Spojené státy se v pátek oficiálně vracejí k Pařížské klimatické dohodě. Americký prezident Joe Biden sliboval návrat k jednáním o životním prostředí dlouhou dobu. V roce 2015 působil jako viceprezident USA, tehdy země pod vládou někdejší hlavy státu Baracka Obamy k Pařížské klimatické dohodě přistoupila. Jeho nástupce Donald Trump od ní ovšem posléze odstoupil. Podle zahraničního zpravodaje Davida Miřejovského Biden považuje boj s klimatickými změnami za součást své politické agendy.
USA se vrátily k Pařížské dohodě. Boj se změnami klimatu je část Bidenovy agendy
6 minut
Horizont ČT24: USA se návratem ke klimatické dohodě vrací k rozumu, říká expert z Akademie věd
Trump během své vlády odmítal, že by Pařížská klimatická dohoda byla pro Spojené státy výhodná a že by ztratily svou ekonomickou soběstačnost, kdyby musely investovat do zelených technologií. Dlouhodobě říkal, že od ní odstoupí.
Trump si sliboval, že díky tomu ochrání americké hospodářství po vzoru dalších průmyslových států nebo Číny. Ta se například na klimatické změny příliš neohlíží a zajímá je primárně vlastní ekonomika. První krok odchodu USA od dohody se odehrál v listopadu roku 2019, kdy vláda Spojených států vyhlásila v OSN, že od této dohody odstoupí.
Samotný odchod se nakonec uskutečnil 4. listopadu 2020, pouhý den po prezidentských volbách, ve kterých Trump nezvítězil a hlavou státu se stal jeho protivník Biden. „Ten několik hodin poté, co 20. ledna složil prezidentskou přísahu, podepsal prezidentský dekret, který v pátek vstupuje v platnost. USA se vrací ke klimatické dohodě,“ řekl Miřejovský.
Biden slíbil veřejnosti emisní neutralitu
Biden je podle něho prezidentem, který po svém nástupu do funkce čelí obrovské zdravotní a ekonomické krizi, vyvolané koronavirovou pandemií. Boj s klimatickými změnami nicméně považuje za jeden z bodů své politické agendy. Kromě toho, že dříve vydal prezidentský dekret o návratu k dohodě, vytvořil i novou vládní funkci vyslance pro boj s klimatickými změnami. Tu nyní zastává bývalý americký ministr zahraničí John Kerry.
„Změny klimatu budou centrem naší národně bezpečnostní a zahraniční politiky,“ nechal se slyšet Biden. Podle klimatologů je na obrat nejvyšší čas. Spojené státy čelí rok od roku ničivějším a nákladnějším katastrofám. Těch, jejichž škody přesáhly miliardu dolarů, bylo loni dvaadvacet, vůbec nejvíc. Krizový účet nejvíce zatížily kalifornské požáry a hurikán Laura.
„Jako svět musíme přistupovat mnohem zodpovědněji k tomu, co je třeba udělat. Podle nejnovějších údajů emise v posledních letech od Paříže opět vzrostly,“ prohlásil Kerry.
„Prezident rovněž nechal ve vládních agenturách i ministerstvech revidovat všechny dřívější výnosy svého předchůdce. Pokud by šly proti nejnovějším vědeckým poznatkům o klimatických změnách nebo by byly nějak nebezpečné pro zdraví, mají být změněny,“ popisuje zpravodaj.
Návrat k rozumu, hodnotí vědec
Biden také slíbil veřejnosti, že USA dosáhnou emisní neutrality do konce roku 2050 a že co nejrychleji připraví takzvaný „Velký zelený plán“ pro přechod amerického hospodářství na zelenou energii. V rámci toho by měly v energetických odvětvích vzniknout miliony nových pracovních míst. „Stejně tak jako potřebujeme plošně reagovat na covid-19, zoufale potřebujeme plošně reagovat na klimatickou krizi,“ je přesvědčen Biden.
Dle Michala Marka, ředitele Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd, je návrat Washingtonu k Pařížské klimatické dohodě velmi příjemnou zprávou. Spojené státy se podle experta vrací k rozumu, mohou přecházet na jiné technologie, snižovat spotřebu fosilních paliv a hledat náhradní řešení.
Od Spojených států se čeká také pomoc rozvojovým zemím. Podíl čisté energie tam má růst i díky dolarům. Amerika kdysi nejvíce znečišťovala, nyní chce být zeleným tahounem. Tedy minimálně čtyři roky – do dalších prezidentských voleb.
