Globální oteplování ztěžuje přežití lachtanů antarktických. K tomuto závěru došli biologové z barcelonské univerzity ve studii, kterou vydal časopis Scientific Reports. Podle vědců samice lachtanů mají čím dál větší potíže krmit svá mláďata kvůli úbytku krillu v oceánu.
Globální oteplování podle vědců ztěžuje přežití lachtanů antarktických
Oteplování vod oceánu vede podle vědců k úbytku stavu krillu, tedy malých mořských korýšů, kteří patří k hlavním zdrojům potravy lachtanů a dalších živočichů. „Méně krillu ve vodách, který lze snadněji ulovit než ryby, se negativně dotýká samic, které nemohou vynaložit tolik energie na lov, když mají mláďata na souši,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Luis Cardona. Tím se oslabuje výživa matky a mláďat.
Řetěz, na jehož konci je méně mláďat
Biologové poukázali na to, že krill migruje do chladnějších a hlubších vod. Tam ho v zimním období následují lachtaní samci, kteří se oddělují od hnízdišť. Samci jsou výrazně mohutnější než samičky, což jim ulehčuje lov v hlubších a chladnějších vodách. Naopak samice zůstávají s mláďaty v teplejších oblastech, kde je této potravy méně.
GALERIE
Lachtan antarktický
Podle biologů se snižují stavy tučňáků, kteří jsou potravou pro tuleně leopardí. Ti tak častěji loví mláďata lachtanů, což představuje další nepříznivý faktor pro reprodukci tohoto druhu zvířat.
Vědci z Barcelony využili ve výzkumu, který vedli od roku 2019, satelitní sledování a na lachtany umístili sledovací zařízení, která jim poskytla data o jejich chování i v zimních měsících, kdy je kvůli meteorologickým podmínkám obtížnější tato zvířata pozorovat.
Zachráněný a znovu ohrožený
Velké kolonie lachtanů antarktických se nacházejí v oblasti neobydleného ostrova Jižní Georgie a u Jižních Sandwichových ostrovů. Aby zlepšily podmínky pro přežití sebe a mláďat, měly by se samice podle vědců přesunout víc na jih. „To je ale velmi komplikovaný a pomalý proces, protože samice obvykle rodí v místech, kde se samy narodily,“ upozornil Cardona.
Lachtan antarktický byl v 18. a 19. století hojně lovený pro svou kožešinu a na začátku 20. století byl na pokraji vyhynutí. Menší zájem průmyslu o kožešiny z lachtana a později ochranná opatření některých států vedly k výraznému zvýšení populace tohoto živočicha, která dnes čítá několik milionů jedinců. Pokles stavů je znovu patrný od roku 2003.