Brněnská vědecká expedice vyrazila do Antarktidy. Bude zkoumat půdu, klima či stres

Nahrávám video

Vědci z Masarykovy univerzity vyrazili na další výpravu do Antarktidy, kde plánují zkoumat dlouhodobé změny tamní půdy a vliv polárních podmínek na lidské tělo ve stresu. Kromě toho budou pokračovat v monitorování klimatu a sledování ekosystémů. Brněnské zástupce v šestnáctičlenné výpravě doplní také odborníci z Leedsu a Univerzity Karlovy v Praze. V polárních podmínkách budou také testovat nové bundy a zpevňovací dlaždice. Expedice se vrátí v březnu.

Skupina vyrazila z Brna nejprve autobusem do Vídně, odkud odletí do Chile. Později, po absolvování karantény, bude pokračovat až na základnu Johanna Gregora Mendela.

S letošní výpravou začíná nový výzkum Junior Star. „Jde o pětiletý projekt, který je detailnější a komplexnější. Počítáme se zahrnutím lokalit z jiných částí Antarktického poloostrova. Budeme na tom spolupracovat s kolegy ze Španělska a Portugalska, kteří mají vlastní stanice,“ nastínil vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček. Na podobné expedici byl už šestkrát, v roli lídra jede poprvé.

Vánoce v karanténě

Tým chce zároveň pokračovat v dlouhodobém monitorování klimatu a sledování ledovců, půdy a odledněného území. Zoologické výzkumy se budou týkat především antarktických ptáků a savců. K tomu přibude studie stresu, kdy budou vědci zkoumat, jakým způsobem reaguje lidské tělo na polární podmínky.

Téměř polovinu šestnáctičlenné výpravy tvoří zástupci oboru fyzické geografie. Kromě toho s nimi jede například jeden mikrobiolog a fyziolog rostlin.

Skupinu čeká cestou několik testů. Nevyhnou se ani týdenní karanténě, Vánoce tak stráví na hotelu. „V nejhorším scénáři bude každý sám na pokoji, ale snad budeme mít možnost se sejít aspoň na společnou večeři. Uvidíme, co vyhlásí místní hygiena,“ uvedl Hrbáček. Z expedice se skupina vrátí v březnu.

Covid představuje pro polární expedice stále větší hrozbu s tím, jak se objevují stále nakažlivější varianty – kdyby se virus rozšířil v uzavřených stanicích, mělo by to na obyvatele dramatický dopad. Přestože některá místa v Antarktidě už covid zasáhl, vědecké posty jsou zatím díky přísným opatřením v bezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 14 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 15 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...