Zakázaná látka CFC-11 rozpouštěla ozonovou vrstvu. Po rázné akci z atmosféry mizí

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.

V dubnu roku 2018 vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11 je přitom už řadu let zakázaná, takže s největší pravděpodobností někdo zakázaný přípravek vyrábí nelegálně a tajně.

Látka CFC-11 patří mezi takzvané chlorfluorované uhlovodíky. Její používání bylo zakázáno Montrealským protokolem z roku 1987 – do té doby se této látky, používané zejména k chlazení, vyrábělo ročně téměř 300 tisíc tun.

Vyšetřování v letech 2018–2019 ale dokázala řadu výrobců odhalit. Podle nových studií v Nature to zjevně stačilo k tomu, aby se růst emisí CFC-11 zastavil, a dokonce začal rychle klesat.

  • Ozonová vrstva, která je součástí atmosféry Země a nachází se 15 až 30 kilometrů nad zemským povrchem, hraje klíčovou roli při blokování škodlivého ultrafialového záření, jež mimo jiné způsobuje u lidí rakovinu a u zvířat například problémy s rozmnožováním.
  • V roce 1985 byla nad Antarktidou pozorována obrovská „ozonová díra“. Experti označili za hlavního viníka freony. Tyto plyny byly vynalezeny ve 20. letech minulého století a ve velkém se používaly v chladicích zařízeních a jako hnací médium ve sprejích.
Ozonová vrstva jako ochrana před UV zářením
Zdroj: Wikimedia - Creative Commons

Luke Western z Bristolské univerzity, spoluautor jedné z těchto studií, uvedl: „Naše zjištění jsou velmi vítanou zprávou a doufejme, že znamenají konec znepokojivého období porušování předpisů. Kdyby emise zůstaly na výrazně zvýšených úrovních, které jsme zjistili, mohlo dojít ke zpoždění obnovy ozonové vrsty – možná až o několik let. Navíc, protože CFC-11 je také silný skleníkový plyn, nové emise přispívaly ke změně klimatu na úrovni podobné emisím oxidu uhličitého z jednoho velkoměsta.“

Jako detektivka: pachatel se ukrýval v Číně

Poté, co byla výroba CFC-11 celosvětově zakázána v rámci Montrealského protokolu, mezinárodní smlouvy, která nařizovala postupné odstraňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, měly emise CFC-11 už jen klesat.

V roce 2018 ale vědci zjistili, že kolem roku 2013 došlo ke skokovému nárůstu emisí, což vyvolalo znepokojení: výroba zakázané látky byla zjevně někde obnovena v jasném rozporu s Montrealským protokolem.

První známku něčeho neobvyklého zaznamenal mezinárodní atmosférický monitorovací tým pod vedením Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).

Steve Montzka z NOAA, který na to upozornil jako první, uvedl: „Všimli jsme si, že koncentrace CFC-11 od roku 2013 klesala pomaleji, než se předpokládalo, což jasně ukazovalo na růst emisí. Výsledky naznačovaly, že významná část přírůstku pocházela z východní Asie.“
Tato neočekávaná zjištění potvrdila nezávislá globální měřicí síť, Advanced Global Atmospheric Gases Experiment (AGAGE).

Profesor Ron Prinn z Massachusettského technologického institutu (MIT), spoluautor obou nových prací, řekl: „Globální data jasně naznačovala nové emise. Otázkou bylo, kde přesně?“ Odpověď spočívala v měření v AGAGE a přidružených dalších stanicích, které detekují znečištěné ovzduší v okolí Číny. Výsledek? „Podle údajů korejských a japonských stanic se zdá, že zhruba polovina nárůstu globálních emisí pocházela z částí východní Číny,“ popsal Prinn.

Další vyšetřování nevládní organizace Environmental Investigation Agency (EIA) odhalilo použití CFC-11 při výrobě izolačních pěn v Číně. Čínské orgány to vzaly na vědomí a na zasedáních Montrealského protokolu v letech 2018 a 2019 uvedly, že při inspekcích v továrnách byly identifikovány některé zakázané látky poškozující ozonovou vrstvu – ale pouze ve velmi malém množství ve srovnání s množstvím, které naznačovaly údaje naměřené v atmosféře.

Z 21 takto kontaktovaných továren jich 18 potvrdilo, že CFC-11 opravdu používají, „přitom si byly vědomy, že je to ilegální,“ uvedla Avipsa Mahapatrová z EIA. Zástupci společností navíc potvrdili, že CFC-11 se v tomto sektoru používá zcela běžně. „Bylo to úplně jasné. Tyto společnosti znovu a znovu uváděly, že to přece dělají všichni,“ dodala expertka z EIA. Podle čínských zpráv pak následovalo zatýkání, zabavování materiálu a demolice výrobních zařízení. 

Vědecké týmy od té doby detailně sledovaly údaje o CFC-11 v atmosféře – podle dvou nových studií se zdá, že čínská regulace byla úspěšná a tyto snahy pravděpodobně přispěly k dramatickým poklesům emisí nebezpečné látky.

Profesor Matt Rigby z Bristolské univerzity, spoluautor obou studií, vysvětlil: „Abychom spočítali, jak se změnily emise v regionálním měřítku, porovnali jsme znečištění pozorovaná v korejských a japonských měřeních s počítačovými modely simulujícími, jak se CFC-11 přenáší atmosférou. Co se týká globálních údajů, použili jsme jiný typ modelu: ten spočítal změnu emisí potřebnou k tomu, aby odpovídala pozorovaným globálním trendům koncentrace CFC-11.“

Ukázalo se, že v obou modelech emise klesly v letech 2017 až 2019 o tisíce tun ročně. „Ve skutečnosti odhadujeme, že tento nedávný pokles je srovnatelný, nebo dokonce větší než původní nárůst, což je pozoruhodný obrat,“ dodal profesor Rigby.

Predikce vývoje ozonové díry
Zdroj: NASA

I když zjištění naznačují, že rychlá akce ve východní Číně a dalších oblastech světa pravděpodobně zabránila podstatnému zpoždění v obnově ozonové vrstvy, jakákoli nehlášená produkce bude mít dlouhodobý dopad na životní prostředí.

Profesor Rigby dodal: „I když se nyní zastavila nová výroba spojená s emisemi z východní Číny a dalších oblastí světa, je pravděpodobné, že se do ovzduší zatím uvolnila jen část celkového objemu CFC-11, který byl vyroben. Zbytek může ještě být vázaný v pěnách v budovách a spotřebičích a v příštích desetiletích se bude uvolňovat do vzduchu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 2 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 3 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 4 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 8 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...