Robotický průzkumník Perseverance americké vesmírné agentury NASA poprvé vyrobil na Marsu kyslík. Informovala o tom agentura AFP. Vesmírnému roveru se podařilo rozštěpit oxid uhličitý odebraný z atmosféry Marsu na kyslík a uhlík. Podle NASA je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi.
K výrobě kyslíku robotický průzkumník použil zařízení MOXIE, které vyvinul Massachusettský technický institut (MIT). K rozštěpení oxidu uhličitého je zapotřebí dosáhnout velmi vysokých teplot. Při první zkoušce, která se uskutečnila v úterý, se zařízení podařilo vyrobit pět gramů kyslíku, což by stačilo na deset minut dýchání astronautovi při běžné aktivitě.
„Byl to první klíčový pokus vyrobit z oxidu uhličitého kyslík na Marsu,“ uvedl Jim Reuter z NASA. V plném režimu by zařízení mohlo vyrábět až deset gramů kyslíku za hodinu. „MOXIE má další práci ještě před sebou, ale výsledky této technologické demonstrace jsou velmi slibné na cestě k našemu cíli vidět jednoho dne na Marsu lidi,“ dodal.
Osm set stupňů Celsia
Proces přeměny probíhá při teplotách kolem osmi set stupňů Celsia. Proto je zařízení MOXIE vyrobené z materiálů odolných vůči teplu a má tenký zlatý povlak, který brání vyzařování potenciálně škodlivého tepla do těla Perseverance.
Podle pracovníků NASA pokusy s MOXIE jsou rozdělené do tří fází. První je kontrola zařízení. Ve druhé fázi bude hodnocena jeho výkonnost v různých atmosférických podmínkách. Třetí etapa bude zahrnovat testování nových provozních režimů nebo srovnávání provozu v různých teplotách.
Výroba kyslíku na Marsu je klíčová nejen pro pobyt astronautů na planetě, ale také pro pohon raket při cestě nazpět na Zemi. Na místě by tak výrazně zjednodušila logistiku vesmírných misí. Vědci sází na štěpení oxidu uhličitého také z toho důvodu, že tento plyn tvoří až 96 procent atmosféry na Marsu.
Testování techniky výroby kyslíku patří mezi čtyři hlavní vědecké cíle průzkumníka Perseverance, který přistál na Marsu 18. února. Další cíle jsou identifikovat prostředí, jež mohla v minulosti podporovat mikrobiální život, hledat známky někdejšího možného života v takových prostředích a vyvrtávat vzorky hornin a „půdy“. Ty by pak příští mise měla dopravit na Zemi.
