Třetina antarktických šelfových ledovců se zhroutí, pokud se Země oteplí o čtyři stupně

„Nepředstavitelné“ množství vody odteče do oceánů, pokud dojde k nárůstu teploty a led na Antarktidě kvůli tomu změní skupenství z pevného na tekuté. Tak zní varování klimatologů z univerzity v Readingu.

Více než třetině obrovských plovoucích ledových ploch obklopujících Antarktidu by mohl hrozit kolaps, který by způsobil výrazné zvýšení hladin světových oceánů – tento scénář podle modelu britské univerzity v Readingu hrozí, pokud globální teploty dosáhnou hodnotu o čtyři stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí.

Výzkumníci z Univerzity v Readingu uvedli, že omezení nárůstu teploty na dva stupně Celsia by mohlo zmenšit takto ohroženou oblast na polovinu, a zabránit tak drastickému zvýšení hladiny moří.

Zjištění zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters naznačují, že vlivem oteplování o čtyři stupně Celsia by mohlo být kolapsem ohroženo asi 34 % plochy všech antarktických šelfových ledovců – ty dosahují rozlohy asi půl milionu čtverečních kilometrů. Jsou to trvalé ledové plochy, které plavou na hladině oceánu, ale navazují přitom na pevninu; většina jich obklopuje právě pobřeží Antarktidy.

Bílý štít mizí

Meteoroložka Ella Gilbertová, která patří k autorům analýzy, uvedla: „Šelfové ledovce jsou důležité nárazníky, které zabraňují ledovcům na pevnině volně klouzat do oceánu, a přispívat tak ke zvyšování hladiny moří.“ Když se zhroutí, je to, jako když se z láhve odstraní obří zátka, která umožní, aby se do moře vlilo obrovské množství odtávající vody z ledovců.

„Víme, že když se natátý led nahromadí na povrchu těchto ledovců, může způsobit jejich zlomení a následně i zhroucení,“ popisuje vědkyně. „Předchozí výzkum nám poskytl širší pohled, pokud jde o předpovídání úbytku antarktického šelfu. Naše nová studie ale využívá nejnovější modelovací techniky, aby doplnila jemnější detaily a poskytla nám ještě přesnější projekce.“

Gilbertová říká, že práce jejího týmu ještě více podtrhuje význam omezení nárůstu globální teploty. Ta jsou stanovena v Pařížské klimatické dohodě, která prosazuje globální rámec k zamezení nebezpečných klimatických změn tím, že omezuje globální oteplování na méně než 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí.

V rámci své studie modelování klimatologové označili také nejrizikovější oblast. Je jí Larsen C, největší zbývající šelfový ledovec na poloostrově, za zvlášť ohrožený v teplejším podnebí. Dalšími antarktickými oblastmi, které budou čelit největšímu riziku, jsou například Pine Island a Wilkinsův záliv. 

Gilbertová pro deník Guardian dodala: „Pokud budou teploty stoupat současným tempem, můžeme v nadcházejících desetiletích přijít o další antarktické šelfové ledovce. Omezení oteplování nebude dobré jen pro Antarktidu – zachování ledových šelfů znamená menší nárůst globální hladiny moří, a to je dobré pro nás všechny.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...