V Česku vznikne obří výzkumné centrum umělé inteligence. Půjde do něj více než miliarda korun

V Česku vznikne evropské výzkumné centrum pro využití umělé inteligence v moderním průmyslu. Povede ho Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT) společně se Středoevropským technologickým institutem Vysokého učení technologického v Brně (CEITEC VUT).

O podpoře projektu s názvem RICAIP nyní rozhodla Evropská unie. Půjde na něj 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bude trvat šest let. Oznámil to vědecký ředitel CIIRC Vladimír Mařík, který projekt vede.

V projektu RICAIP má vzniknout výzkumné centrum, které umožní virtuální propojení různých laboratoří pro inteligentní výrobu v Evropě. „Založíme ho velmi brzy, ale musíme ho pak rozšířit do evropských rozměrů,“ uvedl Mařík. „Cílem je za šest let mít fungující centrum, kde si může kdokoli v Evropě nebo ve světě nechat vyvinout experimentálně robotizovanou výrobní linku,“ vysvětlil.

Úspěch projektu v žádosti o podporu z Evropské unie uvítal premiér Andrej Babiš (ANO). „Česká republika tak právě dostala unikátní šanci udávat směr průmyslu budoucnosti,“ uvedl na Twitteru.

Evropská unie podpoří projekt 15 miliony eur z celkových 50 milionů eur. O její dotaci se podle Maříka ucházelo asi 200 projektů a peníze získala nakonec přibližně desítka z nich. Rozhodnutím bylo podle Maříka podmíněno uvolnění peněz z dalších zdrojů, které také přislíbily peníze. Zhruba 30 milionů eur tak půjde z evropských strukturálních fondů. Další finance dají v různých programech česká a německá vláda. Zhruba po čtyřech letech by pak měl podle Maříka projekt začít na svůj provoz také sám vydělávat.

Vedle institutů CIIRC a CEITEC se na projektu budou podílet také Německé centrum pro umělou inteligenci a Centrum pro mechatroniku a automatizovanou techniku v Saarbrückenu. Vysoké učení technické v Brně získá na projekt 300 milionů korun, na ČVUT v Praze půjde 950 milionů, řekl Mařík. Zájem o spolupráci s budoucím centrem podle něj už vyslovili například Nizozemci nebo Korejci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 7 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...