Na MIT vyvinuli umělou inteligenci, která rozpozná covidový kašel

Vědci ve Spojených státech vyvinuli algoritmus, který podle zvuku kašle dokáže rozlišit, zda je člověk nakažený koronavirem. Úspěšný by měl být i v jinak bezpříznakových případech, jelikož umí rozeznat klíčové rozdíly covidového kašle, které neodhalí lidský sluch.

Algoritmus fungující na bázi umělé inteligence vytvořili vědci z Massachusettského technického institutu (MIT). V testech u lidí, kteří byli pozitivně testováni na koronavirus, vykazoval algoritmus úspěšnost 98,5 procenta a 100 procent u lidí bez dalších příznaků. Na základě algoritmu by tak mohla vzniknout aplikace. Schválit by ji však museli regulátoři.

„Způsob, jakým vytváříte zvuk, se mění, když máte covid, i když jste bez příznaků,“ uvedl vědec Brian Subirana, spoluautor studie publikované v odborném časopisu IEEE Open Journal of Engineering in Medicine and Biology. V praxi by podle studie bylo možné algoritmus využít ke každodenním kontrolám studentů ve školách, pracovníků či u široké veřejnosti, například v hromadné dopravě. Podobnými projekty se zabývá i řada dalších organizací a univerzit včetně britské Cambridgeské univerzity.

Autoři projektu Cambridgeské univerzity v červenci oznámili, že dokázali identifikovat nákazu koronavirem podle zvuku kašle a dechu s 80procentní úspěšností. V srpnu měl tento projekt k dispozici 459 zvukových záznamů dechu a kašle, které univerzitě zaslalo 378 lidí z řad veřejnosti. Laboratoř MIT nicméně pracovala s výrazně větším vzorkem – zvukových záznamů, na kterých dotyčný několikrát zakašlal, získala kolem 70 tisíc, z nichž 2500 bylo od lidí nakažených koronavirem.

Odborník na umělou inteligenci Calum Chace označil projekt za klasický příklad využití umělé inteligence. „Jde o stejný princip, jako kdybyste do stroje nahráli spoustu rentgenových snímků, aby se naučil detekovat rakovinu,“ řekl. „Je to příklad, kdy je umělá inteligence užitečná. Pro jednou v tom nevidím nevýhody,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 12 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 14 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 15 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 19 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 20 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...