Tady vzniká věda pro třetí tisíciletí. V Praze se otevírá budova pro informatiku a robotiku

Slavnostního otevření nové budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze se v úterý zúčastnil prezident i premiér. Stavba stála zhruba 1,5 miliardy korun.

Výukové a výzkumné centrum bude usilovat o převedení vědecko-technologických znalostí do praxe. Mělo by podpořit digitalizaci průmyslu, která patří k současným prioritám vlády.

7 minut
CIIRC ČVUT
Zdroj: ČT24

„Z CIIRCu jednou bude excelentní instituce, která ČVUT posune do první stovky nejlepších univerzit na světě,“ řekl rektor ČVUT Petr Konvalinka. Informatikou, robotikou a kybernetikou se zabývají téměř všechny fakulty univerzity, institut tak má fungovat jako ústřední pracoviště špičkové vědy, kde najdou zázemí akademici i studenti napříč obory.

Financování stavby

ČVUT usilovalo o financování tohoto projektu z evropských dotací operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ale vzhledem k náročnosti projektu a napjatému termínu poskytla nakonec dotaci vláda ze státního rozpočtu. Stát tak přišla stavba na jednu miliardu korun. Dalších zhruba 400 milionů korun zaplatilo ČVUT.

Se způsobem financování projektu nebyli spokojeni někteří akademici z různých fakult. Konvalinkovi v té souvislosti vyčítali vyčerpání finančních rezerv školy. Na zasedání akademického senátu tento týden se ho proto pokusili odvolat z funkce rektora. Senát ale nakonec návrh zamítl.

Koncentrace znalostí i expertů

Institut CIIRC byl zřízen v červenci 2013, vede ho bývalý šéf katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Vladimír Mařík. Jeho zaměstnanci zatím pracovali v dočasných prostorech v různých budovách ČVUT. Část jich byla v prostorách na Karlově náměstí, další v Zikově ulici a také v ulici Evropská.

Do nové budovy se nyní podle tajemníka CIIRC Ondřeje Velka stěhuje asi 140 lidí, v květnu by se tam měl přemístit i celý rektorát ČVUT. Do konce roku 2017 by v budově mělo pracovat asi 200 lidí. Plná kapacita, která činí 350 zaměstnanců, by podle tajemníka měla být naplněna ve výhledu pěti let. CIIRC chce nalákat nové zaměstnance z řad vědců i ze zahraničí.

„Budeme se snažit sem přitáhnout i cizince a nebo Čechy, kteří jsou úspěšní a pracující na zahraničních pracovištích, aby se vrátili do Čech,“ uvedl Velek. Zázemí budovy může sloužit až 1650 lidem, počítá se tedy i s množstvím studentů.

Výstavba budovy začala v listopadu 2014, provedlo ji sdružení společností HOCHTIEF CZ a VCES. Pětipodlažní budova původní Technické menzy v ulici Jugoslávských partyzánů byla přestavěna na sedmipodlažní budovu, kterou stavba půdorysně rozšířila. Novostavba má sedm nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží s automatizovaným parkovacím zakladačem pro 188 aut.

Moderní nízkoenergatická budova má unikátní fasádu. Tu tvoří čirá izolační membránová fólie na ocelové konstrukci spolu s vnitřní skleněnou fasádou. Meziprostor této zdvojené fasády slouží jako sluneční kolektor. Další pýchou stavby je podle ČVUT parkovací zakladač, který ovládá počítač. Má pět předávacích boxů, tři transportní výtahy a dvě točny. Výdejní časy aut by se měly pohybovat v rozmezí 90 až 190 sekund.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...