Třetina antarktických šelfových ledovců se zhroutí, pokud se Země oteplí o čtyři stupně

„Nepředstavitelné“ množství vody odteče do oceánů, pokud dojde k nárůstu teploty a led na Antarktidě kvůli tomu změní skupenství z pevného na tekuté. Tak zní varování klimatologů z univerzity v Readingu.

Více než třetině obrovských plovoucích ledových ploch obklopujících Antarktidu by mohl hrozit kolaps, který by způsobil výrazné zvýšení hladin světových oceánů – tento scénář podle modelu britské univerzity v Readingu hrozí, pokud globální teploty dosáhnou hodnotu o čtyři stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí.

Výzkumníci z Univerzity v Readingu uvedli, že omezení nárůstu teploty na dva stupně Celsia by mohlo zmenšit takto ohroženou oblast na polovinu, a zabránit tak drastickému zvýšení hladiny moří.

Zjištění zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters naznačují, že vlivem oteplování o čtyři stupně Celsia by mohlo být kolapsem ohroženo asi 34 % plochy všech antarktických šelfových ledovců – ty dosahují rozlohy asi půl milionu čtverečních kilometrů. Jsou to trvalé ledové plochy, které plavou na hladině oceánu, ale navazují přitom na pevninu; většina jich obklopuje právě pobřeží Antarktidy.

Bílý štít mizí

Meteoroložka Ella Gilbertová, která patří k autorům analýzy, uvedla: „Šelfové ledovce jsou důležité nárazníky, které zabraňují ledovcům na pevnině volně klouzat do oceánu, a přispívat tak ke zvyšování hladiny moří.“ Když se zhroutí, je to, jako když se z láhve odstraní obří zátka, která umožní, aby se do moře vlilo obrovské množství odtávající vody z ledovců.

„Víme, že když se natátý led nahromadí na povrchu těchto ledovců, může způsobit jejich zlomení a následně i zhroucení,“ popisuje vědkyně. „Předchozí výzkum nám poskytl širší pohled, pokud jde o předpovídání úbytku antarktického šelfu. Naše nová studie ale využívá nejnovější modelovací techniky, aby doplnila jemnější detaily a poskytla nám ještě přesnější projekce.“

Gilbertová říká, že práce jejího týmu ještě více podtrhuje význam omezení nárůstu globální teploty. Ta jsou stanovena v Pařížské klimatické dohodě, která prosazuje globální rámec k zamezení nebezpečných klimatických změn tím, že omezuje globální oteplování na méně než 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí.

V rámci své studie modelování klimatologové označili také nejrizikovější oblast. Je jí Larsen C, největší zbývající šelfový ledovec na poloostrově, za zvlášť ohrožený v teplejším podnebí. Dalšími antarktickými oblastmi, které budou čelit největšímu riziku, jsou například Pine Island a Wilkinsův záliv. 

Gilbertová pro deník Guardian dodala: „Pokud budou teploty stoupat současným tempem, můžeme v nadcházejících desetiletích přijít o další antarktické šelfové ledovce. Omezení oteplování nebude dobré jen pro Antarktidu – zachování ledových šelfů znamená menší nárůst globální hladiny moří, a to je dobré pro nás všechny.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 11 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 17 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 17 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 17 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...