Novou generální ředitelkou Světové obchodní organizace (WTO) se stala bývalá nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjová-Iwealová. Šestašedesátiletá politička označila za svou prioritu spolupráci členských zemí na řešení ekonomických a zdravotních dopadů pandemie. Funkce se ujme začátkem března. Předchozí generální ředitel WTO Robert Azevedo na konci loňského srpna odstoupil z rodinných důvodů.
WTO povede Okonjová-Iwealová. Působila ve Světové bance, v Nigérii bojovala proti korupci
„Jsem poctěna, že mě členové WTO vybrali za generální ředitelku WTO,“ uvedla Okonjová-Iwealová po svém zvolení. „Silná WTO je klíčová, pokud máme dosáhnout plného a rychlého zotavení z ničivých dopadů pandemie covidu-19.“
Okonjová-Iwealová se stala první ženou v čele WTO. Šéfem této instituce nikdy nebyl ani zástupce Afriky. Její cestu do funkce odstartovala podpora administrativy nového amerického prezidenta Joea Bidena. Bývalý americký prezident Donald Trump totiž podporoval kandidaturu jihokorejské ministryně obchodu Ju Mjong-hiové, která však z boje o post šéfky WTO odstoupila a jedinou kandidátkou tak zůstala Okonjová-Iwealová.
Trump byl během svého prezidentství hlasitým kritikem WTO a několikrát pohrozil, že jeho země organizaci opustí. Spojené státy jsou největším finančním přispěvatelem organizace. Hlavní kritika Trumpovy administrativy vůči Okonjové-Iwealové spočívala v tom, že postrádá zkušenosti z mezinárodního obchodu, což přiznávají i někteří její příznivci.
Nigerijská kandidátka o sobě ale nepochybuje. „Cítím, že problémy dokážu vyřešit. Jsem známý reformátor. Ne někdo, kdo o tom mluví,“ řekla. S nadsázkou také uvedla, že ve funkci šéfky WTO by mohla použít některé pasáže své knihy o nápravě nefunkčních institucí v Nigérii.
Bílý dům pod vedením Bidenovy administrativy minulý pátek vyjádřil kandidatuře Okonjové-Iwealové „silnou podporu“ a ocenil její zkušenosti z ministerstva financí a ze Světové banky. „Okonjová-Iwealová přináší bohaté znalosti v oblasti ekonomie a mezinárodní diplomacie,“ uvedl.
Okonjovou-Iwealovou čeká americko-čínský spor
Nová šéfka WTO bude muset řešit mimo jiné obchodní napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami – Spojenými státy a Čínou. Bude se muset rovněž zabývat tlaky na reformu obchodních pravidel a čelit vzestupu protekcionismu v důsledku pandemie covidu-19.
WTO je nyní zčásti paralyzována, protože Trumpova administrativa blokovala jmenování členů jejího nejvyššího orgánu, který rozhoduje o obchodních sporech. Argumentovala tím, že soudci WTO překračují své pravomoci a nespravedlivě rozhodují ve prospěch Číny a některých dalších zemí na úkor Spojených států. Biden zatím neuvedl, zda USA jmenování členů orgánu odblokuje.
Zástupce USA ve WTO David Bisbee jmenování Okonjové-Iwealové přivítal a slíbil, že Washington bude s novou generální ředitelkou konstruktivně spolupracovat. Čínské ministerstvo obchodu vyjádřilo nové šéfce plnou důvěru. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis uvedl, že se těší na spolupráci s novou šéfkou, jejímž cílem by mělo být prosazení „potřebné reformy této instituce“.
Bojovnice proti korupci a pochybnému obchodu s ropou
Okonjová-Iwealová byla v letech 2003 až 2006 a pak v rozmezí let 2011 až 2015 nigerijskou ministryní financí. V roce 2006 stála krátce i v čele ministerstva zahraničí. Má za sebou rovněž pětadvacetiletou praxi ve Světové bance (SB), kde to dotáhla až na výkonnou ředitelku.
Jako ministryně financí bojovala proti korupci a sporným subvencím pro obchodníky s ropou v zemi, kde produkce této suroviny představuje sedmdesát procent státních příjmů. Nigérie je sice největší producent ropy v Africe, velkou část pohonných hmot ale dováží. Nejvíce z dotací v minulosti těžily dovozní firmy, jejichž majitelé patřili k nejbohatším v zemi.
Sama Okonjová-Iwealová se narodila 13. června 1954 na neklidném jihu země v deltě řeky Niger, kde se ropa těží. Právě zde byla dokonce unesena její matka. Únosci místo výkupného požadovali odstoupení ministryně financí z funkce a její odjezd do USA, kde žije. Politička ale únoscům neustoupila a její matka byla nakonec propuštěna.
Politička se zasloužila o oddlužení Nigérie
Ve funkci ministryně se také během roku 2005 zasloužila o oddlužení Nigérie u Pařížského klubu věřitelských států. Odpisy dluhu dosáhly téměř osmnácti miliard dolarů. Šlo asi o šedesát procent toho, co nejlidnatější země Afriky dlužila. Okonjová-Iwealová se zasadila rovněž o transparentnost státních výdajů.
Nigerijská státnice pochází z královské, ale chudé rodiny. Chudoba, boj za práva žen a proti korupci jsou také jejími hlavními životními tématy. V roce 1973 odjela do USA, kde absolvovala bakalářské studium na Harvardově univerzitě. Doktorát z ekonomie získala na prestižním Massachusettském technickém institutu (MIT).
Po odchodu z vlády působila tato matka čtyř dětí ve světové alianci pro očkování GAVI, Africké rozvojové bance a dalších organizacích. Působila také jako zvláštní vyslankyně Světové zdravotnické organizace (WHO) a Africké unie pro covid-19. Je držitelkou řady čestných doktorátů, působí ve vedoucích orgánech mnoha společností, například u americké internetové firmy Twitter.
WTO je mezivládní organizací, která usnadňuje mezistátní obchodní výměnu. Je nejvyšším orgánem pro urovnávání obchodních sporů mezi státy a má zabraňovat diskriminaci malých zemí. WTO má 164 členů, mezi nimi je i Česká republika.
