Massachusettský technologický institut strana 2 z 2

Ochránci přírody mají od šedesátých let standardní řešení pro záchranu biologické rozmanitosti: chránit přírodní oblasti před vlivem člověka. Nová analýza využívání půdy na Zemi, která se dívá dvanáct tisíc let zpět, ale naznačuje, že i v době mamutů a obřích lenochodů byla člověkem nedotčena pouhá čtvrtina planety. Nyní je to podle stejné analýzy 19 procent, velký je ale rozdíl ve způsobu tohoto ovlivnění.

Novou generální ředitelkou Světové obchodní organizace (WTO) se stala bývalá nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjová-Iwealová. Šestašedesátiletá politička označila za svou prioritu spolupráci členských zemí na řešení ekonomických a zdravotních dopadů pandemie. Funkce se ujme začátkem března. Předchozí generální ředitel WTO Robert Azevedo na konci loňského srpna odstoupil z rodinných důvodů.

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.

Vědci ve Spojených státech vyvinuli algoritmus, který podle zvuku kašle dokáže rozlišit, zda je člověk nakažený koronavirem. Úspěšný by měl být i v jinak bezpříznakových případech, jelikož umí rozeznat klíčové rozdíly covidového kašle, které neodhalí lidský sluch.

Prestižnímu žebříčku nejlepších vysokých škol na světě opět vévodí univerzity ze Spojených států. Do první desítky hodnocení ARWU Academic Ranking of World Universities se kromě osmi zástupců USA probojovaly i dvě britské univerzity – Cambridgeská a Oxfordská. Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je také sedm českých zástupců. Nejlépe se umístila na dělené 201. až 300. příčce Univerzita Karlova.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila nařízení, které přikazovalo zahraničním studentům opustit Spojené státy, pokud se na podzim bude jejich výuka odehrávat kvůli koronaviru plně po internetu. V tom případě jim hrozilo odebrání víza. Podle agentury Reuters to je dramatický zvrat vzhledem k tomu, že zavedení pravidla oznámil americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) teprve minulý týden.

Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevil za pomoci umělé inteligence antibiotikum halicin, které nejenže zabírá proti řadě velice rezistentních bakterií, ale činí tak i novým způsobem – primárně totiž ničí jejich schopnost uchovávat si energii.

Jméno nebo aspoň příjmení prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga si vybaví téměř každý. Druhého astronauta, který v červenci 1969 strávil 21 hodin na měsíčním povrchu spolu s Armstrongem, ale zná už podstatně méně lidí. Buzz Aldrin, který se narodil 20. ledna 1930, dodnes vášnivě propaguje lety do vesmíru a věří, že zanedlouho budou cesty za hranice atmosféry přístupné veřejnosti.

Na začátku týdne to v Irsku a ve Skotsku pořádně foukalo. Novinové titulky na britských ostrovech psaly o „bombové cykloně“ Brendan a tisíce domácností zůstaly bez proudu.

Americká kosmická agentura NASA představila v polovině ledna své nejnovější astronauty – absolventy, kteří prošli kompletním výcvikem a nyní mohou letět do vesmíru. Největší pozornost médií pak přitahuje Jasmin Moghbeliová, žena se zkušeností z americké armády a první astronautka íránského původu.

Kolaps antarktických ledovců by zřejmě nezvýšil hladiny oceánů tolik, jak se doposud očekávalo. S novou metodou přišli experti z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

Americký astronaut Neil Armstrong před půlstoletím jako první člověk stanul na povrchu Měsíce. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 po čtyřdenním letu úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. Armstrong pak udělal pověstný „velký skok pro lidstvo“, při němž mu asistoval kolega Buzz Aldrin.

Zatímco pro běžného uživatele je pád operačního systému nepříjemností, která se dá snadno napravit, pro misi Apollo 11 by případná porucha počítače nebo programu znamenala katastrofu a zřejmě i smrt posádky. Proto museli počítačoví inženýři pro tento vesmírný let vymyslet něco úplně nového a superspolehlivého. Z pohledu současníka přitom tehdejší zázemí astronautů jistil systém velice triviální.

Kdo byli muži, kteří jako první v dějinách chodili po měsíčním povrchu? Stát se v šedesátých letech dvacátého století astronautem bylo nesmírně náročné. Šanci měli jen nejlepší z nejlepších a museli mít reálnou zkušenost s válkou.

Podle aktuálního vydání žebříčku QS World University Rankings dosáhly americké univerzity nejhoršího výsledku za posledních 16 let. Navzdory tomuto negativnímu vývoji zůstává na špičce žebříčku trojice amerických škol v čele s Massachusettským technologickým institutem. Letos si pohoršily také britské vysoké školy, naopak nahoru žebříčkem letí univerzity v Číně a daří se také školám v kontinentální Evropě. Univerzita Karlova je na 291. místě.

Americký miliardář Stephen Schwarzman daroval Oxfordské univerzitě 150 milionů liber (4,3 miliardy Kč). Informuje o tom na svém webu americká televize CNN. Podle ní je to největší dar, jaký tato univerzita dostala za poslední stovky let.

Virtuální měna bitcoin je zodpovědná za stejné množství emisí oxidu uhličitého (CO2) jako města Las Vegas nebo Hamburk. Vyplývá to ze společné studie Technické univerzity v Mnichově a Massachusettského technologického institutu, o které informovala agentura AP. Vědci doporučují zvážit kroky zaměřené na snížení této klimatické stopy.

Během posledních přibližně 540 milionů let zažila Země tři masivní ochlazení planety, během kterých se výrazně snížily globální teploty, a to vedlo ke vzniku ledovců ve velké části světa. Tato období jsou pro budoucnost našeho světa velmi důležitá, až doposud se o příčině jejich vzniku jen spekulovalo. Nyní ale experti z americké univerzity MIT popsali, že za tím zřejmě stojí pohyby zemských desek a chemická reakce hornin s atmosférou.

New York - Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který se prošel po Měsíci. Armstrong na povrch Měsíce vstoupil v červenci 1969 jako velitel mise Apollo 11 a udělal tak pověstný „velký skok pro lidstvo“. Někdejší vojenský pilot poslední čtvrtstoletí strávil v ústraní a publicitě se spíše vyhýbal. Několik let působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. O jeho úmrtí informoval americký server nbcnews.com, který připomíná, že Armstrong nedávno prodělal operaci srdce.