Tady vzniká věda pro třetí tisíciletí. V Praze se otevírá budova pro informatiku a robotiku

Slavnostního otevření nové budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze se v úterý zúčastnil prezident i premiér. Stavba stála zhruba 1,5 miliardy korun.

Výukové a výzkumné centrum bude usilovat o převedení vědecko-technologických znalostí do praxe. Mělo by podpořit digitalizaci průmyslu, která patří k současným prioritám vlády.

Nahrávám video
CIIRC ČVUT
Zdroj: ČT24

„Z CIIRCu jednou bude excelentní instituce, která ČVUT posune do první stovky nejlepších univerzit na světě,“ řekl rektor ČVUT Petr Konvalinka. Informatikou, robotikou a kybernetikou se zabývají téměř všechny fakulty univerzity, institut tak má fungovat jako ústřední pracoviště špičkové vědy, kde najdou zázemí akademici i studenti napříč obory.

Financování stavby

ČVUT usilovalo o financování tohoto projektu z evropských dotací operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ale vzhledem k náročnosti projektu a napjatému termínu poskytla nakonec dotaci vláda ze státního rozpočtu. Stát tak přišla stavba na jednu miliardu korun. Dalších zhruba 400 milionů korun zaplatilo ČVUT.

Se způsobem financování projektu nebyli spokojeni někteří akademici z různých fakult. Konvalinkovi v té souvislosti vyčítali vyčerpání finančních rezerv školy. Na zasedání akademického senátu tento týden se ho proto pokusili odvolat z funkce rektora. Senát ale nakonec návrh zamítl.

Koncentrace znalostí i expertů

Institut CIIRC byl zřízen v červenci 2013, vede ho bývalý šéf katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Vladimír Mařík. Jeho zaměstnanci zatím pracovali v dočasných prostorech v různých budovách ČVUT. Část jich byla v prostorách na Karlově náměstí, další v Zikově ulici a také v ulici Evropská.

Do nové budovy se nyní podle tajemníka CIIRC Ondřeje Velka stěhuje asi 140 lidí, v květnu by se tam měl přemístit i celý rektorát ČVUT. Do konce roku 2017 by v budově mělo pracovat asi 200 lidí. Plná kapacita, která činí 350 zaměstnanců, by podle tajemníka měla být naplněna ve výhledu pěti let. CIIRC chce nalákat nové zaměstnance z řad vědců i ze zahraničí.

„Budeme se snažit sem přitáhnout i cizince a nebo Čechy, kteří jsou úspěšní a pracující na zahraničních pracovištích, aby se vrátili do Čech,“ uvedl Velek. Zázemí budovy může sloužit až 1650 lidem, počítá se tedy i s množstvím studentů.

Výstavba budovy začala v listopadu 2014, provedlo ji sdružení společností HOCHTIEF CZ a VCES. Pětipodlažní budova původní Technické menzy v ulici Jugoslávských partyzánů byla přestavěna na sedmipodlažní budovu, kterou stavba půdorysně rozšířila. Novostavba má sedm nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží s automatizovaným parkovacím zakladačem pro 188 aut.

Moderní nízkoenergatická budova má unikátní fasádu. Tu tvoří čirá izolační membránová fólie na ocelové konstrukci spolu s vnitřní skleněnou fasádou. Meziprostor této zdvojené fasády slouží jako sluneční kolektor. Další pýchou stavby je podle ČVUT parkovací zakladač, který ovládá počítač. Má pět předávacích boxů, tři transportní výtahy a dvě točny. Výdejní časy aut by se měly pohybovat v rozmezí 90 až 190 sekund.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...