Tuleni leopardí žerou žraloky, zjistili novozélandští vědci

K překvapivému objevu, že tuleni leopardí žerou žraloky, dospěli vědci po prozkoumání zbytků trusu a jizev na tělech těchto mořských savců v novozélandských vodách. Jizvy podle výzkumníků svědčí o boji zvířat se žraloky, což nasvědčuje tomu, že nepojídají jen jejich mršiny. Tuleni leopardí jsou známí predátoři, kteří se živí například tučňáky, poznamenal server The Guardian.

„Byli jsme ohromeni, když jsme zjistili, že žraloci jsou na jejich jídelníčku,“ uvedla Krista van der Lindeová z novozélandské organizace leopardseals.org, která studii vedla. Není si však jistá, proč se tato zvířata zaměřují právě na žraloky, vzhledem k tomu, jak riskantní je jejich lov. „Na žralocích může být něco nutričně výživného, co je činí žádoucími. Mohou být něco jako pochoutka,“ domnívá se.

Tuleni leopardí, kteří připlouvají k novozélandským břehům, pocházejí z Antarktidy. V novozélandských vodách se vyskytují čím dál častěji a výzkumníci se snaží zjistit, zda je to nový jev, nebo jestli častější hlášení o výskytu těchto zvířat vzbuzují jen iluzi o jejich větším množství.

Van der Lindeová se rovněž zabývá otázkou, zda tuleně žene k Novému Zélandu tamní větší pestrost dostupné stravy a jestli klimatické změny nenarušují zdroje potravy dále na jih od ostrovní země. Badatelé se snaží rozklíčovat rovněž to, zda tuleni leopardí pojídali žraločí maso vždy, nebo je to nový zvyk.

„Zatím to tak trochu naznačuje, že tuleni leopardí jsou oportunističtí predátoři, kteří přicházejí na Nový Zéland a hodují na všem, co jim přijde pod čelist,“ domnívá se vědkyně, podle níž je velmi vzácné vidět, jak se dravci živí jinými predátory. Tento jev by mohl mít časem vliv na potravní řetězec. „Pokud se bude počet tuleňů leopardích nadále zvyšovat a to pak ovlivní populaci žraloků, tak opravdu nevíme, jaký to bude mít dopad,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 45 mminutami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 1 hhodinou

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 2 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 19 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled