Antarktida strana 4 z 5

Návrat keporkaků je podle biologů ukázkou toho, jak dobře funguje omezení lovu velkých savců. U keporkaků se podařilo navrátit jejich populaci velikost z dob, než je člověk začal masově lovit.

Nové výzkumy naznačují, že včely na svých chlupatých tělíčkách nenosí jen med, ale také spousty mikroplastů – týká se to podle nového výzkumu nejen včel žijících ve městech a jejich okolí, ale také těch z venkova. Vědci teď dokonce navrhují, že by se včely mohly používat k posuzování znečištění a měření mikroplastů přenášených vzduchem.

Mezinárodní vědecký tým s českou účastí studoval tisíce záznamů pylových zrn za tisíce let. Zjistil, že tempo vegetačních změn začalo výrazně zrychlovat před 4 tisíci lety a trvá to do současnosti. Toto zrychlení je větší než to v důsledku přechodu z doby ledové.

Od Antarktidy se odlomil obrovský kus ledu a vznikla tak největší kra na světě, informovala Evropská kosmická agentura (ESA) na základě satelitních snímků. Vědci ji označili jako A-76, ve Weddellově moři ji zachytila evropská družice Sentinel-1. Obří kus ledu je 170 kilometrů dlouhý a 25 kilometrů široký.

Antarktida směřuje do roku 2060 ke klimatickému bodu zlomu. Pokud se rychle nesníží emise, dojde ke katastrofálnímu tání, varují vědci v nové studii pro časopis Nature.

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Fernãa de Magalhãese neměla jeho posádka vůbec v oblibě. Kulhající kapitán byl despota, který se nebál své námořníky trestat brutálními praktikami. Zároveň jej ale nesmírně přitahovala svoboda, kterou představovaly neprobádané vody za nedávno objeveným americkým kontinentem. Ač sám Portugalec, dokázal přesvědčil španělského krále, aby mu svěřil pět lodí, se kterými se chystal jako první obeplout Zemi. Jemu samotnému, stejně jako většině posádky, se to však nepodařilo. Zemřel před 500 lety, 27. dubna 1521, v bojích s domorodci na Filipínách.

Ochránci přírody mají od šedesátých let standardní řešení pro záchranu biologické rozmanitosti: chránit přírodní oblasti před vlivem člověka. Nová analýza využívání půdy na Zemi, která se dívá dvanáct tisíc let zpět, ale naznačuje, že i v době mamutů a obřích lenochodů byla člověkem nedotčena pouhá čtvrtina planety. Nyní je to podle stejné analýzy 19 procent, velký je ale rozdíl ve způsobu tohoto ovlivnění.

Paleontologové rekonstruovali život a lovecké schopnosti šavloubých tygrů, kteří žili i na našem území. Zjistili, že dokázali ulovit i mnohem větší kořist, než naznačuje velikost jejich těla.

„Nepředstavitelné“ množství vody odteče do oceánů, pokud dojde k nárůstu teploty a led na Antarktidě kvůli tomu změní skupenství z pevného na tekuté. Tak zní varování klimatologů z univerzity v Readingu.

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně zažila v Antarktidě podle vedoucího výpravy Kamila Lásky nebývalé množství prachových bouří. Krajina místy připomínala spíše polární poušť, řekl ve čtvrtek po návratu z expedice. Do vlasti přivezli vědci stejně jako loni desítky kilogramů půdních vzorků i litry vody z ledovců. Brněnští vědci odletěli do Antarktidy loni v prosinci, domů se vrátili minulý týden.

Od antarktického ledovce Brunt se tento týden nedaleko britské polární stanice Halley odlomila ledová kra, jejíž plocha je větší než rozloha města New York. Uvádí to na svém webu britská antarktická operace British Antarctic Survey (BAS), která zmíněnou výzkumnou stanici spravuje.

Ledovce na západě Antarktidy se stále rychleji pohybují do oceánu. Na vině je zřejmě rostoucí teplota okolní vody. Tento proces podle nové studie, kterou publikoval časopis Nature Communications, přispívá k vzestupu mořských hladin.

Hluboko pod antarktickými krami je mnohem více života, než se čekalo, prokázali vědci při výzkumu téměř kilometr pod ledem. Tamní život má navíc zcela nečekanou podobu, která odporuje všem předpokladům a teoriím.

Studenti a vyučující z Fakulty architektury Vysokého učení technického (VUT) v Brně navrhli novou podobu výzkumné stanice CZ*ECO Nelson v souostroví Jižní Shetlandy. Objekt, který před čtyřmi lety získal od soukromníka Český antarktický nadační fond, má výhledově sloužit vědcům jako sklad, laboratoř a malá ubytovna.

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vychází v odborném časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením.

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o vůbec největšího suchozemského tvora, který kdy na naší planetě žil, uvedla stanice CNN.

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Rozrostla se kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se netypicky vyskytla i nad Arktidou.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Nákaza koronavirem se poprvé potvrdila v Antarktidě. Na chilské výzkumné stanici na západě nejizolovanějšího kontinentu světa se koronavirus prokázal u 36 lidí. Šestadvacet z nich přitom tvoří příslušníci chilské armády, zatímco ostatní jsou civilní zaměstnanci údržby. Informovala o tom britská televize Sky News. Počet lidí v Antarktidě se mění v průběhu roku. V zimě jich tam je kolem tisíce, v létě zhruba 5 tisíc.

Vědci poprvé objevili mikroplasty v placentě a obávají se, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí, které se s nimi musejí potýkat už před narozením. „Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ citoval list The Guardian šéfa výzkumného týmu Antonia Ragusu.

Antarktida od konce srpna zaznamenala více než 30 tisíc otřesů, což představuje nezvyklý nárůst seismické aktivity na tomto vzdáleném sněhem pokrytém kontinentu. S odkazem na vědce z národního seismologického střediska na Chilské univerzitě o tom napsala agentura Reuters.

Vědci z Masarykovy univerzity se vypraví na antarktickou stanici i letos, kdy cestování komplikuje pandemie koronaviru. Budou pokračovat v dlouhodobém výzkumu dopadů klimatické změny na přírodu ostrova Jamese Rosse. Výprava je letos menší, osmičlenná, informoval mluvčí univerzity Pavel Žára.

Oceánologové v posledních týdnech bedlivě sledují postup obří ledové kry nazvané A-68, která se pomalu posouvá k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. Toto britské zámořské území je domovem milionů tučňáků, tuleňů a další subpolární fauny a flory. Pokud by ledový kolos narazil na pevninu či kontinentální šelf, mohl by je vážně ohrozit, píše agentura Reuters.