Americká kosmická agentura NASA představila v polovině ledna své nejnovější astronauty – absolventy, kteří prošli kompletním výcvikem a nyní mohou letět do vesmíru. Největší pozornost médií pak přitahuje Jasmin Moghbeliová, žena se zkušeností z americké armády a první astronautka íránského původu.
První astronautka íránského původu má 150 bojových letů vrtulníkem a titul z univerzity MIT
Členové nového týmu vzešli z výběrového řízení před třemi lety, kterého se účastnilo osmnáct tisíc zájemců. Nejprve podstoupili kompletní trénink v podvodní laboratoři Neutral Buyoancy Lab, pak trénovali dovednosti v robotice, ovládání systémů Mezinárodní kosmické stanice ISS, pilotovali cvičný proudový letoun Northrop T-38 Talon a učili se rusky.
Komentáře uvádějí, že třináctka absolventů je mimořádně rozmanitá, národnostně, specializacemi i genderově. Skládá se ze šesti žen a sedmi mužů, kteří strávili základním tréninkem více než dva roky života. Právě někdo z nich zřejmě poletí na některou z amerických misí na Měsíc a možná později i na Mars.
Dva z kandidátů jsou členy Kanadské vesmírné agentury CSA, která se na společném programu podílí od roku 1983. „Jsou to ti nejlepší z nejlepších: jsou vysoce kvalifikovaní a velmi rozmanití a reprezentují celou Ameriku,“ uvedl ředitel NASA Jim Bridenstine.
Americká média zdůrazňují, že ve třináctce je celkem pět osob afroamerického nebo asijského původu. Agentura AFP to dává do kontrastu s historií oboru, který ovládali bílí muži. Všech 12 lidí, kteří zatím chodili po povrchu Měsíce, byli právě oni. První Američankou v kosmu se stala až roku 1983 Sally Ridelová (sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová do vesmíru startovala o dvacet let dřív) a prvním Afroameričanem ve vesmíru se stal téhož roku Guion Bluford.
Výjimečná různorodost
Nová skupina si dala přezdívku Turtles, neboli želvy. Na slavnostním ceremoniálu, který proběhl v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu, vypadala skupina velmi uvolněně a současně týmově.
Noví astronauti představují první odpromovanou formaci od ohlášení programu Artemis, který má dostat Američana na Měsíc do roku 2024 – a tentokrát by se na jižní pól našeho přirozeného satelitu měla dostat expedice, v níž by měla být poprvé i žena. Současně by zamýšlená výprava měla zřídit na oběžné dráze Měsíce kosmickou stanici. Astronauti už na tento úkol částečně trénovali.
Čelisti s íránským rodokmenem
Nejvíce se z této skupiny píše o Jasmin Moghbeliové – jde totiž o první astronautku íránského původu. Šestatřicetiletá žena s přezdívkou Jaws (Čelisti) ilustruje i napjaté vztahy mezi USA a Íránem.
Narodila se totiž v západním Německu íránským rodičům, kteří ještě jako studenti architektury ze své vlasti uprchli roku 1979 po islámské revoluci, jež v Íránu zavedla současný teokratický systém.
Sama Moghbeliová už vyrostla v New Yorku, kam se její rodiče později přestěhovali z Evropy. Od mala ji zajímal vesmír, takže v pouhých patnácti letech se přihlásila do programu, který hledá mladé talentované zájemce pro NASA.
Letecké inženýrství vystudovala na Massachusettském technologickém institutu, jedné z nejprestižnějších univerzit světa. Přes odpor svých rodičů se potom dala k armádě; právě kariéra vojenského pilota je totiž jednou z nejčastějších cest, jak se v USA stát astronautem.
Do armády vstoupila roku 2005, jen čtyři roky po útoku teroristů na WTC. Její rodiče se obávali, že kvůli svému původu bude mít mezi vojáky problémy. „Ale jakmile jsem se k armádě přidala, dali mi svou absolutní podporu,“ uvedla astronautka.
Nastoupila k námořní pěchotě, kde se stala pilotkou útočné helikoptéry AH-1 SuperCobra. Byla nasazena na tři mise a zúčastnila se 150 bojových misí v Afghánistánu. Za svou vojenskou kariéru dostala sedm vyznamenání a medailí – a jak sama uvedla, nikdy necítila napětí kvůli svému původu a složitým vztahům, které Spojené státy a Írán dlouhodobě mají.