Brněnská vědecká expedice vyrazila do Antarktidy. Bude zkoumat půdu, klima či stres

Nahrávám video

Vědci z Masarykovy univerzity vyrazili na další výpravu do Antarktidy, kde plánují zkoumat dlouhodobé změny tamní půdy a vliv polárních podmínek na lidské tělo ve stresu. Kromě toho budou pokračovat v monitorování klimatu a sledování ekosystémů. Brněnské zástupce v šestnáctičlenné výpravě doplní také odborníci z Leedsu a Univerzity Karlovy v Praze. V polárních podmínkách budou také testovat nové bundy a zpevňovací dlaždice. Expedice se vrátí v březnu.

Skupina vyrazila z Brna nejprve autobusem do Vídně, odkud odletí do Chile. Později, po absolvování karantény, bude pokračovat až na základnu Johanna Gregora Mendela.

S letošní výpravou začíná nový výzkum Junior Star. „Jde o pětiletý projekt, který je detailnější a komplexnější. Počítáme se zahrnutím lokalit z jiných částí Antarktického poloostrova. Budeme na tom spolupracovat s kolegy ze Španělska a Portugalska, kteří mají vlastní stanice,“ nastínil vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček. Na podobné expedici byl už šestkrát, v roli lídra jede poprvé.

Vánoce v karanténě

Tým chce zároveň pokračovat v dlouhodobém monitorování klimatu a sledování ledovců, půdy a odledněného území. Zoologické výzkumy se budou týkat především antarktických ptáků a savců. K tomu přibude studie stresu, kdy budou vědci zkoumat, jakým způsobem reaguje lidské tělo na polární podmínky.

Téměř polovinu šestnáctičlenné výpravy tvoří zástupci oboru fyzické geografie. Kromě toho s nimi jede například jeden mikrobiolog a fyziolog rostlin.

Skupinu čeká cestou několik testů. Nevyhnou se ani týdenní karanténě, Vánoce tak stráví na hotelu. „V nejhorším scénáři bude každý sám na pokoji, ale snad budeme mít možnost se sejít aspoň na společnou večeři. Uvidíme, co vyhlásí místní hygiena,“ uvedl Hrbáček. Z expedice se skupina vrátí v březnu.

Covid představuje pro polární expedice stále větší hrozbu s tím, jak se objevují stále nakažlivější varianty – kdyby se virus rozšířil v uzavřených stanicích, mělo by to na obyvatele dramatický dopad. Přestože některá místa v Antarktidě už covid zasáhl, vědecké posty jsou zatím díky přísným opatřením v bezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 1 hhodinou

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 5 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.