Kočky mají sedm povahových rysů, ukázal finský výzkum. Liší se jednotlivci i plemena

Řada psychologických charakteristik lidské povahy pracuje s takzvanými osobnostními typy. Například oblíbený osobnostní test známý jako Myers-Briggs Type Indicator jich rozlišuje 16. Teď vědci vypracovali podobný systém i pro kočky.

Studie zveřejněná v časopise Animals popsala, že za osobnost a chování domácích koček je zodpovědných sedm rysů. Autoři tvrdí, že tyto vlastnosti se navíc u jednotlivých plemen liší. Vědci současně ukazují, k čemu je takový výzkum dobrý – poznatky z něj by se podle nich mohly dát využít ke zlepšení životních podmínek těchto domácích mazlíčků.

Co se týká vědy, jsou kočky často ve stínu psů, kteří se zkoumají mnohem častěji a snadněji díky silné domestikaci. „V porovnání se psy se o chování a osobnosti koček ví méně, ale současně existuje od jejich majitelů poptávka po lepším pochopení možných problémů a dalších rizikových faktorů. Potřebujeme více poznatků a nástrojů, abychom mohli předvídat i řešit jejich problematické chování, a zlepšit tak jejich život,“ uvedla autorka studie Salla Mikkolaová.

Devět životů a sedm osobnostních rysů

Vědci se pokusili kočičí povahu popsat pomocí obsáhlého dotazníku se 138 otázkami. V něm se ptali majitelů těchto šlem na původ, zdraví a chování jejich chlupatého společníka. Majitelé měli mimo jiné uvést pohlaví, plemeno, barvu srsti, datum narození a hlavní činnost svých koček – celkem se podařilo získat odpovědi od vlastníků 4316 koček.

Dotazníková šetření nejsou úplně reprezentativní, ale pro první vhled do problému většinou stačí. V tomto případě se z reakcí majitelů podařilo určit následujících sedm znaků – pět osobnostních a dva behaviorální:

  • Aktivita/hravost
  • Bojácnost
  • Agresivita vůči lidem
  • Společenskost vůči lidem
  • Společenskost vůči kočkám
  • Problémy se záchodovou mísou (nepoužívá ji nebo ji používá špatně)
  • Nadměrná péče o srst

Studie také zjistila, že stejně jako jednotlivci mají odlišné rysy osobnosti a chování i různá plemena koček. Podle spoluautora studie profesora Hannese Lohiho z 26 zkoumaných plemen „byla nejbojácnějším plemenem ruská modrá, zatímco habešská kočka byla nejvíc odvážná“.

Malí predátoři s velkou osobností

Nejaktivnějším plemenem byla bengálská kočka, zatímco perská a exotická krátkosrstá byly nejpasivnější. „Plemena, která vykazovala největší nadměrnou péči, byla siamská a balinéská, zatímco turecká kočka van dosáhla výrazně vyššího skóre v agresivitě vůči lidem a nižšího v sociabilitě vůči kočkám,“ uvedli vědci.

Na rozdíl od předchozích studií tým hodnotil spolehlivost svého dotazníku tím, že nechal majitele po několika měsících dotazník znovu vyplnit. Podle Lohiho se proto jedná o „dosud nejrozsáhlejší a nejvýznamnější průzkum, který poskytuje vynikající možnosti pro další výzkum“.

Tento budoucí výzkum bude podle Mikkolaové už využívat komplexnější modely ke zkoumání faktorů, které ovlivňují vlastnosti a problematické chování. „V těchto modelech budeme kromě plemene kočky brát v úvahu její věk, pohlaví, zdravotní stav a širokou škálu faktorů prostředí,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.