V Arktidě jako na Sahaře. Meteorologové potvrdili 38 stupňů Celsia za polárním kruhem

Světová meteorologická organizace (WMO) oficiálně uznala teplotní rekord naměřený loni v oblasti Arktidy. Na Sibiři teploměry 20. června 2020 naměřily 38 stupňů Celsia, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána severně od polárního kruhu. Je to známka klimatické změny a důvod ke znepokojení, upozornil v úterý generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Teploty v Arktidě vzrostly více než dvojnásobně oproti globálnímu průměru. Také v Antarktidě loni meteorologové naměřili rekord: 18,3 stupně Celsia.

WMO si vede registr rekordů. Před zapsáním nového ale vždy zkoumá, jakými přístroji a za jakých podmínek byl naměřen, aby vyloučila nespolehlivá pozorování a mimořádné okolnosti.

Meteorologická pozorovací stanice ve Verchojansku, která leží 115 kilometrů severně od polárního kruhu a funguje od roku 1885, teplotní maximum na Sibiři ohlásila během loňské bezprecedentní vlny veder, kdy se teploty v regionu pohybovaly deset stupňů nad dlouhodobým průměrem. To vedlo k ničivým lesním požárům a rozsáhlému tání mořského ledu.

Rok 2020 byl obecně jedním ze tří nejteplejších ve srovnání s průměrem z let 1850 až 1900. Experti WMO nyní zkoumají další tři rekordy. Dvě měření loni a letos ukázala 54,4 stupně na nejteplejším místě světa, v kalifornském Údolí smrti. Na Sicílii pak letos v létě naměřili meteorologové 48,8 stupně – pokud se hodnota potvrdí, půjde o evropský rekord. Tým expertů ještě nikdy nemusel přezkoumávat tolik rekordů najednou, poznamenala agentura DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...