Tady vzniká věda pro třetí tisíciletí. V Praze se otevírá budova pro informatiku a robotiku

Slavnostního otevření nové budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze se v úterý zúčastnil prezident i premiér. Stavba stála zhruba 1,5 miliardy korun.

Výukové a výzkumné centrum bude usilovat o převedení vědecko-technologických znalostí do praxe. Mělo by podpořit digitalizaci průmyslu, která patří k současným prioritám vlády.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Z CIIRCu jednou bude excelentní instituce, která ČVUT posune do první stovky nejlepších univerzit na světě,“ řekl rektor ČVUT Petr Konvalinka. Informatikou, robotikou a kybernetikou se zabývají téměř všechny fakulty univerzity, institut tak má fungovat jako ústřední pracoviště špičkové vědy, kde najdou zázemí akademici i studenti napříč obory.

Financování stavby

ČVUT usilovalo o financování tohoto projektu z evropských dotací operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ale vzhledem k náročnosti projektu a napjatému termínu poskytla nakonec dotaci vláda ze státního rozpočtu. Stát tak přišla stavba na jednu miliardu korun. Dalších zhruba 400 milionů korun zaplatilo ČVUT.

Se způsobem financování projektu nebyli spokojeni někteří akademici z různých fakult. Konvalinkovi v té souvislosti vyčítali vyčerpání finančních rezerv školy. Na zasedání akademického senátu tento týden se ho proto pokusili odvolat z funkce rektora. Senát ale nakonec návrh zamítl.

Koncentrace znalostí i expertů

Institut CIIRC byl zřízen v červenci 2013, vede ho bývalý šéf katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Vladimír Mařík. Jeho zaměstnanci zatím pracovali v dočasných prostorech v různých budovách ČVUT. Část jich byla v prostorách na Karlově náměstí, další v Zikově ulici a také v ulici Evropská.

Do nové budovy se nyní podle tajemníka CIIRC Ondřeje Velka stěhuje asi 140 lidí, v květnu by se tam měl přemístit i celý rektorát ČVUT. Do konce roku 2017 by v budově mělo pracovat asi 200 lidí. Plná kapacita, která činí 350 zaměstnanců, by podle tajemníka měla být naplněna ve výhledu pěti let. CIIRC chce nalákat nové zaměstnance z řad vědců i ze zahraničí.

„Budeme se snažit sem přitáhnout i cizince a nebo Čechy, kteří jsou úspěšní a pracující na zahraničních pracovištích, aby se vrátili do Čech,“ uvedl Velek. Zázemí budovy může sloužit až 1650 lidem, počítá se tedy i s množstvím studentů.

Výstavba budovy začala v listopadu 2014, provedlo ji sdružení společností HOCHTIEF CZ a VCES. Pětipodlažní budova původní Technické menzy v ulici Jugoslávských partyzánů byla přestavěna na sedmipodlažní budovu, kterou stavba půdorysně rozšířila. Novostavba má sedm nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží s automatizovaným parkovacím zakladačem pro 188 aut.

Moderní nízkoenergatická budova má unikátní fasádu. Tu tvoří čirá izolační membránová fólie na ocelové konstrukci spolu s vnitřní skleněnou fasádou. Meziprostor této zdvojené fasády slouží jako sluneční kolektor. Další pýchou stavby je podle ČVUT parkovací zakladač, který ovládá počítač. Má pět předávacích boxů, tři transportní výtahy a dvě točny. Výdejní časy aut by se měly pohybovat v rozmezí 90 až 190 sekund.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled