Zakázaná látka CFC-11 rozpouštěla ozonovou vrstvu. Po rázné akci z atmosféry mizí

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.

V dubnu roku 2018 vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11 je přitom už řadu let zakázaná, takže s největší pravděpodobností někdo zakázaný přípravek vyrábí nelegálně a tajně.

Látka CFC-11 patří mezi takzvané chlorfluorované uhlovodíky. Její používání bylo zakázáno Montrealským protokolem z roku 1987 – do té doby se této látky, používané zejména k chlazení, vyrábělo ročně téměř 300 tisíc tun.

Vyšetřování v letech 2018–2019 ale dokázala řadu výrobců odhalit. Podle nových studií v Nature to zjevně stačilo k tomu, aby se růst emisí CFC-11 zastavil, a dokonce začal rychle klesat.

  • Ozonová vrstva, která je součástí atmosféry Země a nachází se 15 až 30 kilometrů nad zemským povrchem, hraje klíčovou roli při blokování škodlivého ultrafialového záření, jež mimo jiné způsobuje u lidí rakovinu a u zvířat například problémy s rozmnožováním.
  • V roce 1985 byla nad Antarktidou pozorována obrovská „ozonová díra“. Experti označili za hlavního viníka freony. Tyto plyny byly vynalezeny ve 20. letech minulého století a ve velkém se používaly v chladicích zařízeních a jako hnací médium ve sprejích.
Ozonová vrstva jako ochrana před UV zářením
Zdroj: Wikimedia - Creative Commons

Luke Western z Bristolské univerzity, spoluautor jedné z těchto studií, uvedl: „Naše zjištění jsou velmi vítanou zprávou a doufejme, že znamenají konec znepokojivého období porušování předpisů. Kdyby emise zůstaly na výrazně zvýšených úrovních, které jsme zjistili, mohlo dojít ke zpoždění obnovy ozonové vrsty – možná až o několik let. Navíc, protože CFC-11 je také silný skleníkový plyn, nové emise přispívaly ke změně klimatu na úrovni podobné emisím oxidu uhličitého z jednoho velkoměsta.“

Jako detektivka: pachatel se ukrýval v Číně

Poté, co byla výroba CFC-11 celosvětově zakázána v rámci Montrealského protokolu, mezinárodní smlouvy, která nařizovala postupné odstraňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, měly emise CFC-11 už jen klesat.

V roce 2018 ale vědci zjistili, že kolem roku 2013 došlo ke skokovému nárůstu emisí, což vyvolalo znepokojení: výroba zakázané látky byla zjevně někde obnovena v jasném rozporu s Montrealským protokolem.

První známku něčeho neobvyklého zaznamenal mezinárodní atmosférický monitorovací tým pod vedením Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).

Steve Montzka z NOAA, který na to upozornil jako první, uvedl: „Všimli jsme si, že koncentrace CFC-11 od roku 2013 klesala pomaleji, než se předpokládalo, což jasně ukazovalo na růst emisí. Výsledky naznačovaly, že významná část přírůstku pocházela z východní Asie.“
Tato neočekávaná zjištění potvrdila nezávislá globální měřicí síť, Advanced Global Atmospheric Gases Experiment (AGAGE).

Profesor Ron Prinn z Massachusettského technologického institutu (MIT), spoluautor obou nových prací, řekl: „Globální data jasně naznačovala nové emise. Otázkou bylo, kde přesně?“ Odpověď spočívala v měření v AGAGE a přidružených dalších stanicích, které detekují znečištěné ovzduší v okolí Číny. Výsledek? „Podle údajů korejských a japonských stanic se zdá, že zhruba polovina nárůstu globálních emisí pocházela z částí východní Číny,“ popsal Prinn.

Další vyšetřování nevládní organizace Environmental Investigation Agency (EIA) odhalilo použití CFC-11 při výrobě izolačních pěn v Číně. Čínské orgány to vzaly na vědomí a na zasedáních Montrealského protokolu v letech 2018 a 2019 uvedly, že při inspekcích v továrnách byly identifikovány některé zakázané látky poškozující ozonovou vrstvu – ale pouze ve velmi malém množství ve srovnání s množstvím, které naznačovaly údaje naměřené v atmosféře.

Z 21 takto kontaktovaných továren jich 18 potvrdilo, že CFC-11 opravdu používají, „přitom si byly vědomy, že je to ilegální,“ uvedla Avipsa Mahapatrová z EIA. Zástupci společností navíc potvrdili, že CFC-11 se v tomto sektoru používá zcela běžně. „Bylo to úplně jasné. Tyto společnosti znovu a znovu uváděly, že to přece dělají všichni,“ dodala expertka z EIA. Podle čínských zpráv pak následovalo zatýkání, zabavování materiálu a demolice výrobních zařízení. 

Vědecké týmy od té doby detailně sledovaly údaje o CFC-11 v atmosféře – podle dvou nových studií se zdá, že čínská regulace byla úspěšná a tyto snahy pravděpodobně přispěly k dramatickým poklesům emisí nebezpečné látky.

Profesor Matt Rigby z Bristolské univerzity, spoluautor obou studií, vysvětlil: „Abychom spočítali, jak se změnily emise v regionálním měřítku, porovnali jsme znečištění pozorovaná v korejských a japonských měřeních s počítačovými modely simulujícími, jak se CFC-11 přenáší atmosférou. Co se týká globálních údajů, použili jsme jiný typ modelu: ten spočítal změnu emisí potřebnou k tomu, aby odpovídala pozorovaným globálním trendům koncentrace CFC-11.“

Ukázalo se, že v obou modelech emise klesly v letech 2017 až 2019 o tisíce tun ročně. „Ve skutečnosti odhadujeme, že tento nedávný pokles je srovnatelný, nebo dokonce větší než původní nárůst, což je pozoruhodný obrat,“ dodal profesor Rigby.

Predikce vývoje ozonové díry
Zdroj: NASA

I když zjištění naznačují, že rychlá akce ve východní Číně a dalších oblastech světa pravděpodobně zabránila podstatnému zpoždění v obnově ozonové vrstvy, jakákoli nehlášená produkce bude mít dlouhodobý dopad na životní prostředí.

Profesor Rigby dodal: „I když se nyní zastavila nová výroba spojená s emisemi z východní Číny a dalších oblastí světa, je pravděpodobné, že se do ovzduší zatím uvolnila jen část celkového objemu CFC-11, který byl vyroben. Zbytek může ještě být vázaný v pěnách v budovách a spotřebičích a v příštích desetiletích se bude uvolňovat do vzduchu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 19 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...