Rektora ČVUT a odvolaného šéfa robotiky se snaží usmířit ministr. Zatím bez výsledku

Nahrávám video

O napjaté situaci v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) jednali na společné schůzce rektor ČVUT Vojtěch Petráček a odvolaný ředitel institutu Vladimír Mařík. Oba znesváření označili schůzku za účelnou, přestože k žádnému závěru nedospěli.

Rektor se vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda je možné, aby se Mařík vrátil do své dřívější funkce. „Na stole jsou různé alternativy,“ uvedl. Z čela institutu jej sesadil minulý týden s odůvodněním, že nepřispívá k vzájemné spolupráci fakult a ústavů ČVUT.

Mařík a jeho příznivci považují odvolání za odplatu za Maříkova nelichotivá slova vůči škole, která zazněla v dokumentu „A člověk stvořil robota“, který nedávno odvysílala Česká televize.

Plaga na pondělní schůzce prohlásil, že Mařík je respektovaná osobnost, ale že ze své pozice ministra nemůže zasahovat do rozhodování rektora. „Rektor Petráček se zodpovídá akademickému senátu, ne mně. Já mohu v celé věci vystupovat maximálně jako mediátor,“ uvedl ministr. Podle něj může mít spor dalekosáhlé dopady do celého vysokého školství, proto se do něj vložil.

Odvolání kritizoval také premiér Andrej Babiš (ANO). „Je to eso české informatiky, robotiky a kybernetiky, a přesto ho naprosto nesmyslně odvolal rektor univerzity,“ napsal Babiš. „V pátek jsem se s ním (Maříkem) potkal. Věřím, že pan rektor změní svoje rozhodnutí,“ doplnil.

Schůzka řešení nepřinesla

Podle Petráčka i Maříka byla téměř dvouhodinová schůzka u ministra účelná. „Vyjasnili jsme si svá stanoviska,“ řekl odvolaný ředitel. Ke konkrétnímu závěru aktéři nedošli, podle Petráčka i ministra Plagy je nutné vyřešit situaci na institutu robotiky co nejdříve. V současnosti je jeho vedením pověřený Vladimír Kučera.

„Prozatím jsme nenalezli definitivní řešení celé situace, ale rozcházíme se s tím, že negociujeme, přemýšlíme každý o svých stanoviscích,“ prohlásil rektor.

„Já lpím na jediné věci, aby projekt, který jsme rozjeli a který má končit v roce 2020, byl úspěšný a aby byl dotažen do konce. Samozřejmě bych byl rád u toho,“ uvedl Mařík.

Rektor Petráček již minulý týden řekl, že dosavadního ředitele institutu robotiky si dokáže představit například jako ambasadora ČVUT pro oblast průmyslu 4.0 nebo jako člena vedení institutu, nikoli ale jako toho nejvyššího. Mařík uvedl, že jeho odvolání poškozuje reputaci ústavu zejména v zahraničí.

Rektor si stěžoval na slovní útoky, Mařík na snahu udusit rozvoj

Rektor odvolal šéfa institutu před týdnem. Zdůvodnil to dlouhodobými spory o fungování školy a tím, že ho Mařík údajně napadal a šířil nepravdivé informace o ohrožení institutu. Podle Maříka je rozhodnutí výsledkem snahy udusit rozvoj ústavu. 

Rektor v prohlášení uvedl, že s Maříkem dlouhodobě neúspěšně diskutoval o modelu spolupráce součástí ČVUT. „Opakovaně se však stávalo, že jsme se vraceli k bodu nula - který na mě působil tak, jako by pan profesor výhodnost celého systému neviděl a stále se vracel ke starému schématu polarity a boje fakult a ústavů. Tato situace se bohužel nemění ani v době, kdy existují hmatatelné důkazy o zlepšené situaci ústavů,“ napsal Petráček.

Mařík se také podle rektora několikrát dopustil excesů. Petráček tvrdí, že jím byl opakovaně slovně napaden. „Několikrát jsme se dostali do konfliktu, který jsem musel řešit a chování podřízeného ředitele korigovat,“ doplnil rektor.

Zaměstnanci CIIRC protestovali 8. června proti odvolání ředitele Vladimíra Maříka
Zdroj: ČTK

Podle Maříka je rozhodnutí rektora vyvrcholením snahy udusit rozvoj ústavu, který má výsledky, jež snesou mezinárodní srovnání. „Mnohým jde o to, dostat se do budovy, jiným jde o to, tedy panu rektorovi zřejmě, aby potlačil kritiku a ukázal svoji sílu zavedením cenzury na ČVUT,“ řekl Mařík.

„Osobně mám největší obavy z toho, že špičkoví odborníci, které jsem přitáhl, které jsme tu zaměstnali, kteří nám tady budují mladé české týmy, že odejdou a za nimi odejdou ti mladí čeští nadějní výzkumníci, kteří měli tvořit jádro našeho robotického výzkumu v České republice. Myslím, že pan rektor nedocenil dopady a váhu svého unáhleného rozhodnutí,“ dodal.  

Institut robotiky byl založen před pěti lety jako součást ČVUT, v jehož struktuře zaujímá podobné postavení jako jednotlivé fakulty. Mařík stál v čele od počátku. Institut spojuje vědce s průmyslovou sférou, spolupracuje s významnými technologickými společnostmi, jako je Siemens, Airbus a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled