Podle aktuálního vydání žebříčku QS World University Rankings dosáhly americké univerzity nejhoršího výsledku za posledních 16 let. Navzdory tomuto negativnímu vývoji zůstává na špičce žebříčku trojice amerických škol v čele s Massachusettským technologickým institutem. Letos si pohoršily také britské vysoké školy, naopak nahoru žebříčkem letí univerzity v Číně a daří se také školám v kontinentální Evropě. Univerzita Karlova je na 291. místě.
Čínské univerzity dohání ty americké. Karlova univerzita se vrátila do elitní třístovky
První tři místa žebříčku se nemění už roky. Na vedoucí pozici se drží Massachusettský technologický institut (neboli MIT), následuje Stanfordova univerzita a Harvardova univerzita.
V první desítce je hned pětice amerických škol. Vešly se do ní ještě Kalifornský technologický institut a Chicagská univerzita. Obě si ale ve srovnání s loňským rokem o jedno místo pohoršily.
Pád žebříčkem letos zaznamenalo hned 72,6 procenta amerických univerzit. Spojené státy mají zároveň nejmenší počet univerzit v první stovce od roku 2016. Letos jich zde je 29, ještě vloni se mezi nejlepší stovku dostalo 33 škol z USA.
Nepříznivý byl loňský rok také pro Velkou Británii, která dosáhla svého třetího nejhoršího výsledku vůbec: propadlo se 66 procent britských univerzit. Předloňský rok byl ale ještě horší, protože v žebříčku kleslo dokonce 70,6 procent vysokých škol na území Spojeného království.
Top deset světových univerzit
Mezinárodní komunita ztrácí důvěru v americký systém
Podle Bena Sowtera, který tvorbu žebříčku vede, zaznamenává americký univerzitní sektor bezprecedentní pokles. „Mezinárodní akademická komunita v posledních čtyřech letech stále ztrácela důvěru v systém amerického vysokoškolského vzdělání,“ tvrdí.
Podle něj je důkazů o úpadku amerických univerzit více: „Pokles důvěry byl podpořen horším poměrem zahraničních studentů a také důkazy, že status Ameriky jako lídra světového výzkumu je ohrožený.“
Z úpadku amerických univerzit profitují především tři oblasti světa – Austrálie, Čína a Střední východ:
- Polepšily si více než dvě třetiny australských univerzit;
- Čína má nyní 19 ze dvou set nejlepších vědeckých univerzit světa; ještě v roce 2016 to bylo jen 12;
- Střední východ má poprvé v dějinách v nejlepší stovce dvě univerzity: saúdskoarabská Univerzita krále Abdulazíze skončila na 186 místě.
Kontinentální Evropa dohání Británii
Čtyři univerzity má v „top 10“ také Velká Británie, ale u většiny z nich došlo k poklesu významu. Univerzita v Cambridge je na sedmém místě, což je její historicky nejhorší umístění, Oxford je na čtvrtém, University College London na osmém a Imperial College London na devátém místě.
Podle QS World University Rankings ovšem univerzity v Evropské unii náskok těch britských rychle dohání. V roce 2016, kdy proběhlo britské referendum o vystoupení z EU, byl rozdíl mezi průměrnou britskou a evropskou kontinentální univerzitou 94,7 místa v žebříčku. Letos se snížil na 68,2.
Kontinentální věda sice příliš neroste, o to rychleji ale klesá ta britská. Nejlepší evropskou univerzitou včetně Británie se poprvé stala curyšská ETH, která předstihla Cambridge a skončila celosvětově na šestém místě.
Spojené státy versus Čína
Žebříček také ukazuje dynamický růst univerzit v Číně. Žádná sice zatím nepronikla do nejlepší desítky, univerzita v Pekingu skončila na 22. místě a v Čhing-chua na 16. místě. Zajímavým případem je také Univerzita Fu-tan, která se od roku 2015 posunula o 31 míst na čtyřicátou pozici.
Lepší se také čínský výzkum. Ze 42 tamních univerzit, které jsou v žebříčku zahrnuté, se jich 32 zlepšilo v množství citací vědeckých prací. Osm ze stovky univerzit, které jsou nejlepší ve výzkumu a vědě, je nyní v Číně – ještě před rokem jich bylo pět.
Také množstvím vědeckých prací se Čína rychle přibližuje Spojeným státům. Deset nejlepších čínských univerzit vyprodukovalo během posledních pěti let 428 191 studií, deset nejlepších amerických univerzit vydalo 443 996 studií. Každým rokem se přitom náskok USA podle vydavatelů žebříčku snižuje.
Číně se vrací investice do vzdělání
Podle Bena Sowtera stojí za čínským univerzitním úspěchem cílená snaha o zlepšení vzdělání, která trvá již čtvrt století. Je založená na celonárodní strategii, dostatku financí a koordinaci – a právě nyní začíná přinášet úrodu.
Na opačné straně stojí snižování financování amerických univerzit z federálního rozpočtu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se již třetí rok po sobě snaží výdaje na vzdělávání snižovat. Naposledy požádala o škrtnutí 7,1 miliardy.
„Je velmi pravděpodobné, že v příštím vydání QS World University Rankings uvidíme, že deset nejlepších čínských univerzit produkuje téměř stejné množství výzkumu jako deset nejlepších amerických univerzit,“ předvídá Sowter.
Kvantita ale není všechno. Americké univerzity stále ještě vedou v kvalitě výzkumu. To znamená, že jejich impakt, tedy hodnocená kvalita, je u amerických univerzit stále ještě dvakrát vyšší než u těch čínských.
Umístění českých škol
Z českých vysokých škol nejlépe dopadla pražská Univerzita Karlova, která se umístila na 291. místě. Po pěti letech, co v tomto žebříčku klesala, se jedná o skok o 26 míst za jediný rok.