Umělá inteligence pomohla vědcům objevit nové extrémně účinné antibiotikum

Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevil za pomoci umělé inteligence antibiotikum halicin, které nejenže zabírá proti řadě velice rezistentních bakterií, ale činí tak i novým způsobem – primárně totiž ničí jejich schopnost uchovávat si energii.

K nálezu nového antibiotika vědci nejprve vyvinuli algoritmus strojového učení, který dokázal určit druhy molekul zabíjejících bakterie. Do databáze vložili informace s vlastnostmi téměř dvou a půl tisíců léčiv a přírodních sloučenin a ke každé rovněž přiřadili poznatek, jak účinně látka dokázala bránit růstu bakterie escherichia coli.

Když se algoritmus „naučil“, jaké molekulární vlastnosti dělají dobré antibiotikum, vědci ho aplikovali na databázi dalších šest tisíc látek, které přicházely v úvahu pro léčení lidských nemocí.

Jonathan Stokes, autor vědecké studie na toto téma, uvedl, že algoritmu trvalo projití databáze a najití potenciálně vhodných antibiotik jen několik málo hodin. Jedno z nich byl právě halicin, který byl původně vyvinut pro léčbu cukrovky, ale nakonec se nedočkal uvedení na trh.

„Myslím, že je to jedno z nejúčinnějších antibiotik, které bylo dosud objeveno,“ doplnil člen vědeckého týmu MIT James Collins. „Má pozoruhodný záběr proti celé řadě patogenů rezistentních na antibiotika.“

Pokračovat v pátrání

Použití umělé inteligence se pak ukázalo být úspěšné i poté, co algoritmus našel třiadvacet potenciálních antibiotik v ještě mnohem rozsáhlejší databázi 107 milionů sloučenin. „Tím, že tyto pokusy provádí počítač, se dramaticky snižuje čas a náklady na vyhledávání těchto sloučenin,“ dodal Stokes.

Vědkyně a odbornice na strojové učení Regina Barzilayová uvedla, že její tým se nyní chce zaměřit na algoritmické vyhledávání takových látek, které se omezí na ničení pouze vybraných bakterií, a budou tím šetrnější pro zdraví pacientů. V dlouhodobějším výhledu chtějí vědci z MIT pomocí algoritmu objevit zcela nová antibakteriální léčiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 16 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...