Covid se dostal na belgickou stanici v Antarktidě. Celá posádka je plně očkovaná, pronikl i karanténou

Belgická vědecká výzkumná stanice v Antarktidě se potýká s epidemií covidu-19. Přestože byla celá expedice plně naočkovaná a prošla karanténou, virus na stanici nacházející se v jedné z nejodlehlejších oblastí světa stejně pronikl.

Belgické úřady informovaly, že od 14. prosince se novým koronavirem nakazilo nejméně 16 z 25 pracovníků polární stanice princezny Alžběty. Podle posledních informací mají díky očkování všechny případy zatím mírný průběh.

„Situace není dramatická,“ uvedl pro stanici BBC projektový manažer Mezinárodní polární nadace Joseph Cheek. „Je sice nepříjemné, že jsme museli dát do karantény některé členy personálu, kteří se nakazili virem, celkově to ale naši práci na stanici nijak výrazně neovlivnilo,“ doplnil.

Všichni obyvatelé stanice podle něj dostali nabídku, aby 12. ledna odletěli pravidelným zásobovacím letem – všichni to ale odmítli, popsal situaci belgický deník Le Soir.

Covid prorazil bariéru

První pozitivní test vyšel posádce 14. prosince – covid odhalil u člena týmu, který přijel na stanici o sedm dní dříve. Pak už pozitivních výsledků rychle přibývalo.

První nakažený a po něm i všichni další byli sice umístěni do karantény, ale virus se na základně přesto šířil dál – předpokládá se proto, že jde o nákazu vysoce nakažlivou variantou omikron.

Celá posádka přijíždějící na stanici musí být očkována a před příletem i testována na koronavirus. Všichni také procházejí před příletem na nejjižnější kontinent karanténou, ta proběhla v Jižní Africe – a zřejmě právě tam došlo k nákaze.

Na stanici teď pracují dva lékaři a dokud nebudou všichni bezinfekční, nesmí se posádka doplňovat. 

Není to poprvé, co nějakou výzkumnou stanici v Antarktidě postihla epidemie koronaviru. Už vloni se nakazilo několik chilských vojenských pracovníků na výzkumné stanici Bernardo O'Higgins poté, co námořníci na zásobovací lodi měli pozitivní testy na virus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...