Třetina antarktických šelfových ledovců se zhroutí, pokud se Země oteplí o čtyři stupně

„Nepředstavitelné“ množství vody odteče do oceánů, pokud dojde k nárůstu teploty a led na Antarktidě kvůli tomu změní skupenství z pevného na tekuté. Tak zní varování klimatologů z univerzity v Readingu.

Více než třetině obrovských plovoucích ledových ploch obklopujících Antarktidu by mohl hrozit kolaps, který by způsobil výrazné zvýšení hladin světových oceánů – tento scénář podle modelu britské univerzity v Readingu hrozí, pokud globální teploty dosáhnou hodnotu o čtyři stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí.

Výzkumníci z Univerzity v Readingu uvedli, že omezení nárůstu teploty na dva stupně Celsia by mohlo zmenšit takto ohroženou oblast na polovinu, a zabránit tak drastickému zvýšení hladiny moří.

Zjištění zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters naznačují, že vlivem oteplování o čtyři stupně Celsia by mohlo být kolapsem ohroženo asi 34 % plochy všech antarktických šelfových ledovců – ty dosahují rozlohy asi půl milionu čtverečních kilometrů. Jsou to trvalé ledové plochy, které plavou na hladině oceánu, ale navazují přitom na pevninu; většina jich obklopuje právě pobřeží Antarktidy.

Bílý štít mizí

Meteoroložka Ella Gilbertová, která patří k autorům analýzy, uvedla: „Šelfové ledovce jsou důležité nárazníky, které zabraňují ledovcům na pevnině volně klouzat do oceánu, a přispívat tak ke zvyšování hladiny moří.“ Když se zhroutí, je to, jako když se z láhve odstraní obří zátka, která umožní, aby se do moře vlilo obrovské množství odtávající vody z ledovců.

„Víme, že když se natátý led nahromadí na povrchu těchto ledovců, může způsobit jejich zlomení a následně i zhroucení,“ popisuje vědkyně. „Předchozí výzkum nám poskytl širší pohled, pokud jde o předpovídání úbytku antarktického šelfu. Naše nová studie ale využívá nejnovější modelovací techniky, aby doplnila jemnější detaily a poskytla nám ještě přesnější projekce.“

Gilbertová říká, že práce jejího týmu ještě více podtrhuje význam omezení nárůstu globální teploty. Ta jsou stanovena v Pařížské klimatické dohodě, která prosazuje globální rámec k zamezení nebezpečných klimatických změn tím, že omezuje globální oteplování na méně než 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí.

V rámci své studie modelování klimatologové označili také nejrizikovější oblast. Je jí Larsen C, největší zbývající šelfový ledovec na poloostrově, za zvlášť ohrožený v teplejším podnebí. Dalšími antarktickými oblastmi, které budou čelit největšímu riziku, jsou například Pine Island a Wilkinsův záliv. 

Gilbertová pro deník Guardian dodala: „Pokud budou teploty stoupat současným tempem, můžeme v nadcházejících desetiletích přijít o další antarktické šelfové ledovce. Omezení oteplování nebude dobré jen pro Antarktidu – zachování ledových šelfů znamená menší nárůst globální hladiny moří, a to je dobré pro nás všechny.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...