Zakázaná látka CFC-11 rozpouštěla ozonovou vrstvu. Po rázné akci z atmosféry mizí

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.

V dubnu roku 2018 vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11 je přitom už řadu let zakázaná, takže s největší pravděpodobností někdo zakázaný přípravek vyrábí nelegálně a tajně.

Látka CFC-11 patří mezi takzvané chlorfluorované uhlovodíky. Její používání bylo zakázáno Montrealským protokolem z roku 1987 – do té doby se této látky, používané zejména k chlazení, vyrábělo ročně téměř 300 tisíc tun.

Vyšetřování v letech 2018–2019 ale dokázala řadu výrobců odhalit. Podle nových studií v Nature to zjevně stačilo k tomu, aby se růst emisí CFC-11 zastavil, a dokonce začal rychle klesat.

  • Ozonová vrstva, která je součástí atmosféry Země a nachází se 15 až 30 kilometrů nad zemským povrchem, hraje klíčovou roli při blokování škodlivého ultrafialového záření, jež mimo jiné způsobuje u lidí rakovinu a u zvířat například problémy s rozmnožováním.
  • V roce 1985 byla nad Antarktidou pozorována obrovská „ozonová díra“. Experti označili za hlavního viníka freony. Tyto plyny byly vynalezeny ve 20. letech minulého století a ve velkém se používaly v chladicích zařízeních a jako hnací médium ve sprejích.
Ozonová vrstva jako ochrana před UV zářením
Zdroj: Wikimedia - Creative Commons

Luke Western z Bristolské univerzity, spoluautor jedné z těchto studií, uvedl: „Naše zjištění jsou velmi vítanou zprávou a doufejme, že znamenají konec znepokojivého období porušování předpisů. Kdyby emise zůstaly na výrazně zvýšených úrovních, které jsme zjistili, mohlo dojít ke zpoždění obnovy ozonové vrsty – možná až o několik let. Navíc, protože CFC-11 je také silný skleníkový plyn, nové emise přispívaly ke změně klimatu na úrovni podobné emisím oxidu uhličitého z jednoho velkoměsta.“

Jako detektivka: pachatel se ukrýval v Číně

Poté, co byla výroba CFC-11 celosvětově zakázána v rámci Montrealského protokolu, mezinárodní smlouvy, která nařizovala postupné odstraňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, měly emise CFC-11 už jen klesat.

V roce 2018 ale vědci zjistili, že kolem roku 2013 došlo ke skokovému nárůstu emisí, což vyvolalo znepokojení: výroba zakázané látky byla zjevně někde obnovena v jasném rozporu s Montrealským protokolem.

První známku něčeho neobvyklého zaznamenal mezinárodní atmosférický monitorovací tým pod vedením Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).

Steve Montzka z NOAA, který na to upozornil jako první, uvedl: „Všimli jsme si, že koncentrace CFC-11 od roku 2013 klesala pomaleji, než se předpokládalo, což jasně ukazovalo na růst emisí. Výsledky naznačovaly, že významná část přírůstku pocházela z východní Asie.“
Tato neočekávaná zjištění potvrdila nezávislá globální měřicí síť, Advanced Global Atmospheric Gases Experiment (AGAGE).

Profesor Ron Prinn z Massachusettského technologického institutu (MIT), spoluautor obou nových prací, řekl: „Globální data jasně naznačovala nové emise. Otázkou bylo, kde přesně?“ Odpověď spočívala v měření v AGAGE a přidružených dalších stanicích, které detekují znečištěné ovzduší v okolí Číny. Výsledek? „Podle údajů korejských a japonských stanic se zdá, že zhruba polovina nárůstu globálních emisí pocházela z částí východní Číny,“ popsal Prinn.

Další vyšetřování nevládní organizace Environmental Investigation Agency (EIA) odhalilo použití CFC-11 při výrobě izolačních pěn v Číně. Čínské orgány to vzaly na vědomí a na zasedáních Montrealského protokolu v letech 2018 a 2019 uvedly, že při inspekcích v továrnách byly identifikovány některé zakázané látky poškozující ozonovou vrstvu – ale pouze ve velmi malém množství ve srovnání s množstvím, které naznačovaly údaje naměřené v atmosféře.

Z 21 takto kontaktovaných továren jich 18 potvrdilo, že CFC-11 opravdu používají, „přitom si byly vědomy, že je to ilegální,“ uvedla Avipsa Mahapatrová z EIA. Zástupci společností navíc potvrdili, že CFC-11 se v tomto sektoru používá zcela běžně. „Bylo to úplně jasné. Tyto společnosti znovu a znovu uváděly, že to přece dělají všichni,“ dodala expertka z EIA. Podle čínských zpráv pak následovalo zatýkání, zabavování materiálu a demolice výrobních zařízení. 

Vědecké týmy od té doby detailně sledovaly údaje o CFC-11 v atmosféře – podle dvou nových studií se zdá, že čínská regulace byla úspěšná a tyto snahy pravděpodobně přispěly k dramatickým poklesům emisí nebezpečné látky.

Profesor Matt Rigby z Bristolské univerzity, spoluautor obou studií, vysvětlil: „Abychom spočítali, jak se změnily emise v regionálním měřítku, porovnali jsme znečištění pozorovaná v korejských a japonských měřeních s počítačovými modely simulujícími, jak se CFC-11 přenáší atmosférou. Co se týká globálních údajů, použili jsme jiný typ modelu: ten spočítal změnu emisí potřebnou k tomu, aby odpovídala pozorovaným globálním trendům koncentrace CFC-11.“

Ukázalo se, že v obou modelech emise klesly v letech 2017 až 2019 o tisíce tun ročně. „Ve skutečnosti odhadujeme, že tento nedávný pokles je srovnatelný, nebo dokonce větší než původní nárůst, což je pozoruhodný obrat,“ dodal profesor Rigby.

Predikce vývoje ozonové díry
Zdroj: NASA

I když zjištění naznačují, že rychlá akce ve východní Číně a dalších oblastech světa pravděpodobně zabránila podstatnému zpoždění v obnově ozonové vrstvy, jakákoli nehlášená produkce bude mít dlouhodobý dopad na životní prostředí.

Profesor Rigby dodal: „I když se nyní zastavila nová výroba spojená s emisemi z východní Číny a dalších oblastí světa, je pravděpodobné, že se do ovzduší zatím uvolnila jen část celkového objemu CFC-11, který byl vyroben. Zbytek může ještě být vázaný v pěnách v budovách a spotřebičích a v příštích desetiletích se bude uvolňovat do vzduchu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 54 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...