Jeden z největších ledovců světa by se mohl roztříštit, varují vědci

Plovoucí část jednoho z největších ledovců v Antarktidě nazvaného Thwaites by se mohla v příštích pěti až deseti letech „rozpadnout jako čelní sklo od auta,“ varují američtí a britští vědci, kteří ledovec o velikosti Floridy dlouhodobě studují. V takovém případě by mohly dosud bezpečně zadržované pevninské části ztratit svou oporu a začít sklouzávat do oceánu, čímž by se zrychlilo zvyšování celosvětové hladiny moří, píší britská a americká média.

Plovoucí část Thwaites dosud vědci považovali za jeho nejstabilnější část. Oteplující se vody místních moří ho nicméně dosud nevídaným způsobem narušují. Podle satelitních snímků pořízených v listopadu se v důsledku tohoto jevu objevují na plovoucí části ledovce velké trhliny, podobné takzvaným pavučinám na rozbitých čelních sklech automobilů. Podle vědců hrozí, že se tyto pukliny v jednu chvíli rozšíří po celé délce plovoucího ledu, který se následně rozlomí na stovky plovoucích kusů. Stát by se to mohlo již za několik let.

Samotný rozpad by na hladinu světových oceánů zatím vliv neměl, protože tento led plave v moři již nyní. Jeho rozlomením by však zmizela „brzda“, jež drží na pevnině obrovské množství ledu ve východní části ledovce. Ta by se zřejmě začala sunout do oceánu. 

Rychlost pohybu ledu na Antarktidě
Zdroj: Wikimedia Commons

Thwaites přitom obsahuje dostatečné množství vody na to, aby v případě kompletního rozpuštění zvýšil hladinu světových oceánů až o 65 centimetrů. Jeho celkový sesun sice podle vědců potrvá stovky let, zrychlení tohoto procesu však může mít i tak velmi nepříznivý vliv na životy milionů lidí žijících v nejníže položených částech planety, a to již v horizontu několika desetiletí.

Pokud by se plovoucí část skutečně rozpadala, mohly by se stěny Thwaitesu tyčící se nad mořskou hladinou začít bořit do vody. Takový jev ještě vědci na Antarktidě nezaznamenali, podle jejich modelů ale nyní přichází v úvahu. Pokud by se tento proces spustil, zřejmě by při něm došlo k uvolnění velkého množství ledu do vody.

„To, čeho jsme svědky teď, už stačí k tomu, abychom měli obavy,“ řekla vědkyně Anna Crawfordová ze skotské Univerzity St. Andrews. „Thwaites je docela monstrum,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 8 mminutami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 12 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Evropský pohled