Tuleni leopardí žerou žraloky, zjistili novozélandští vědci

K překvapivému objevu, že tuleni leopardí žerou žraloky, dospěli vědci po prozkoumání zbytků trusu a jizev na tělech těchto mořských savců v novozélandských vodách. Jizvy podle výzkumníků svědčí o boji zvířat se žraloky, což nasvědčuje tomu, že nepojídají jen jejich mršiny. Tuleni leopardí jsou známí predátoři, kteří se živí například tučňáky, poznamenal server The Guardian.

„Byli jsme ohromeni, když jsme zjistili, že žraloci jsou na jejich jídelníčku,“ uvedla Krista van der Lindeová z novozélandské organizace leopardseals.org, která studii vedla. Není si však jistá, proč se tato zvířata zaměřují právě na žraloky, vzhledem k tomu, jak riskantní je jejich lov. „Na žralocích může být něco nutričně výživného, co je činí žádoucími. Mohou být něco jako pochoutka,“ domnívá se.

Tuleni leopardí, kteří připlouvají k novozélandským břehům, pocházejí z Antarktidy. V novozélandských vodách se vyskytují čím dál častěji a výzkumníci se snaží zjistit, zda je to nový jev, nebo jestli častější hlášení o výskytu těchto zvířat vzbuzují jen iluzi o jejich větším množství.

Van der Lindeová se rovněž zabývá otázkou, zda tuleně žene k Novému Zélandu tamní větší pestrost dostupné stravy a jestli klimatické změny nenarušují zdroje potravy dále na jih od ostrovní země. Badatelé se snaží rozklíčovat rovněž to, zda tuleni leopardí pojídali žraločí maso vždy, nebo je to nový zvyk.

„Zatím to tak trochu naznačuje, že tuleni leopardí jsou oportunističtí predátoři, kteří přicházejí na Nový Zéland a hodují na všem, co jim přijde pod čelist,“ domnívá se vědkyně, podle níž je velmi vzácné vidět, jak se dravci živí jinými predátory. Tento jev by mohl mít časem vliv na potravní řetězec. „Pokud se bude počet tuleňů leopardích nadále zvyšovat a to pak ovlivní populaci žraloků, tak opravdu nevíme, jaký to bude mít dopad,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 11 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 12 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 14 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 16 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 18 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...