc. Asi nejslavnější je obří Smilodon fatalis, který se objevil třeba v oblíbeném animovaném filmu Doba ledová. Smilodoni byli nalezeni v dehtových jamách v lokalitě La Brea v jižní Kalifornii.
Mnohem rozšířenějším druhem ale byl šavlozubý tygr Homotherium, česky někdy nazývaný dýkozubec. Ten se vyskytoval na všech kontinentech s výjimkou Austrálie a Antarktidy. Jeho zuby sice nebyly tak dlouhé jako ty smilodoní, ale přesto šlo o hrozivéh predátora.
- V České republice byly nalezeny zuby předpokládaného druhu Homotherium moravicum ve Woldřichově jeskyni na Stránské skále a špičák a část pažní kosti druhu Homotherium crenatidens v krasové kapse C 718 v systému Koněpruských jeskyní.
Američtí vědci teď popsali v odborném časopise Current Biology, čím se šavlozubí tygři Homotherium živili a jak vypadal jejich svět.
Jednou z lokalit, kde se pozůstatky dýkozubců zachovaly nejlépe, je Friesenhahnova jeskyně nedaleko San Antonia. Kroně jejich koster tam paleontologové našli i zbytky kostí mnoha jiných druhů zvířat. Vědci z toho vyvozují, že tyto kočkovité šelmy si svoji kořist po zabití vždy odtáhly do jeskyně, kde ji v klidu sežraly.
Unikátní predátor
„V případě Homotheria to vypadá, že šlo o jedinečného predátora. Byla to opravdu kočka jako žádná jiná, i když měla podobnost s gepardy a hyenami,“ uvedla autorka výzkumu Larisa DeSantisová.
Jejich menší drápy, které se jen částečně zatahovaly, naznačují, že byli schopní velmi rychlého běhu. „Ale na rozdíl od gepardů, kteří umí vyvinou explozivně vysokou rychlost na krátkou dobu, Homotherium pravděpodobně vydrželo běžet déle, i když pravděpodobně ne tak rychle jako dnešní gepardi,“ popsali autoři studie.
Dýkozubec – rekonstrukce
Lovili především v otevřené krajině. „Jak se říká – jsi tím, co jíš. V případě vymřelých zvířat můžeme zkoumat chemické složení jejich zubů a odvodit z něj, jestli konzumovali kořist, která sídlila na pastvinách nebo v lesích,“ vysvětluje DeSantisová.
„V naší studii byly údaje o stabilních izotopech uhlíku zubní skloviny z Homotheria nerozeznatelné od údajů získaných z mláďat mamutů a zároveň byly v souladu s konzumací jiných zvířat, která žila hlavně v otevřené krajině, jako byli bizoni a koně,“ dodává.
Kromě studia chemických stop v zubech výzkumníci také zkoumali mikroskopické vzorce opotřebení vytvořené při žvýkání. Tato studie odhalila, že Homotherium se nejen vyhýbalo kostem, podobně jako to dnes dělají moderní gepardi, ale umělo také žvýkat mnohem tužší potravu než dnešní kočkovité šelmy. Právě takové maso měli podle paleontologů mladí mamuti.
„Naše studie v podstatě potvrdila, že Homotherium byl volně žijící predátor, který lovil a žral mláďata mamutů,“ řekla DeSantisová. „Je možné, že Homotherium žralo také lesní zvěř, je také jasné, že dávalo přednost kořisti z otevřeného prostředí. Tohle je první studie, která ukazuje, že Homotherium jedlo mamuty. Je to unikátní nález a představuje průlom v našich znalostech,“ uvedla Julie Meachenová, docentka anatomie na Lékařské a zdravotnické fakultě Univerzity v Des Moines, která se na této studii nepodílela.
Několik starších studií naznačuje, že občasnou kořistí těchto predátorů mohli být i lidé a jejich předchůdci. Dýkozubci v Evropě vymřeli před asi 28 tisíci lety, v Americe dokonce jen před 10 tisíci lety.