Tuleni leopardí žerou žraloky, zjistili novozélandští vědci

K překvapivému objevu, že tuleni leopardí žerou žraloky, dospěli vědci po prozkoumání zbytků trusu a jizev na tělech těchto mořských savců v novozélandských vodách. Jizvy podle výzkumníků svědčí o boji zvířat se žraloky, což nasvědčuje tomu, že nepojídají jen jejich mršiny. Tuleni leopardí jsou známí predátoři, kteří se živí například tučňáky, poznamenal server The Guardian.

„Byli jsme ohromeni, když jsme zjistili, že žraloci jsou na jejich jídelníčku,“ uvedla Krista van der Lindeová z novozélandské organizace leopardseals.org, která studii vedla. Není si však jistá, proč se tato zvířata zaměřují právě na žraloky, vzhledem k tomu, jak riskantní je jejich lov. „Na žralocích může být něco nutričně výživného, co je činí žádoucími. Mohou být něco jako pochoutka,“ domnívá se.

Tuleni leopardí, kteří připlouvají k novozélandským břehům, pocházejí z Antarktidy. V novozélandských vodách se vyskytují čím dál častěji a výzkumníci se snaží zjistit, zda je to nový jev, nebo jestli častější hlášení o výskytu těchto zvířat vzbuzují jen iluzi o jejich větším množství.

Van der Lindeová se rovněž zabývá otázkou, zda tuleně žene k Novému Zélandu tamní větší pestrost dostupné stravy a jestli klimatické změny nenarušují zdroje potravy dále na jih od ostrovní země. Badatelé se snaží rozklíčovat rovněž to, zda tuleni leopardí pojídali žraločí maso vždy, nebo je to nový zvyk.

„Zatím to tak trochu naznačuje, že tuleni leopardí jsou oportunističtí predátoři, kteří přicházejí na Nový Zéland a hodují na všem, co jim přijde pod čelist,“ domnívá se vědkyně, podle níž je velmi vzácné vidět, jak se dravci živí jinými predátory. Tento jev by mohl mít časem vliv na potravní řetězec. „Pokud se bude počet tuleňů leopardích nadále zvyšovat a to pak ovlivní populaci žraloků, tak opravdu nevíme, jaký to bude mít dopad,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.