Muži, kteří se jako první prošli po Měsíci. Armstronga i Aldrina tam poslala Korejská válka

Kdo byli muži, kteří jako první v dějinách chodili po měsíčním povrchu? Stát se v šedesátých letech dvacátého století astronautem bylo nesmírně náročné. Šanci měli jen nejlepší z nejlepších a museli mít reálnou zkušenost s válkou.

Posádka Apolla 11, která se jako první prošla po Měsíci, tam původně vůbec letět neměla. Nahradila kolegy, kteří tragicky zahynuli. Členové obou misí se přitom znali, někteří byli dokonce velmi dobrými přáteli – a sousedy.

Dva požáry

Jedním z původních astronautů byl Edward Higgins White, první americký astronaut, který uskutečnil výstup do vesmíru. Velmi intenzivně se přátelil s Neilem Armstrongem.

Když se přistěhovali do Houstonu, koupili si Armstrongovi a Whiteovi jeden pozemek, rozdělili jej napůl a postavili si na svých dílech domy. Brzy ráno 24. dubna 1964 vypukl v domě Armstrongů požár zaviněný vadnou elektroinstalací. Janet Armstrongová vzpomínala, jak Ed White jediným skokem překonal dvoumetrový plot, který oba pozemky dělil, a okamžitě začal oheň hasit, zatímco Neil z hořícího domu vynášel syny Rickyho a Marka.

Zatímco tento požár oba muže sblížil, jiný požár je definitivně rozdělil – byl to oheň, který v lednu 1967 zničil Apollo 1 a připravil Eda Whitea o život. A současně udělal z Armstronga člena posádky Apolla 11.

Neil Armstrong

Právě Neill Armstrong je po Juriji Gagarinovi zřejmě nejslavnějším dobyvatelem vesmíru – stal se prvním člověkem, který vkročil na Měsíc.

Neil Armstrong
Zdroj: NASA

V podstatě to byl typický zástupce generace, která dala světu první americké astronauty. Letadla ho vždycky přitahovala, miloval je už jako malý kluk. Pilotní průkaz získal na své 16. narozeniny – tedy tak brzy, jak jen to šlo. V sedmnácti letech začal studovat na Purdueově univerzitě letecké inženýrství, tento program tehdy financovalo válečné námořnictvo.

Bylo tedy logické, že když měla vypuknout válka v Koreji, nastoupil v lednu 1949 k námořnímu letectvu. Jako poručík stíhačky sloužil od srpna 1951 na letadlové lodi Essex, odkud startoval osmasedmdesátkrát k bojovým letům. Nepřítel jeho stroj několikrát zasáhl, on se musel dvakrát zachránit padákem.

S jeho kariérou bojového pilota úzce souvisela i kariéra pilota zkušebního. Do této role se vybírali jen ti nejlepší z nejlepších. Ovládat nevyzkoušená letadla bylo nesmírně náročné a takový pilot musel mít jednak ocelové nervy, ale také výjimečné znalosti, zkušenosti i přirozený talent. Není divu, že tolik zkušebních pilotů se stalo astronauty nebo kosmonauty.

Armstrong pilotoval přes dvě stě typů letadel, vrtulníků a dalších létajících strojů, zapsal se do dějin amerického letectva zvládnutím několika hodně krizových situací. Jeho kolegové oceňovali jeho bystrost i paměť, říkalo se o něm, že „jeho mysl vstřebávala informace jako houba“.

Buzz Aldrin

Také druhý muž na Měsíci, Edwin Eugene Aldrin junior přezdívaný Buzz, se stal astronautem díky kariéře v armádě. Nejvýznamnější americkou válečnou akademii West Point absolvoval v roce 1951 se třetím nejlepším prospěchem z 745 posluchačů.

  • Počátkem 80. let 20. století si Aldrin oficiálně změnil křestní jméno na „Buzz“, které bylo původně jeho přezdívkou z dětských dob a které vzniklo zkrácením z nesprávné výslovnosti „buzzer“ (foneticky „baze“) slova „brother“ (tj. „bratr“, výslovnost „braze“), jak je vyslovovala jeho sestra.

Podobně jako Armstrong i on sloužil během války v Koreji jako bojový pilot. Měl vynikající výsledky, ve vzdušných soubojích se mu podařilo sestřelit dva nepřátelské migy. Potom sloužil na různých leteckých základnách včetně Německa.

Buzz Aldrin
Zdroj: NASA

Nebyl ale „jen“ poslušným vojákem, během doby v armádě si doplňoval vzdělání. Astronautiku vystudoval na prestižním Massachusettském technologickém institutu (MIT), což je jedna z nejlepších univerzit na světě. Aldrin studia v roce 1963 ukončil doktorátem.

Kosmičtí Blíženci

Armstrong i Aldrin se ke kosmickým letům dostali díky programu Gemini neboli Blíženci, byl totiž založený na cestě dvou astronautů do vesmíru. Aldrin v něm byl vysoce oceňován jako „intelektuál“, jeho špičkové vzdělání z něj dělalo jednoho z technicky nejzdatnějších kandidátů. Přesto nebyl Aldrin vybrán do žádné z posádek. Až po tragické smrti hlavní posádky Gemini 9 se ze záložní posádky stala hlavní a do nové záložní posádky byl vybrán konečně i Aldrin.

V kosmické lodi Gemini 12 byl druhým pilotem. Odstartoval spolu s velitelem lodě Jamesem Lovellem z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral v listopadu 1966. Během své mise se spojili s raketou Atlas-Agena. Aldrin absolvoval výstup do vesmíru v délce 5,5 hodiny. Přistáli s kabinou lodě na vlnách oceánu po letu trvajícím 94 hodin.

Armstrong se do programu Gemini dostal díky programu testování letadel, mezi nimiž byl i „kosmoplán“ Boeing X-20 Dyna-Soar. Měl to být jakýsi jednomístný raketoplán, ale Spojené státy tuto myšlenku brzy opustily. Kosmické lety však Armstronga zaujaly a v létě 1962 se přihlásil do oddílu astronautů NASA.

Ve stejném roce Armstrongovi zemřela dcera Karen. O život ji připravila rakovina mozku. Vždy veselý a optimistický výraz, který měl Armstrong na všech fotkách, byl tehdy mnohdy jen maskou, jeho osobní život byl všechno, jen ne lehký. Přesto se o tři roky později, v únoru 1965, stal pro NASA velícím pilotem záložní posádky mise Gemini 5, jeho kolegou v posádce byl Elliot See. Let Gemini 5 úspěšně proběhl v srpnu 1965 a jeho úspěch otevřel Armstrongovi dveře dál, právě k programu Apollo.

Kde zůstal ten třetí?

Posádka Apolla 11 měla ještě jednoho člena – Michaela Collinse. Ten se, na rozdíl od svých šťastnějších kolegů, po povrchu naší přirozené družice neprošel. Musel zůstat na oběžné dráze Měsíce a jistit misi shora. 

Michael Collins
Zdroj: NASA

Přesto nakonec svou stopu na Měsici zanechal, na jeho počest je totiž pojmenován malý kráter Collins na jihozápadním okraji Moře klidu na přivrácené straně Měsíce. Nedaleko místa, kde přistála Apollo 11.

Posádka Apolla 11
Zdroj: Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...