Na MIT vyvinuli umělou inteligenci, která rozpozná covidový kašel

Vědci ve Spojených státech vyvinuli algoritmus, který podle zvuku kašle dokáže rozlišit, zda je člověk nakažený koronavirem. Úspěšný by měl být i v jinak bezpříznakových případech, jelikož umí rozeznat klíčové rozdíly covidového kašle, které neodhalí lidský sluch.

Algoritmus fungující na bázi umělé inteligence vytvořili vědci z Massachusettského technického institutu (MIT). V testech u lidí, kteří byli pozitivně testováni na koronavirus, vykazoval algoritmus úspěšnost 98,5 procenta a 100 procent u lidí bez dalších příznaků. Na základě algoritmu by tak mohla vzniknout aplikace. Schválit by ji však museli regulátoři.

„Způsob, jakým vytváříte zvuk, se mění, když máte covid, i když jste bez příznaků,“ uvedl vědec Brian Subirana, spoluautor studie publikované v odborném časopisu IEEE Open Journal of Engineering in Medicine and Biology. V praxi by podle studie bylo možné algoritmus využít ke každodenním kontrolám studentů ve školách, pracovníků či u široké veřejnosti, například v hromadné dopravě. Podobnými projekty se zabývá i řada dalších organizací a univerzit včetně britské Cambridgeské univerzity.

Autoři projektu Cambridgeské univerzity v červenci oznámili, že dokázali identifikovat nákazu koronavirem podle zvuku kašle a dechu s 80procentní úspěšností. V srpnu měl tento projekt k dispozici 459 zvukových záznamů dechu a kašle, které univerzitě zaslalo 378 lidí z řad veřejnosti. Laboratoř MIT nicméně pracovala s výrazně větším vzorkem – zvukových záznamů, na kterých dotyčný několikrát zakašlal, získala kolem 70 tisíc, z nichž 2500 bylo od lidí nakažených koronavirem.

Odborník na umělou inteligenci Calum Chace označil projekt za klasický příklad využití umělé inteligence. „Jde o stejný princip, jako kdybyste do stroje nahráli spoustu rentgenových snímků, aby se naučil detekovat rakovinu,“ řekl. „Je to příklad, kdy je umělá inteligence užitečná. Pro jednou v tom nevidím nevýhody,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 7 mminutami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 1 hhodinou

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 2 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 4 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.