Chystá se expedice za ztracenou lodí polárníka Shackletona. Bez špičkové vědy to nepůjde

Je to pravděpodobně nejslavnější vrak lodi, kterou se dosud nepodařilo nalézt. Plavidlo Endurance, jež se ztratilo při nešťastné expedici polárníka Ernesta Shackletona v letech 1914 až 1917, leží na dně Weddellova moře. Mnozí přemýšleli nad tím, že ho zkusí najít, někteří se o to dokonce pokusili. Navigace v této oblasti je ale kvůli mořskému ledu velmi obtížná. John Shears a jeho kolegové se nevzdávají, ačkoliv jejich poslední mise skončila nezdarem. Poté, co se předchozí ponorné plavidlo ztratilo, pustí se do pátrání vybaveni jinými stroji.

Pokud tým v hledání Endurance uspěje, vrak zmapuje a vyfotografuje, neodebere z něj ale žádné artefakty. Shackletonova loď je historicky významným místem, podle mezinárodní smlouvy o Antarktidě je památkou. Nikdo ji nesmí žádným způsobem narušit. „Loď se stala ikonou,“ říká John Shears. „Shackletonův impozantní příběh o přežití je známý napříč historií. A ze všech vraků, které ještě nebyly objeveny, je tento nejslavnější a také nejobtížněji lokalizovatelný,“ míní.

„Pokud ho budeme moci identifikovat, prozkoumáme ho a pomocí laserů vytvoříme detailní 3D skeny. Doufáme, že to budeme moci zároveň vysílat,“ řekl vědec BBC News.

Ernest Shackleton a jeho výjimečná transantarktická expedice, kterou podnikl v letech 1914 až 1917, patří k tomu nejtragičtějšímu v dějinách polárních výprav. Loď Endurance tehdy uvěznil mořský led na více než deset měsíců, plavidlo proplouvalo Weddellovým mořem, až ho nakonec rozdrtily kry a kleslo ke dnu. To, jak se poté Shackletonovi a jeho mužům podařilo na záchranných lodích a pěšky uniknout, se stalo legendou.

Místo potopení Endurance je dobře známé, nachází se v hloubce tři tisíce metrů. Kapitán plavidla Frank Worsley polohu zaznamenal pomocí měřicích přístrojů sextantu a teodolitu. Avšak dostat se do této části Weddellova moře – východně od Larsenova šelfového ledovce u Antarktického poloostrova – je extrémně náročné i pro moderní ledoborce.

Shearsovi a jeho kolegům se to povedlo v roce 2019 na výzkumné lodi Agulhas II. K předpokládanému místu vraku vyslali autonomní ponorné plavidlo. Po dvaceti hodinách však s posádkou ztratilo kontakt.

Nová mise, kterou financuje charitativní organizace Falklands Maritime Heritage Trust, ještě potřebuje posvěcení britského ministerstva zahraničí. Za předpokladu, že se tak stane, by Shearsův tým mohl být v Antarktidě v únoru příštího roku.

Výpravu povede Shears společně s mořským archeologem Mensunem Boundem, oba přitom Shackletonova loď fascinuje prakticky celý jejich život. Do Weddellova moře se vydají opět na palubě Agulhas II, která má posádku, jíž vědci důvěřují. Využijí však jiné ponorné plavidlo, konkrétně dva stroje Sabertooth firmy Saab. Tyto roboty jsou konstruovány do hluboké vody, jsou schopny dlouhých výprav a mohou být buď autonomní, nebo řízeny pomocí optického lana.

Potápění mez ledovci je rizikové

Velkou výzvou zůstávají proslulé ledové kry ve Weddellově moři, které tak zmátly Shackletona a dodnes maří všechny pokusy o nalezení potopené lodi. K šanci na úspěch je zapotřebí nepřetržitý přísun radarových snímků pořízených ze satelitu. Nová mise bude tyto mapy opět získávat z platformy TerraSAR-X německého střediska pro letectví a kosmonautiku.

Endurance se potápí
Zdroj: Wikimedia Commons

Jednou z největších otázek zůstává, v jakém stavu je vrak. Voda je příliš hluboká na to, aby ho zničil proplouvající ledovec. A míra ukládání sedimentu v oblasti je podle odhadů dostatečně nízká na to, aby se dalo očekávat, že dřevo je stále na mořském dně viditelné. Kusy plavidla by však mohly být roztroušené na velkém prostranství. Vody kolem vraku jsou téměř jistě také dobře okysličené, což znamená, že organismy, které vydrží místní chlad, mohly zlikvidovat velkou část dřevěné struktury lodi.

„Pravda je, že nevíme, v jakém bude stavu. Víme, že měkkýši, kteří požírají dřevěné vraky lodí na severu, nemohou ve studených vodách Antarktidy přežít. Ale ve dřevě je velký zdroj uhlíku, takže možná na vraku najdeme žít velmi zajímavé věci. Možná dokonce objevíme nějaké nové druhy,“ poznamenal Shears.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 31 mminutami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 3 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 11 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...