Přestože na začátku roku 2019 Island udělil povolenky na lov velryb, poprvé od roku 2002 tam jediné toto zvíře nezabili. Island je přitom jednou ze tří zemí, které to stále umožňují.
Většina států podporuje zákaz lovu kytovců, který prosadila roku 1986 Mezinárodní velrybářská komise. Lidé přesto velryby dále zabíjejí. Stovky a možná až tisíce jich umírají po srážkách s loděmi, zamotané do rybářských sítí nebo vyplavené na břeh, zřejmě zmatené hlasitými zvuky.
Jediné tři státy, které mají výjimku a loví dál, jsou Island, Norsko a Japonsko.
Island sice tuto možnost má, oficiální data z loňského roku ale ukazují, že ji prakticky nevyužívá. Možná i díky tomu, že si místní začínají uvědomovat, jakou hodnotu „jejich“ velryby doopravdy mají.
„Třetina Islanďanů je dnes proti lovu velryb. Jde především o mladší a obyvatele měst. Třetina lidí je neutrální a třetina lov podporuje. I třetí skupina ale přestává konzumovat hvalakjöt neboli velrybí maso,“ uvedl mořský biolog Joe Roman z Vermontské univerzity pro web The Conversation. Některé studie navíc ukazují, že se ekonomicky více vyplatí vozit turisty na pozorování velryb než lov těchto zvířat.
Od zákazu pokračovalo v komerčním lovu jen Norsko. Japonsko lovilo v antarktických vodách z vědeckých důvodů. Island přistoupil k povolení z vědeckých důvodů v 80. letech, ale o deset let později s tím po mezinárodním tlaku přestal. K praxi se vrátil zase roku 2002. Setkalo se to s velkým odporem evropských států, které od roku 2014 znemožnily transport velrybího masa přes kontinentální přístavy.
V květnu 2019 oznámila největší islandská velrybářská společnost Hvalur, že nebude po dobu nejméně jednoho roku vůbec lovit plejtváky myšoky, kteří jsou považováni za zranitelné z hlediska ohrožení. Hlavními příčinami byly menší zájem o velrybí maso v Japonsku a také potřeba opravy flotily. Brzy se k této společnosti připojila i druhá islandská velrybářská společnost – sezona roku 2019 tedy skončila dříve, než začala.
Zpočátku obě firmy tvrdily, že od roku 2020 zase lov obnoví, ale podle islandských expertů to tak nevypadá. Na ostrově už není o maso kytovců zájem. A také do Japonska už není důvod vyvážet, protože tato země oznámila roku 2018, že se vrací k vlastnímu komerčnímu lovu velryb, takže dlouhodobě tamní klesající trh s velrybím masem bude zásobován dostatečně.
Ekologická hodnota velryb
Celé roky se ekologové a biologové soustředili v podstatě jen na jedinou roli velkých kytovců: kolik krillu zkonzumují a jak moc tím ohrožují rybolov. Teprve před přibližně deseti lety se začali vědci věnovat širšímu ekologickému dopadu velryb na život v oceánu. A ukázalo se, že je zásadní.
Velryby fungují jako jakýsi most, který spojuje oceánské hlubiny s hladinou. Do hlubin se jednak potápějí často za svou kořistí, ale současně zbytky jejich potravy a také výkaly dopadají ke dnu, kam přinášejí cenné živiny. Tím umožňují lepší podmínky pro život.
Mořští biologové prokázali, že pokud se do nějakých oblastí dostanou velcí kytovci, biodiverzita tam roste, nikoliv klesá. Nedávné výzkumy také ukázaly zásadní úlohy velryb v uhlíkovém cyklu – přenášejí uhlík z povrchu oceánů do jeho hlubin, takže této jinak chudé oblasti přinášejí cenné živiny.
