Keporkaci už nejsou ohrožení. Podařilo se zabránit jejich vyhynutí, tvrdí australští vědci

Keporkakové budou vyřazeni z australského seznamu ohrožených druhů. Nezávislá vládní vědecká komise pro ohrožené druhy totiž oznámila, že se populace těchto velkých inteligentních kytovců skvělým způsobem zotavily.

Lov velryb přivedl tento druh v minulosti prakticky na hranici vyhynutí. Proto v osmdesátých letech dvacátého století bylo jejich zabíjení zakázáno. Vědci pak sledovali, jak se počty zvířat pomalu zvyšují a populace stabilizují. Ochránci přírody ale varují, že i přes tento jednoznačný úspěch zvířata stále čelí zásadním hrozbám, jako je například znečištění oceánů nebo změny klimatu.

Australská ministryně životního prostředí Sussan Leyová uvedla, že tato změna je výsledkem doporučení, které dostala od nezávislého Vědeckého výboru pro ohrožené druhy. Podle něj je populace keporkaků nyní natolik kvalitní a silná, aby mohla být ze seznamu vyřazena.
„Zabývali se také otázkami klimatických změn a zkoumali také budoucí dostupnost potravy pro keporkaky – ale zvažovali i různé další okolnosti spojené s budoucím vývojem jejich populací,“ oznámila Leyová.

Autoři doporučení zdůrazňují, že to neznamená, že by se teď začali keporkaci najednou lovit. „I když byl tento druh vyřazen ze seznamu, stále je v australských vodách chráněn podle zákona o ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti (EPBC),“ uvedli pro australský zpravodajský web ABC.

Podle těchto pravidel je tedy stále trestné keporkaky zabíjet, poškozovat, chytat nebo s nimi obchodovat.

Oteplování je stále ohrožuje

Oceánoložka Vanessa Pirottová z Macquarie University míní, že vyřazení keporkaků ze seznamu by mohlo pomoci hlavně jiným druhům kytovců. Jedná se zejména o ty, které jsou ohrožené změnami planety mnohem více než právě keporkaci a jimž se nedaří tak dobře populaci obnovovat.

  • V angličtině se keporkakovi říká humpback whale, podle jeho nápadného hrbu na zádech. 
  • V češtině se jeho jméno odvozuje ze slova qipoqqaq, což v grónské inuitštině znamená skokan, protože tento kytovec i přes své rozměry často vyskakuje nad hladinu.

„I v budoucnosti budeme populace keporkaků průběžně sledovat, ale můžeme i konečně soustředit naše prostředky na ochranu jiných druhů, jako je třeba velryba jižní,“ dodala vědkyně.

Ty, stejně jako keporkaci a všechny ostatní druhy kytovců, čelí mnoha problémům. „Mezi hrozby, kterým velryby celosvětově čelí, patří nárazy lodí, zamotávání se do rybářských sítí, akustické znečištění, znečištění moří a samozřejmě změna klimatu,“ řekla.

„Změna klimatu je opravdu velkou hrozbou, protože ovlivňuje to, kam se tato zvířata mohou vydat, kde je jejich kořist. A bohužel úbytek mořského ledu znamená i zmenšení míst, kde se kolem Antarktidy vyskytuje kril, který je jedním z hlavních zdrojů potravy těchto tvorů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 17 hhodinami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
6. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 19 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026
Načítání...