Kočky mají sedm povahových rysů, ukázal finský výzkum. Liší se jednotlivci i plemena

Řada psychologických charakteristik lidské povahy pracuje s takzvanými osobnostními typy. Například oblíbený osobnostní test známý jako Myers-Briggs Type Indicator jich rozlišuje 16. Teď vědci vypracovali podobný systém i pro kočky.

Studie zveřejněná v časopise Animals popsala, že za osobnost a chování domácích koček je zodpovědných sedm rysů. Autoři tvrdí, že tyto vlastnosti se navíc u jednotlivých plemen liší. Vědci současně ukazují, k čemu je takový výzkum dobrý – poznatky z něj by se podle nich mohly dát využít ke zlepšení životních podmínek těchto domácích mazlíčků.

Co se týká vědy, jsou kočky často ve stínu psů, kteří se zkoumají mnohem častěji a snadněji díky silné domestikaci. „V porovnání se psy se o chování a osobnosti koček ví méně, ale současně existuje od jejich majitelů poptávka po lepším pochopení možných problémů a dalších rizikových faktorů. Potřebujeme více poznatků a nástrojů, abychom mohli předvídat i řešit jejich problematické chování, a zlepšit tak jejich život,“ uvedla autorka studie Salla Mikkolaová.

Devět životů a sedm osobnostních rysů

Vědci se pokusili kočičí povahu popsat pomocí obsáhlého dotazníku se 138 otázkami. V něm se ptali majitelů těchto šlem na původ, zdraví a chování jejich chlupatého společníka. Majitelé měli mimo jiné uvést pohlaví, plemeno, barvu srsti, datum narození a hlavní činnost svých koček – celkem se podařilo získat odpovědi od vlastníků 4316 koček.

Dotazníková šetření nejsou úplně reprezentativní, ale pro první vhled do problému většinou stačí. V tomto případě se z reakcí majitelů podařilo určit následujících sedm znaků – pět osobnostních a dva behaviorální:

  • Aktivita/hravost
  • Bojácnost
  • Agresivita vůči lidem
  • Společenskost vůči lidem
  • Společenskost vůči kočkám
  • Problémy se záchodovou mísou (nepoužívá ji nebo ji používá špatně)
  • Nadměrná péče o srst

Studie také zjistila, že stejně jako jednotlivci mají odlišné rysy osobnosti a chování i různá plemena koček. Podle spoluautora studie profesora Hannese Lohiho z 26 zkoumaných plemen „byla nejbojácnějším plemenem ruská modrá, zatímco habešská kočka byla nejvíc odvážná“.

Malí predátoři s velkou osobností

Nejaktivnějším plemenem byla bengálská kočka, zatímco perská a exotická krátkosrstá byly nejpasivnější. „Plemena, která vykazovala největší nadměrnou péči, byla siamská a balinéská, zatímco turecká kočka van dosáhla výrazně vyššího skóre v agresivitě vůči lidem a nižšího v sociabilitě vůči kočkám,“ uvedli vědci.

Na rozdíl od předchozích studií tým hodnotil spolehlivost svého dotazníku tím, že nechal majitele po několika měsících dotazník znovu vyplnit. Podle Lohiho se proto jedná o „dosud nejrozsáhlejší a nejvýznamnější průzkum, který poskytuje vynikající možnosti pro další výzkum“.

Tento budoucí výzkum bude podle Mikkolaové už využívat komplexnější modely ke zkoumání faktorů, které ovlivňují vlastnosti a problematické chování. „V těchto modelech budeme kromě plemene kočky brát v úvahu její věk, pohlaví, zdravotní stav a širokou škálu faktorů prostředí,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 14 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 20 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 22 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 23 hhodinami
Načítání...