Covid se dostal na belgickou stanici v Antarktidě. Celá posádka je plně očkovaná, pronikl i karanténou

Belgická vědecká výzkumná stanice v Antarktidě se potýká s epidemií covidu-19. Přestože byla celá expedice plně naočkovaná a prošla karanténou, virus na stanici nacházející se v jedné z nejodlehlejších oblastí světa stejně pronikl.

Belgické úřady informovaly, že od 14. prosince se novým koronavirem nakazilo nejméně 16 z 25 pracovníků polární stanice princezny Alžběty. Podle posledních informací mají díky očkování všechny případy zatím mírný průběh.

„Situace není dramatická,“ uvedl pro stanici BBC projektový manažer Mezinárodní polární nadace Joseph Cheek. „Je sice nepříjemné, že jsme museli dát do karantény některé členy personálu, kteří se nakazili virem, celkově to ale naši práci na stanici nijak výrazně neovlivnilo,“ doplnil.

Všichni obyvatelé stanice podle něj dostali nabídku, aby 12. ledna odletěli pravidelným zásobovacím letem – všichni to ale odmítli, popsal situaci belgický deník Le Soir.

Covid prorazil bariéru

První pozitivní test vyšel posádce 14. prosince – covid odhalil u člena týmu, který přijel na stanici o sedm dní dříve. Pak už pozitivních výsledků rychle přibývalo.

První nakažený a po něm i všichni další byli sice umístěni do karantény, ale virus se na základně přesto šířil dál – předpokládá se proto, že jde o nákazu vysoce nakažlivou variantou omikron.

Celá posádka přijíždějící na stanici musí být očkována a před příletem i testována na koronavirus. Všichni také procházejí před příletem na nejjižnější kontinent karanténou, ta proběhla v Jižní Africe – a zřejmě právě tam došlo k nákaze.

Na stanici teď pracují dva lékaři a dokud nebudou všichni bezinfekční, nesmí se posádka doplňovat. 

Není to poprvé, co nějakou výzkumnou stanici v Antarktidě postihla epidemie koronaviru. Už vloni se nakazilo několik chilských vojenských pracovníků na výzkumné stanici Bernardo O'Higgins poté, co námořníci na zásobovací lodi měli pozitivní testy na virus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 4 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...