Covid se dostal na belgickou stanici v Antarktidě. Celá posádka je plně očkovaná, pronikl i karanténou

Belgická vědecká výzkumná stanice v Antarktidě se potýká s epidemií covidu-19. Přestože byla celá expedice plně naočkovaná a prošla karanténou, virus na stanici nacházející se v jedné z nejodlehlejších oblastí světa stejně pronikl.

Belgické úřady informovaly, že od 14. prosince se novým koronavirem nakazilo nejméně 16 z 25 pracovníků polární stanice princezny Alžběty. Podle posledních informací mají díky očkování všechny případy zatím mírný průběh.

„Situace není dramatická,“ uvedl pro stanici BBC projektový manažer Mezinárodní polární nadace Joseph Cheek. „Je sice nepříjemné, že jsme museli dát do karantény některé členy personálu, kteří se nakazili virem, celkově to ale naši práci na stanici nijak výrazně neovlivnilo,“ doplnil.

Všichni obyvatelé stanice podle něj dostali nabídku, aby 12. ledna odletěli pravidelným zásobovacím letem – všichni to ale odmítli, popsal situaci belgický deník Le Soir.

Covid prorazil bariéru

První pozitivní test vyšel posádce 14. prosince – covid odhalil u člena týmu, který přijel na stanici o sedm dní dříve. Pak už pozitivních výsledků rychle přibývalo.

První nakažený a po něm i všichni další byli sice umístěni do karantény, ale virus se na základně přesto šířil dál – předpokládá se proto, že jde o nákazu vysoce nakažlivou variantou omikron.

Celá posádka přijíždějící na stanici musí být očkována a před příletem i testována na koronavirus. Všichni také procházejí před příletem na nejjižnější kontinent karanténou, ta proběhla v Jižní Africe – a zřejmě právě tam došlo k nákaze.

Na stanici teď pracují dva lékaři a dokud nebudou všichni bezinfekční, nesmí se posádka doplňovat. 

Není to poprvé, co nějakou výzkumnou stanici v Antarktidě postihla epidemie koronaviru. Už vloni se nakazilo několik chilských vojenských pracovníků na výzkumné stanici Bernardo O'Higgins poté, co námořníci na zásobovací lodi měli pozitivní testy na virus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...