Od Antarktidy se trhá další obří kra. Zlom vede kousek od britské polární stanice

Od antarktického ledovce Brunt se tento týden nedaleko britské polární stanice Halley odlomila ledová kra, jejíž plocha je větší než rozloha města New York. Uvádí to na svém webu britská antarktická operace British Antarctic Survey (BAS), která zmíněnou výzkumnou stanici spravuje.

Vznik obří kry tisková správa popisuje jako další etapu procesu pozorovaného řadu let. Základna Halley se nachází přímo na ledovci Brunt a britští vědci tak mají o jeho vývoji dobrý přehled. Platí to i v těchto dnech, kdy na polární stanici nikdo není, neboť pohyb ledu sleduje automatizovaný systém, který odesílá data do Británie, uvedla ředitelka BAS Jane Francisová.

Pracovníci BAS údajně poprvé detekovali vznik masivních prasklin v ledovci, který pluje na Weddelově moři, téměř před deseti lety. Signály o tom, že se blíží významný případ takzvaného telení, pak začaly přicházet loni v listopadu, když se relativně nová trhlina na sever od základny začala přibližovat k již existující mezeře v ledu.

„Během ledna se tato trhlina prodlužovala severovýchodním směrem rychlostí až jeden kilometr denně a razila si cestu 150 metrů tlustým plovoucím ledovým šelfem. Kra se utvořila, když se ráno 26. února trhlina za několik hodin rozšířila o několik stovek metrů,“ popisuje BAS.

Odlomený kus ledovce má údajně rozlohu 1270 kilometrů čtverečních. Dopady takovýchto jevů jsou podle BAS nepředvídatelné, vznik nové kry by ale nemusel ovlivnit chod polární stanice Halley. „V následujících týdnech a měsících se může kra vzdálit, anebo by se mohla dostat na mělčinu a zůstat blízko ledovci Brunt,“ uvádí Francisová.

Mapa oblasti s trhající se krou
Zdroj: British Antarctic Survey

Televize CNN ve své zprávě připomíná rok 2017, kdy se od antarktického ledovce Larsen-C odtrhl ještě větší „iceberg“. Kra označovaná jako A68a měla původně 5800 čtverečních kilometrů, v lednu se rozlomila na nejméně dva kusy, které se nacházely jihovýchodně od neobydleného ostrova Jižní Georgie stovky kilometrů od Antarktidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...