Americká města budou v polovině století čelit ničivým záplavám. Do konce století stoupne hladina oceánu o dva metry

Oficiální zpráva americké organizace NOAA varuje, že hladina moří na americkém pobřeží stoupne v příštích třiceti letech o tolik, o kolik stoupla za celé 20. století. To znamená, že velká města na východním pobřeží USA budou pravidelně postihována stále horšími záplavami.

Podle zprávy, kterou v úterý vydal Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a šest dalších federálních agentur, bude do roku 2050 hladina moře u pobřeží USA asi o 27 až 30 centimetrů vyšší, přičemž v některých částech Louisiany a Texasu bude hladina vyšší dokonce o půl metru.

Tento předpokládaný nárůst je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že už ve dvacátém století se hladina moří podél atlantického pobřeží zvyšovala nejrychleji za poslední dva tisíce let. Ředitelka NOAA Nicole LeBoeufová varovala, že dopady budou drahé, a poukázala na to, že velká část americké ekonomiky a asi čtyřicet procent obyvatelstva se nachází právě na pobřeží.

Nejhorší dlouhodobý vzestup mořské hladiny způsobený táním ledovců v Antarktidě a Grónsku se však pravděpodobně projeví teprve po roce 2100, uvedl oceánograf NOAA William Sweet, hlavní autor zprávy.

Proč stoupají hladiny oceánů

Více tepla vlivem skleníkového efektu znamená, že se ohřívá i voda. Teplejší voda se rozpíná a také tání ledovců a ledovcových příkrovů přidává do světových oceánů více vody.

Zpráva „je ekvivalentem toho, jako by NOAA ohledně zrychlování růstu mořské hladiny vyvěsila červenou vlajku,“ komentovala pro agenturu AP geoložka Andrea Duttonová z Wisconsin-Madisonské univerzity, specialistka na zvyšování mořské hladiny, která se na zprávě nepodílela. Záplavy na pobřeží, které Spojené státy zažívají nyní, „se během několika desetiletí dostanou na zcela novou úroveň“, upozornila.

Varování je podle ní jasné, vidíme ho dlouho dopředu a můžeme se připravit nebo se pokusit přizpůsobit. Co lidstvo udělá, je podle Duttonové v jeho rukou. 

Hladina moří stoupá na některých místech více než na jiných, a to kvůli klesající pevnině, mořským proudům a vodě z tání ledu. V USA se hladina moře zvýší o něco více, než je celosvětový průměr. „A nejvíce se hladina v USA zvýší na pobřeží Mexického zálivu a na východním pobřeží, zatímco západní pobřeží a Havaj budou zasaženy méně, než je průměr,“ uvedl Sweet.

„Například v období do roku 2060 očekávejte zvýšení hladiny moře v texaském Galvestonu o téměř 63 centimetrů a na Floridě o necelých 60 centimetrů, zatímco v Seattlu jen o 23 centimetrů a v Los Angeles o 36 centimetrů,“ uvádí zpráva.

Co bude pod vodou

V řadě amerických měst, jako je Miami Beach na Floridě, Annapolis v Marylandu a Norfolk ve Virginii, už nyní dochází k několika menším „nepříjemným“ záplavám ročně během vrcholících přílivů, ale ty budou do poloviny století nahrazeny několika „středně velkými“ záplavami ročně, které způsobí výraznější škody na majetku, uvedli autoři zprávy.

„Přibude oblastí, které dosud nebyly zaplavovány, ale teď budou,“ potvrdil Sweet v rozhovoru pro agenturu AP. „Řada našich velkých metropolitních oblastí na východním pobřeží bude stále častěji ohrožena.“ Podle zprávy by mělo být nejvíce zasaženo západní pobřeží Mexického zálivu, kde by mělo dojít k největšímu zvýšení hladiny moře – o 40 až 150 centimetrů do roku 2050. To znamená více než deset mírných povodní za slunečného počasí, které způsobí škody na majetku, a jednu „velkou“ povodeň při přílivu ročně.

Východní část Mexického zálivu by měla do roku 2050 očekávat zvýšení hladiny moře o 35 až 40 centimetrů a tři mírné povodně za slunečného počasí ročně. Na jihovýchodním pobřeží by do poloviny století mělo dojít k vzestupu mořské hladiny o 30 až 35 centimetrů a ke čtyřem mírným povodním za slunečného dne ročně, zatímco na severovýchodním pobřeží by mělo dojít k vzestupu mořské hladiny asi o deset centimetrů a k šesti mírným povodním za slunečného počasí ročně.

Havajské ostrovy i jihozápadní pobřeží by měly do poloviny století očekávat zvýšení mořské hladiny o 15 až 20 centimetrů, severozápadní pobřeží pouze o 10 až 15 centimetrů. Na tichomořském pobřeží se bude vyskytovat více než deset menších povodní za slunečného počasí ročně, ale jen asi jedna středně velká povodeň ročně, přičemž na Havajských ostrovech to bude ještě méně.

A to všechno jen do roku 2050. Zpráva předpokládá, že do konce století stoupne hladina moří ve Spojených státech v průměru asi o dva metry. Dopady takové změny na lidskou společnost jsou podle vědců zatím nepředpověditelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 6 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 9 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 14 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...