Covid se dostal na belgickou stanici v Antarktidě. Celá posádka je plně očkovaná, pronikl i karanténou

Belgická vědecká výzkumná stanice v Antarktidě se potýká s epidemií covidu-19. Přestože byla celá expedice plně naočkovaná a prošla karanténou, virus na stanici nacházející se v jedné z nejodlehlejších oblastí světa stejně pronikl.

Belgické úřady informovaly, že od 14. prosince se novým koronavirem nakazilo nejméně 16 z 25 pracovníků polární stanice princezny Alžběty. Podle posledních informací mají díky očkování všechny případy zatím mírný průběh.

„Situace není dramatická,“ uvedl pro stanici BBC projektový manažer Mezinárodní polární nadace Joseph Cheek. „Je sice nepříjemné, že jsme museli dát do karantény některé členy personálu, kteří se nakazili virem, celkově to ale naši práci na stanici nijak výrazně neovlivnilo,“ doplnil.

Všichni obyvatelé stanice podle něj dostali nabídku, aby 12. ledna odletěli pravidelným zásobovacím letem – všichni to ale odmítli, popsal situaci belgický deník Le Soir.

Covid prorazil bariéru

První pozitivní test vyšel posádce 14. prosince – covid odhalil u člena týmu, který přijel na stanici o sedm dní dříve. Pak už pozitivních výsledků rychle přibývalo.

První nakažený a po něm i všichni další byli sice umístěni do karantény, ale virus se na základně přesto šířil dál – předpokládá se proto, že jde o nákazu vysoce nakažlivou variantou omikron.

Celá posádka přijíždějící na stanici musí být očkována a před příletem i testována na koronavirus. Všichni také procházejí před příletem na nejjižnější kontinent karanténou, ta proběhla v Jižní Africe – a zřejmě právě tam došlo k nákaze.

Na stanici teď pracují dva lékaři a dokud nebudou všichni bezinfekční, nesmí se posádka doplňovat. 

Není to poprvé, co nějakou výzkumnou stanici v Antarktidě postihla epidemie koronaviru. Už vloni se nakazilo několik chilských vojenských pracovníků na výzkumné stanici Bernardo O'Higgins poté, co námořníci na zásobovací lodi měli pozitivní testy na virus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 6 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 26 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 36 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 19 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 20 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...