Na MIT vyvinuli umělou inteligenci, která rozpozná covidový kašel

Vědci ve Spojených státech vyvinuli algoritmus, který podle zvuku kašle dokáže rozlišit, zda je člověk nakažený koronavirem. Úspěšný by měl být i v jinak bezpříznakových případech, jelikož umí rozeznat klíčové rozdíly covidového kašle, které neodhalí lidský sluch.

Algoritmus fungující na bázi umělé inteligence vytvořili vědci z Massachusettského technického institutu (MIT). V testech u lidí, kteří byli pozitivně testováni na koronavirus, vykazoval algoritmus úspěšnost 98,5 procenta a 100 procent u lidí bez dalších příznaků. Na základě algoritmu by tak mohla vzniknout aplikace. Schválit by ji však museli regulátoři.

„Způsob, jakým vytváříte zvuk, se mění, když máte covid, i když jste bez příznaků,“ uvedl vědec Brian Subirana, spoluautor studie publikované v odborném časopisu IEEE Open Journal of Engineering in Medicine and Biology. V praxi by podle studie bylo možné algoritmus využít ke každodenním kontrolám studentů ve školách, pracovníků či u široké veřejnosti, například v hromadné dopravě. Podobnými projekty se zabývá i řada dalších organizací a univerzit včetně britské Cambridgeské univerzity.

Autoři projektu Cambridgeské univerzity v červenci oznámili, že dokázali identifikovat nákazu koronavirem podle zvuku kašle a dechu s 80procentní úspěšností. V srpnu měl tento projekt k dispozici 459 zvukových záznamů dechu a kašle, které univerzitě zaslalo 378 lidí z řad veřejnosti. Laboratoř MIT nicméně pracovala s výrazně větším vzorkem – zvukových záznamů, na kterých dotyčný několikrát zakašlal, získala kolem 70 tisíc, z nichž 2500 bylo od lidí nakažených koronavirem.

Odborník na umělou inteligenci Calum Chace označil projekt za klasický příklad využití umělé inteligence. „Jde o stejný princip, jako kdybyste do stroje nahráli spoustu rentgenových snímků, aby se naučil detekovat rakovinu,“ řekl. „Je to příklad, kdy je umělá inteligence užitečná. Pro jednou v tom nevidím nevýhody,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.